Haitská revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Haitská revoluce
konflikt: Revoluční války Francie, Napoleonské války
{{{alt}}}
koláž obrazů s Haitskou revolucí
trvání: 21. srpna 17911. ledna 1804
(12 let, 4 měsíce, 1 týden a 4 dny)
místo: Saint-Domingue
výsledek: vítězství Haitské revoluce
  • ukončení koloniální vlády Francie
  • genocida francouzské populace a Kreolů
změny území: vznik nezávislého Haitského císařství
strany
velitelé

síla
55 000 regulérní armády,
100 000+31 000 dobrovolníků
60 000 regulérní armády,
82 válečných lodí a fregat
ztráty
200 000 mrtvých Haiťanů,
45 000 mrtvých Britů
75 000 mrtvých Francouzů

Haitská revoluce (17911804) byla vzpourou otroků ve francouzské kolonii Saint-Domingue, která vyústila k zrušení otroctví, založení republiky Haiti, druhého nezávislého národního státu na Americkém kontinentu. Temnou stránkou Haitské revoluce však bylo vyvraždění většiny bělošského obyvatelstva Haiti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průběh revoluce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou revoluce se hned na jejím začátku stal François-Dominique Toussaint (Toussaint Louverture). Když První Francouzská republika oficiálně zrušila otroctví, přidal se černošský vůdce Toussaint Louverture i se svým vojskem k Francii. V roce 1796 velel údajně vojsku o 51 000 mužích, z nichž 3000 byli běloši. Několikrát porazil Španěly a vytlačil i britské vojsko, až v roce 1800 zcela ovládl celý ostrov Hispaniola (dnešní HaitiDominikánská republika). Rok poté zrušil otroctví na celém ostrově a 1802 se dal prohlásit doživotním králem. Téhož roku svedl další boj proti Francouzům, který však nedovedl k vítěznému konci. Byl zajat a deportován do Francie, kde ve věznici Fort de Joux dne 7. dubna 1803 zemřel na zápal plic. Odboj proti napoleonským vojskům však pokračoval dále pod vedením Louverturova nástupce J. J. Dessalinese, který kolonizátory vyhranou bitvou u Vertières v listopadu 1803 definitivně donutil k odchodu. Dne 1. ledna 1804 pak Dessalines prohlásil Haiti nezávislou černošskou zemí, tehdy a doposud jedinou černošskou zemí mimo Afriku. V důsledku neúspěšného vojenského zásahu na Saint-Domingue se Napoleon Bonaparte rozhodl prodat území Louisiany Spojeným státům americkým.

Nezávislost Haiti[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 1804 vyhlásilo Haiti svoji nezávislost a stalo se tak prvním státem vzniklým ze vzpoury černých otroků. Francie tak přišla o svoji tehdy nejvýnosnější kolonii; současně to také byla první a na dlouhou dobu poslední velká Napoleonova porážka. I přes veškeré snahy o porevoluční obnovu ekonomiky je dnes Haiti jedním z nejméně ekonomicky vyspělých států světa.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

POPKIN, Jeremy D. (2011). A Concise History of the Haitian Revolution (Stručné dějiny haitské revoluce). Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell. ISBN 978-1-4051-9820-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]