Jean-Jacques Dessalines

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jean-Jacques Dessalines
Jean-Jacques-Dessalines
jako císař Jakub I. Haitský
Narození 20. září 1758
Plaine-du-Nord
Úmrtí 17. října 1806 (ve věku 48 let)
Port-au-Prince
Manžel(ka) Marie-Claire Heureuse Félicité
Děti Jacques Dessalines
Funkce Emperor of Haiti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Jacques Dessalines (20. září 175617. října 1806) byl vůdcem Haitské revoluce ve francouzské kolonii Saint-Domingue a vládcem nezávislého Haiti podle ústavy z roku 1801. Nejdříve byl uznáván jako generální guvernér, později přijal titul císař a vládl pod jménem Jakub I. Haitský. Je považován za jednoho z otců zakladatelů Haiti.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Ve svém mládí byl Dessalines otrokem na kávovníkové plantáži francouzského plukovníka jménem Henri Duclos. Ujala se ho jeho teta Victoria Montou, rovněž otrokyně, ale velmi energická žena.[1] Tetu Victorii velmi pobuřovaly těžké podmínky otroctví a práce na polích. Byla starší než Jean-Jacques a naučila jej způsobům boje člověka proti člověku. Později se sama účastnila válečných bojů pod přezdívkou Gran Toya. Zemřela v roce 1805.[2]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po Velké francouzské revoluci se Dessalines stal důstojníkem francouzské armády. Sloužil v ní, když byla kolonie ohrožována Brity a Španěly. Později se stal jedním z velitelů protifrancouzského povstání, které vyústilo v haitskou revoluci. Stejně jako vůdce revoluce Toussaint Louverture svedl mnoho úspěšných válečných střetnutí. Poté, co byl Toussaint Louverture v roce 1802 zrazen, zajat a deportován do Francie (kde v roce 1803 zemřel ve věznici), stal se Dessalines novým vůdcem revoluce. V listopadu 1803 porazil vojsko vyslané Napoleonem Bonapartem v bitvě u Vertières.

Nezávislost Haiti[editovat | editovat zdroj]

Násilnosti proti bělochůmmesticům po vítězství haitských povstalců 1804

Dne 1. ledna 1804 vyhlásilo Haiti svoji nezávislost a stalo se tak prvním státem vzniklým ze vzpoury černých otroků. Francie tak přišla o svoji tehdy nejvýnosnější kolonii; současně to také byla první a na dlouhou dobu poslední velká Napoleonova porážka.

Dessalines byl Radou generálů jmenován generálním guvernérem Haiti. V září 1804 se prohlásil císařem a vládl zemi pod tímto označením do roku 1806, kdy byl zavražděn.

Smrt císaře[editovat | editovat zdroj]

V důsledku rozporů mj. v otázkách zemědělské politiky se proti císaři Jakubovi I. spikli čtyři jeho blízcí spolupracovníci. Dessalines byl zastřelen na mostě tehdy zvaném Pont Larnage, dnes v obci Pont-Rouge (severně od Port-au-Prince), dne 17. října 1806.[3] Mezi spiklenci byli Bruno Blanchet a Alexandre Pétion, dva pozdější prezidenti Republiky Haiti, která byla po smrti císaře vyhlášena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jean-Jacques Dessalines et sa tante Victoria Montou (francouzsky).
  2. DUPONT, Berthony: „Jean-Jacques Dessalines: Itinéraire d'un révolutionnaire“ (Jean-Jacques Dessalines: Deník revolucionáře), éditions l'Harmatthan, 2006, str. 75 (francouzsky). [1]
  3. CADET, Pierre Josué Agenor. „Gouvernement de Dessalines“ (Vláda Dessalinese). http://newsgroups.derkeiler.com/Archive/Soc/soc.culture.haiti/2005-10/msg00580.html (francouzsky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POPKIN, Jeremy D. (2011). A Concise History of the Haitian Revolution (Stručné dějiny haitské revoluce). Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell. ISBN 978-1-4051-9820-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]