Kávovník
 Kávovník | |
 Kávovníky na Havaji | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď |
mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod |
kávovník (Coffea) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kávovník (Coffea) je rod dvouděložných rostlin z čeledi mořenovité. Zahrnuje asi 100 druhů stromů a keřů pocházejících z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé druhy, zejména kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora), jsou významné plodiny.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Kávovníky jsou stálezelené keře nebo menší stromy se vstřícnými nebo výjimečně přeslenitými (po 3) jednoduchými listy. Většinou se dorůstají do výšky 5-10 m a plodí po 3-5 letech.[1] Postranní větve bývají vodorovně postavené a s listy dvouřadě rozloženými. Palisty jsou vytrvalé, obvykle trojúhelníkovité, s bázemi okolo větévky úzce srostlými. Květy jsou uspořádány v úžlabních hlávkovitých až svazečkovitých vrcholících tvořených 1 až několika přisedlými nebo krátce stopkatými květy. Květy jsou podepřeny listeny které u některých druhů srůstají v pohárkovitý kalíšek. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné. Kališní lístky jsou srostlé v rovný nebo 4 až 6-zubý lem. Koruna je bílá nebo růžová, nálevkovitá nebo talířovitá, se 4 až 9 cípy, uvnitř lysá nebo v ústí korunní trubky vlnatá. Korunní lístky jsou v poupěti stočené. Tyčinky jsou přirostlé v ústí korunní trubky v počtu 4 až 8, přisedlé nebo s krátkými nitkami. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, v každém plodolistu je jediné vajíčko. Blizna je dvoulaločná. Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice, dužnaté nebo řidčeji vysychající. Peckovice obsahují obvykle 2 pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno s podélným žlábkem na vnitřní straně.[2]
Kávovníkům se daří v tropickém pásu do 2 000 m n. m., ale optimální podmínky pro jejich růst tvoří nadmořská výška 1 250-1 500 m a také průměrné teploty nad 17 °C, minimální teploty by neměly klesat pod 5 °C. Průměrný úhrn srážek do 1 700 mm je vhodný pro růst kávovníků .[3]
Produkce[editovat | editovat zdroj]
Hlavními producenty kávy jsou Brazílie (23% světové produkce), Kolumbie (13% světové produkce), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor, Honduras. V Brazílii tvoří produkce kávy až 4% vývozu (a to hlavně ve státech Minas Gerais a Paraná). Kolumbie naopak zase produkuje kávu té nejvyšší kvality (21% vývozu).[4]
Největšími konzumenty kávy jsou Evropané (46%) a lidé žijící v USA (25%).[5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod kávovník zahrnuje asi 100 druhů a je původní v Africe, na Madagaskaru a na Maskarénských ostrovech. Některé zejména pěstované druhy byly rozšířeny i do jiných tropických oblastí.[2]
Semenáčky kávovníku arabského
Květy kávovníku arabského
Nezralé peckovice kávovníku statného
Žlutoplodá odrůda kávovníku arabského
.jpg)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Z hlediska pěstování kávy jsou významné druhy kávovník arabský se svými odrůdami, kávovník statný a kávovník liberijský. Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky cca 30 až 50 cm jsou pak vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- kávovník arabský (Coffea arabica)
- kávovník statný neboli kávovník robusta (Coffea canephora)
- kávovník liberijský (Coffea liberica)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.
- ↑ a b Flora of China: Coffea [online]. Dostupné online.
- ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.
- ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.
- ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kávovník ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kávovník ve Wikislovníku
Taxon Coffea ve Wikidruzích- (česky) Pěstování kávovníku
