Kávovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKávovník
alternativní popis obrázku chybí
Kávovníky na Havaji
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď mořenovité (Rubiaceae)
Rod kávovník (Coffea)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník (Coffea) je rod dvouděložných rostlin z čeledi mořenovité. Zahrnuje asi 100 druhů stromů a keřů pocházejících z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé druhy, zejména kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora), jsou významné plodiny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kávovníky jsou stálezelené keře nebo menší stromy se vstřícnými nebo výjimečně přeslenitými (po 3) jednoduchými listy. Většinou se dorůstají do výšky 5-10 m a plodí po 3-5 letech.[1] Postranní větve bývají vodorovně postavené a s listy dvouřadě rozloženými. Palisty jsou vytrvalé, obvykle trojúhelníkovité, s bázemi okolo větévky úzce srostlými. Květy jsou uspořádány v úžlabních hlávkovitých až svazečkovitých vrcholících tvořených 1 až několika přisedlými nebo krátce stopkatými květy. Květy jsou podepřeny listeny které u některých druhů srůstají v pohárkovitý kalíšek. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné. Kališní lístky jsou srostlé v rovný nebo 4 až 6-zubý lem. Koruna je bílá nebo růžová, nálevkovitá nebo talířovitá, se 4 až 9 cípy, uvnitř lysá nebo v ústí korunní trubky vlnatá. Korunní lístky jsou v poupěti stočené. Tyčinky jsou přirostlé v ústí korunní trubky v počtu 4 až 8, přisedlé nebo s krátkými nitkami. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, v každém plodolistu je jediné vajíčko. Blizna je dvoulaločná. Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice, dužnaté nebo řidčeji vysychající. Peckovice obsahují obvykle 2 pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno s podélným žlábkem na vnitřní straně.[2]

Kávovníkům se daří v tropickém pásu do 2 000 m n. m., ale optimální podmínky pro jejich růst tvoří nadmořská výška 1 250-1 500 m a také průměrné teploty nad 17 °C, minimální teploty by neměly klesat pod 5 °C. Průměrný úhrn srážek do 1 700 mm je vhodný pro růst kávovníků .[3]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Hlavními producenty kávy jsou Brazílie (23% světové produkce), Kolumbie (13% světové produkce), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor, Honduras. V Brazílii tvoří produkce kávy až 4% vývozu (a to hlavně ve státech Minas Gerais a Paraná). Kolumbie naopak zase produkuje kávu té nejvyšší kvality (21% vývozu).[4]

Největšími konzumenty kávy jsou Evropané (46%) a lidé žijící v USA (25%).[5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kávovník zahrnuje asi 100 druhů a je původní v Africe, na Madagaskaru a na Maskarénských ostrovech. Některé zejména pěstované druhy byly rozšířeny i do jiných tropických oblastí.[2]

  • Semenáčky kávovníku arabského

  • Květy kávovníku arabského

  • Nezralé peckovice kávovníku statného

  • Žlutoplodá odrůda kávovníku arabského

Význam[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska pěstování kávy jsou významné druhy kávovník arabský se svými odrůdami, kávovník statný a kávovník liberijský. Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky cca 30 až 50 cm jsou pak vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108. 
  2. ↑ a b Flora of China: Coffea [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108. 
  4. ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108. 
  5. ↑ FŇUKAL, Miloš. ROZVOJOVÁ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Autoritní data: GND: 4073147-9
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kávovník&oldid=18121525“