Přeskočit na obsah

Willemstad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Willemstad
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška37 m n. m.
Časové pásmoUTC−04:00
StátCuraçaoCuraçao Curaçao
ZeměCuraçao
Willemstad
Willemstad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha144 km²[1]
Počet obyvatel136 660 (2011)[1]
Hustota zalidnění949 obyv./km²
Správa
Vznik1634
Telefonní předvolba9
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
historický přístav Willemstad
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státCuraçaoCuraçao Curaçao
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv, v
Odkaz819 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1997 (21. zasedání)

Willemstad (William Town) je hlavní město Curaçaa, ostrova v jižním Karibském moři, který je součástí Nizozemského království. Bylo též hlavním městem Nizozemských Antil před jeho rozpuštěním v roce 2010. Historické centrum města se skládá ze čtyř čtvrtí: Punda a Otrobanda, které jsou odděleny zátokou Svatá Anna, která vede do velkého přírodního přístavu zvaného Schottegat, stejně jako čtvrtí Scharloo a Pietermaai Smal, které jsou naproti sobě na menším přístavu Waaigat. Willemstad je domovem synagogy Curaçao, nejstarší dochované synagogy v Americe. Centrum města s jedinečnou architekturou a vstupem do přístavu bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Punda byla založena v roce 1634, kdy nizozemská Západoindická společnost získala ostrov od Španělska. Původní název Punda byl v nizozemštině de punt. Město bylo postaveno jako opevněné město.[2] Brzy se vyvinulo v jedno z hlavních center atlantického obchodu s otroky, což vyvolalo rychlý růst populace.[3] V roce 1674 byla synagoga Curaçao postavena sefardskými portugalskými Židy z Amsterdamu a Recife v Brazílii, kteří se usadili ve městě jako obchodníci.[4] Na konci 17. století bylo uvnitř městských hradeb více než 200 domů.[2]

V roce 1675 bylo rozhodnuto postavit město Pietermaai mimo uzavřené město. Od města měla být oddělena oblastí asi 500 metrů, ve které se nesmělo stavět, aby nepřekážela dělům v pevnosti Amsterdam.[5] V roce 1707 bylo založeno předměstí Otrobanda. Otrobanda se stala kulturním centrem Willemstadu. Jeho název pochází z Papiamentu otro banda, což znamená opačná strana. Následovalo předměstí Scharloo, nicméně Willemstad pokračoval v růstu.[3] Do roku 1818 se populace Willemstadu rozrostla na 9 536 obyvatel.[3] Dne 13. května 1861 bylo rozhodnuto o zbourání městských hradeb a výstavbě obytných domů v propasti oddělující Willemstad od Pietermaai.[3]

Kolem roku 1925 vzkvétající ropný a fosfátový průmysl dále stimuloval růst a vyústil ve vytvoření nových čtvrtí. Mezi lety 1945 a 1955 byly Julianadorp a Emmastad vytvořeny společností Royal Dutch Shell, aby ubytovaly nové pracovníky.[6] V roce 1985 byla ropná rafinerie, která zaměstnávala 12 000 lidí, uzavřena společností Shell. Vláda Curaçaa se rozhodla koupit rafinerii za 1,00 a převzít odpovědnost za všechny budoucí žádosti o znečištění. V roce 1986 byla pronajata venezuelské PDVSA a znovu otevřena v omezeném měřítku.[7] V roce 2017 byla PDVSA zasažena represivními sankcemi vlády Spojených států a byly učiněny pokusy o obsazení rafinerie.[7]

Dne 30. května 1969 se povstání v Curaçau, stávka na subdodavatele ropné rafinerie, změnilo v nepokoje. Nepokoje si vyžádaly dva mrtvé, 300 zatčených a vypálení části historického centra. Nizozemská námořní pěchota byla poslána do Willemstadu a celé centrum města bylo uzavřeno.[8] V roce 1997 bylo centrum Willemstadu a jeho bývalá předměstí zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.[9] V 21. století byl zahájen rozsáhlý program renovace.

  • v Infoboxuː Templ Emanuela Vykupitele (synagoga), Radnice, Most královny Juliány, Nassavská pevnost, historické domy obchodníků v centru a tržnice Penha (založena roku 1706), Muzeum, Bazilika svaté Anny
  • Trnová katedrála z roku 2012 – otevřená konstrukce z trnových keřů, symbol Kristovy trnové koruny
  1. 1 2 Dostupné online.
  2. 1 2 1861 | Pietermaai suburb - Curaçao History. www.curacaohistory.com [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1 2 3 4 Wullschlägel (Heinrich Rudolf),, Encyclopaedie van Nederlandsch West-Indië, Herman Daniël Benjamins, Joh. F. Snelleman. DBNL [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
  4. Curacao Virtual Jewish History Tour. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
  5. Michael A. Newton Architectuur en monumentenzorg, De Gids. Jaargang 153. DBNL [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
  6. Oliedorpen. www.nationaalarchief.cw [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
  7. 1 2 KRELING, Tom. Het rottend hart dat Curaçao splijt: wat moet het eiland met zijn vuile raffinaderij?. de Volkskrant [online]. 2018-06-02 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
  8. Curaçao Trinta di Mèi. Nationaal Archief [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
  9. Curaçao: The Caribbean Getaway That Sets You Free. www.curacao.com [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]