Tvorkovští z Kravař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tvorkovští z Kravař byl šlechtický rod působící především v Opavském knížectví, později v Moravské markrabství a Krnovském knížectví.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tvorkovští jsou považování jednu větví z rozrodu Benešoviců, kterými dále byli páni z Bechyně, páni z Dubé, páni z Dědic, páni z Kravař. Predikát používali podle vsi Tvorkov v blízkosti Ratiboře. Za zakladatele rodu bývá považován Ondřej z Tvorkova, který byl bratrem pražského biskupa Tobiáše z Bechyně a Miloty z Dědic.

Mezi významné členy rodu patřil Zbyslav z Tvorkova, který byl zemským komorníkem Krnovského knížectví. V roce 1475 získal Václav z Tvorkova panství Raduň, které mu do dědičného vlastnictví udělil opavský kníže Viktorín z Poděbrad.

Významného postavení dosáhl člen rodu Jiří z Tvorkova, který zastával v letech 1503–1506 úřad nejvyššího sudího Opavského knížectví a v roce 1512 zastával úřad vrchního hejtmana.

Od roku 1511 se Jiří z Tvorkova začal psát současně jako pán z Tvorkova a z Kravař, důvodem bylo vymření pánů z Kravař a převzetí predikátu potvrzovalo příbuznost obou rodů.

Na rozšíření majetku rodu se podílel Jiří Tvorkovský z Kravař, který získal statek Hrabyně, ves Smolkov, mlýny na řece Opavě. V roce 1570 nechal postavit v Opavě šlechtický palác, dnešní Blücherův palác. Později získal ještě Hlubočec a v roce 1578 ustanovil fidekomis přesnějí nedělitelnost majetku, rozprodání jednotlivých částí budoucím dědicům rodu. Další majetek získal Mikuláš Tvorkovský z Kravař, jednalo se o Pustou Polom, Suché Lazce, Malé Hoštice, Pusté Jakartice, Štítinu s tvrzí a ves Mokré Lazce a Nové Sedlice.

V 17. století dosáhl vysokých úřadu Pertold Tvorkovský z Kravař, který se stal vrchním hejtmanem a nejvyšším komorníkem Opavského knížectví. Pertold proslul krutostí a agresivitou, když sám velmi krutým způsobem bezdůvodně zabil svého podaného zámku Raduň.

Na přelomu 17. a 18. století žily na Opavsku dvě linie.[1][2]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku nosili stříbrnou zavinutou střelu (tzv. „odřivous“) na červeném štítě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlastivědné listy Slezska. www.academia.edu [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  2. FUKALA, Radek. Tvorkovští z Kravař. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 9. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80-7042-480-X. S. 110–119.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FUKALA, Radek. Tvorkovští z Kravař. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 9. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80-7042-480-X. S. 110–119.
  • HRUBOŠ, Jan; SOLNICKÝ, Pavel. "Poslední století" Tvorkovských z Kravař. In: TESAŘ, Petr. Ad fontes. Sborník k 60. narozeninám PhDr. Karla Müllera. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2018. Dostupné online. ISBN 978-80-7510-276-8. S. 85–109.
  • HRUBOŠ, Jan; SOLNICKÝ, Pavel. Tvorkovští z Kravař. Vlastivědné listy Slezska. 2020, roč. 46, čís. 1–2, s. 33–35. Dostupné online. ISSN 1213-3140. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]