Vít Slíva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vít Slíva
Bienále-pro-Diakonii2015-Vít-Slíva02.jpg
Narození 11. ledna 1951 (69 let)
Hradec nad Moravicí
Povolání spisovatel a básník
Alma mater Masarykova univerzita
Ocenění Magnesia Litera (2003)
Cena města Brna (2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Slíva (* 11. ledna 1951, Hradec nad Moravicí) je současný český básník.

Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a mnoho let působil jako učitel (nejdéle na brněnském královopolském gymnáziu), nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně češtinu a latinu. Jeho básnická tvorba je podle autorových vlastních slov ovlivněna obdivem k dílu Vladimíra Holana. Kolem Víta Slívy se v průběhu 80. let zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola.

Sbírka Víta Slívy Bubnování na sudy obdržela v roce 2003 cenu Magnesia Litera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl učitelem, v roce 1958 však přihlásil mladého Víta Slívu do hodin náboženství a z tohoto důvodu byl ze školství propuštěn. Pracoval poté jako dělník v ocelárně, slévárně a štěrkovně v Bohumíně. V roce 1968 byl rehabilitován a vrátil se do školství. Matka byla v domácnosti, později pracovala jako pokladní v nádražní restauraci. Mimořádný zájem o hudbu přenášela i na své syny. Bratr Jiljí Slíva (* 1953) se věnuje umělecké fotografii a Libor Slíva (* 1955) píše poezii a aforismy.

Absolvoval základní a střední školu v Bohumíně, poté v letech 19691974 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě UJEP v Brně (diplomová práce O ‚dialektických‘ rozporech v Halasově poezii od jejích počátků do konce 20. let). Po absolutoriu nastoupil jako učitel na zvláštní školu v Brně, po náhradní vojenské službě (říjen 1974 – únor 1975) učil v Brně na základních školách (1975) a na gymnáziu (1975–1998). Působil rovněž na Základní škole v Mladecku (okres Opava) a od roku 2004 vyučuje na Biskupském gymnáziuBrně.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

V páté a šesté třídě základní školy vydával ručně psaný časopis Slavné obrazy staletí a na gymnáziu literárně zaměřené periodikum Vytrženo z bloku. Od konce sedmdesátých let se podílel ve spolupráci s bratry Závodskými na samizdatovém zpracování svých textů: prózy Otázky saunismu (konec 70. let); Breviář (1979); Snář (1985); básnické texty Časová znamení (1977), Telefonní dvojhlasy (1977), Jabloň zářím rozjímaná (1978), Triptych trojmocné noci (1978), Deset dithyrambů (1978), Jak podzim diktuje (1980), Noli tangere: zákon (1981), Trojhlas (1981), Sora no kokoro (1987).

Recenzemi, články, původní básnickou tvorbou přispíval do Brněnského večerníku, Rovnosti, Literárního měsíčníku, ROKu, Modrého květu, Welesu, Hosta, Tvaru, Čmeláka a světa, Literárních novin, Psího vína, Aluze, Obrácené strany měsíce, Protimluvu.

Od tvůrčích počátku je zřejmé, že Slívova básnická poetika vzniká v kontextu básnické tvorby Františka Halase a Vladimíra Holana, v tematice je důraz kladem na tíhu a bolest života a lásky, na nicotu, zmar a smrt, závaznost slova. Krajina jeho básní se odvolává ke konkrétním místům, ale konkrétnost je vertikálou vyzvedávána k otevřeným a nekonečným prostorům, kde se také čas protíná s věčností. Obraznost Slívovy lyriky se opírá o originální metaforiku, o příkré kontrasty a expresivitu jazykového výrazu. Tato uvolněná imaginace je však ukotvena v sevřených, mnohdy až gnómických (mimočasových) strofách.[zdroj?]

Královopolská škola[editovat | editovat zdroj]

Královopolská škola, nebo též královopolská družina, je významné neformální sdružení mladých básníků, které se v průběhu 80. let zformovalo okolo Víta Slívy v Brně. Mezi její představitele patří především Slívovi bývalí studenti z gymnázia Petr Hrbáč, Norbert Holub, Robert Fajkus a Věra Rosí. V druhé polovině 90. let k ní měli blízko také Vojtěch Kučera a Bogdan Trojak.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Nepokoj hodin, Blok 1984 - schopnost úžasu, napětí chvíle v prostoru a času
  • Černé písmo, Blok 1990 - elegičnost nad nevratně ztracenými okamžiky dětství
  • Volské oko, Host 1997 - holanovská "tíha existence"
  • Tanec v pochované base, Host 1998 - sbírka se vyrovnává se smrtí otce, vychází ze zlomků otcových deníkových záznamů
  • Na zdech stíny osik, Petrov 1999 - silná výrazová expresivita, rozpor mezi básnickým, archetypálním světem hodnot a běžným, civilním životem
  • Grave, Host 2001 - básnická pocta mateřství a reflexe matčina odchodu
  • Bubnování na sudy, Weles 2002 - závaznost tradičních hodnot (přátelství, láska, rodina a rod, víra a pokora)
  • Rodný hrob, Host 2004 - tematická a výrazová rekapitulace Slívovy tvorby, motivy nejistoty, bolesti, nemoci
  • Boudní muzika, Host 2006 - výbor z tvorby, včetně několika dříve nepublikovaných textů
  • Souvrať, Host 2007 - kritické životní okamžiky, vyvažované útěšnými obrazy krajiny
  • Račí mor, Host 2011
  • Ultima thúlé, nejzazší zem, Host 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]