Liptovský Ján
| Liptovský Ján | |
|---|---|
 Liptovský Ján (uprostřed) z Nízkých Tater | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°2′57″ s. š., 19°40′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 634 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Liptovský Mikuláš |
| Tradiční region | Liptov |
  Liptovský Ján | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 67,8 km² |
| Počet obyvatel | 1 070 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 15,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Juraj Filo[2] |
| Vznik | 1327 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 032 03 |
| Označení vozidel | LM |
| NUTS | 510734 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liptovský Ján (maďarsky Szentiván) je obec na Slovensku v okrese Liptovský Mikuláš, ve které žije přibližně 1 100[1] obyvatel. V obci se nachází mnoho zajímavých staveb, zachovalo se zde například 13 kaštelů. Nejvýznamnějším místem obce je románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. V okolí byly nalezeny léčivé prameny. Díky nim zde vzniklo koupaliště; Kaďa.
Obec je východiskem cest do Jánské doliny. Nad obcí se tyčí hora Poludnica s výškou 1549 m. Nedaleko obce se také nachází vrch Smrekovica, který měří 1285 m.
Poloha obce[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater v nadmořské výšce 654 m n. m. Protéká jí říčka Štiavnica, která se vlévá do Váhu. Na severu sousedí s Beňadikovou a Uhorskou Vsí, na západě s Závažnou Porubou a Demänovskou Dolinou, na východě s Podturňou a Liptovskou Porúbkou a na jihovýchodě s Vyšnou Bocou. Jižní hranice katastru vede po hřebeni Nízkých Tater a je zároveň hranicí mezi okresy Liptovský Mikuláš a Brezno i Žilinským a Banskobystrickým krajem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rok 1200 je rokem první písemné zmínky, ta pojednává o modlitebně na místě dnešního kostela. Další zmínka se objevuje až v roce 1263, kdy král Béla IV. přenechává území dnešního Liptovského Jána Bohumírovi, synu Vavřince, a jeho šesti synům (Bodů, Mikuláš, Jan, Vavřinec, Dionýz a Bohumír II.). Ti se stali zakladateli zemanskych rodů v některých liptovských vesnicích: Svätojánských (Szentiványi), Baánovcov a Smrečániovcov (Szmrecsányi). Sám Bohumír později začal rýžovat zlato z potoka Bocianka a založil si soukromý hrad na vrchu Hrádek.
V roce 1310 byl vypleněn kostel v Liptovském Jánu a byli z něj odneseny i majetkové listiny Ladislava IV. To dokazuje, že tento kostel musel být postaven již na konci 13. století. První zmínka o faře je v roce 1337.
V roce 1554 rodina Svatojánských založila zemanskou protestantskou školu v jedné ze svých kurií (v té době jich bylo pět). Učili na ní přední kazatelé a učitelé (např. Ján Mathesius a Jakub Spléni). Škola zanikla během povstání Františka II. Rákociho (tedy mezi lety 1705-1709), obnovena byla až v roce 1786 (po vzniku samostatného církevního sboru). V obci od konce 15. století existovala i římskokatolická škola, kterou finančně podporovala katolická větev rodiny Svatojánských.Tato škola zanikla po vzniku protestantské šlechtické školy a obnovena byla koncem 17. století. V roce 1633 se v Liptovském Jánu narodil Martin Sentiváni, významní profesor a vědec na Trnavské univerzitě .
V roce 1735 byl zrekonstruován katolický kostel a postaven nový hlavní oltář a v roce 1785 byl postaven artikulární kostel, který vyhořel v roce 1910. V roce 1808 byla zbořena stará věž, která sloužila jako zvonice.
V roce 1824 upadá těžba drahých kovů ve Svätojánskej Boci (dnes část Liptovského Jána), založené ještě Bohumírem v roce 1263 . V roce 1875 vypukla v Liptově cholera a zcela zaniklo svatojánské hornictví. V roce 1886 byla založena požární zbrojnice a spolek hasičů. V roce 1930 pak zemřel poslední člen rodu Svätojánských; Jozef Svätojánsky a jeho majetky byl prodán Československé republice. V roce 1971 byl postaven areál TJ Start.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
V obci se narodili:
- Ján Čajak − slovenský prozaik.
- Vladimír Balco − slovenský filmový režisér a scenárista.
- Július Filo st. − slovenský evangelický farář (a později biskup)
- Martin Sentiváni − slovenský spisovatel, filozof, profesor a děkan Trnavské univerzity
- Ján Stanislav − slovenský jazykovědec.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Ján na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Juraj Filo je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptovský Ján na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky o obci Archivováno 29. 12. 2017 na Wayback Machine
- Gotický kostel v Liptovskom Jáne na apsida.sk
