Trenčínská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trenčínská župa
Trenčianska župa
Znak
znak
geografie

Trencsen county map.jpg

Hlavní město: Trenčín
Rozloha: 4456 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 310 437
Hustota zalidnění: 69,7 ob./km²
Jazyk: slovenčina
Národnostní složení: Slováci 91,7%, v malém počtu Maďaři a Němci
Náboženství: Římsko-katolicke 87,4 %
Evangelické 8,8 %
Židovské 3,5 %
správa regionu
Nadřazený celek: Slovensko Slovensko
Druh celku: župa
Trenčínská župa na severozápadě Slovenska

Trenčínská župa/stolice, Trenčínský komitát (lat. comitatus Trentsiniensis/Trenchiniensis, maď. Trencsén (vár)megye, nem. Trentschiner Gespanschaft/Komitat) byl jedním z komitátů, stolic a žup Uherského království.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku 1918 součást Československa, Polskem (resp. v letech 1772-1918 s rakouským Haličem) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je Váh. Rozloha župy v roce 1910 byla 4456 km2. V současnosti se pro odpovídající region používá termín Pováží a pro jeho severní část Kysuce.

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Administrativním centrem župy byl Trenčínský hrad a od první poloviny 17. století město Trenčín.

Vládnoucí rody[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš Čák Trenčanský.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. (1077 - 1095). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem 13. století vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku 1430 existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku 1330 existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla.

Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od 18. století měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem 19. století se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce 1918 se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku 1920). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do 31. prosince 1922, od 1. ledna 1923 do roku 1928 byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech 1940 - 1945 existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší. V současnosti je území bývalé župy součástí Trenčínského a Žilinského kraje. Významnými centry kulturního a vzdělávacího života byly Trenčín a Žilina.

Okresy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 byla župa rozdělená do těchto okresů:

V současnosti je území bývalé župy rozdělené do těchto regionů a okresů:

Malé části bývalé župy zasahují i do okresů Partizánske a Prievidza, které jsou součástí regionu Ponitří resp. Horní Nitra.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trenčianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.