Zdeněk Ceplecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Ceplecha
Narození 27. ledna 1929
Praha
Úmrtí 4. prosince 2009 (ve věku 80 let)
Povolání astronom
Ocenění Medaile Za zásluhy (2009)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Ceplecha (27. ledna 1929 v Praze – 4. prosince 2009) byl významný český astronom. Věnoval se sledování meteorů. Jako první na světě vypočítal dráhu pozorovaného bolidu, na základě čehož byly později úlomky meteoritu skutečně nalezeny. Svou prací přispěl k tomu, že v tomto oboru je česká věda na špičce světového výzkumu.[1]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha se během svých studií na reálném gymnáziu v Praze-Michli začal již v 11 letech zajímat o geologii a anorganickou chemii; o dva roky později pak i o astronomii.[2] V 15 letech byl přijat za člena tehdejší České astronomické společnosti a postupně začal vynikat jako amatérský astronom při pozorování Slunce a meteorů.[3] Zabýval se především matematickými výpočty jejich dráhy.

Promoval v roce 1952 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale ještě před promocí nastoupil v roce 1951 do svého prvního a jediného zaměstnaní – Astronomického ústavu Akademie věd na Ondřejově. Zde začal pod vedením dvou významných astronomů – Vladimíra Gutha (1905–1980) a Františka Linka (1906–1984) – vytvářet národní síť pro sledování bolidů.[4]

Meteorit Příbram[editovat | editovat zdroj]

Největšího úspěchu dosáhl Zdeněk Ceplecha již v začátcích své vědecké činnosti, kdy se mu 7. dubna 1959 na základě snímků z 2 bolidových kamer podařilo spočítat dráhu velmi jasného bolidu později nazvaného Příbram.[5] Odhadl také místo jeho dopadu a podle jeho údajů se podařilo najít 4 úlomky tohoto meteoritu.[6] Šlo o první případ na světě, kdy byl nalezen meteorit na základě pozorování a výpočtu jeho dráhy. Zároveň Zdeněk Ceplecha spočítal i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě. Takto se podařilo poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek.[4]

Tento obrovský úspěch podnítil další rozšiřování národní bolidové sítě, která se postupně rozrostla na 10 bolidových kamer. Přidávaly se i další okolní státy a vznikla tak evropská bolidová síť.[3] Zároveň se tím Zdeněk Ceplecha stal velmi významnou osobností mezinárodního astronomického dění.

Další výzkum meteoritů[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha postupně své pracoviště – oddělení meziplanetární hmoty - vyzvedl na současnou světovou úroveň.[4] V roce 1956 zde obhájil disertaci (získal titul CSc) a o 11 let později dosáhl hodnosti doktora věd (DrSc). Jeho soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit naše znalosti o průletu meteoroidů zemskou atmosférou, o mechanismu jejich rozpadu aj. Ze svých dlouholetých pozorování odhadl dr. Ceplecha zatím nejlepší údaj o celkovém přírůstku hmotnosti Země vlivem meteorů – 150 000 tun za rok.

I po formálním odchodu do důchodu byl Zdeněk Ceplecha vědecky činný. V posledních letech např. v roce 2005 uveřejnil vědeckou práci, kde vysvětluje tzv. hmotnostní paradox meteoroidů.[7] Byla to jeho 177. vědecká práce, čímž se řadí k našim předním astronomům.[8]

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha vychoval mnoho českých astronomů. Jeden z nich – Pavel Spurný – pokračuje v jeho činnosti jako vedoucí oddělení mezihvězdné hmoty v Astronomickém ústavu; další – Jiří Borovička – je předsedou Rady tohoto ústavu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha získal mnoho českých i mezinárodních ocenění. Z nich je velmi významná např. cena George P. Merrilla od Americké národní akademie (rok 1984) nebo Zlatá medaile ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách (1989).[8]. Ke sklonku svého života obdržel od Akademie věd ČR nejvyšší vyznamenání De scientia et humanitate optime meritis a dne 28. října 2009 od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy II. stupně.[9][10] Tato vyznamenání si vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již nemohl osobně převzít.[2]

Je také čestným členem České astronomické společnosti.[11] V roce 2004 od ní obdržel významné ocenění – Nušlovu cenu.[12]

Po Zdeňku Ceplechovi je pojmenována planetka (2198) Ceplecha, objevená v roce 1975 na Harvard Observatory.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Ocenění se Zdeňkovi Ceplechovi dostalo i na mezinárodním poli, kdy se v roce 1964 stal místopředsedou 22. komise pro meteory. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 1967 byl pak zvolen předsedou této komise.[6] Byl také zakládajícím členem Učené společnosti České republiky.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRYGAR, Jiří. Milenium [online]. Česká televize, ČT24, 2009-01-13, [cit. 2008-01-13]. Dostupné online.  
  2. a b Zemřel významný český astronom Zdeněk Ceplecha [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.  
  3. a b Tisková zpráva ze dne 4. prosince 2006. Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 Zdeňkovi Ceplechovi [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-02-24]. Dostupné online.  
  4. a b c GRYGAR, Jiří. Zdeněk Ceplecha oslavil 80. narozeniny [online]. Česká astronomická společnost, 2009-01-27, [cit. 2009-01-27]. Dostupné online.  
  5. CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.  
  6. a b SUCHAN, Pavel. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 64 ze 17. 9. 2004. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-02-24]. Dostupné online.  
  7. OLIVOVÁ, Jana. Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2008-02-24]. Začátek ve stopáži: 20:30. Dostupné online.  
  8. a b c Stručný životopis RNDr. Zdeňka Ceplechy, DrSc. [online]. Učená společnost České republiky, [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.  
  9. ŘÍHOVÁ, Barbora; KRATOCHVÍL, Luboš. Klaus udělil vyznamenání. Ocenil hrdiny z války, Gotta i žokeje Váňu [online]. iDnes, 2009-10-28, [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.  
  10. Seznam vyznamenaných [online]. Pražský hrad, 2009, [cit. 2009-12-08]. Dostupné online.  
  11. Čestní členové ČAS [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  12. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny [online]. Česká astronomická společnost, 2004-09-17, [cit. 2008-11-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998 : Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155-164.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]