Hvězdárna a planetárium Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hvězdárna a planetárium Brno
Hvězdárna a planetárium Brno 001.jpg
Místo Česko
Souřadnice
Nadmořská výška 305 m n. m.
Webová stránka http://www.hvezdarna.cz
Letecký snímek areálu Hvězdárny
a planetária Brno na Kraví hoře

Hvězdárna a planetárium Brno je příspěvková organizace statutárního města Brna,[1] jejíž historie sahá do 50. let 20. století. Tato kulturně-vzdělávací instituce, která v sobě spojuje hvězdárnu a planetárium, sídlí v areálu uprostřed parku na kopci Kraví hora na severozápadě městské části Brno-střed v nadmořské výšce 305 m n. m.. Vrchol kopule planetária, který se nachází v nadmořské výšce 318 m n. m., je nejvýše položeným bodem v okruhu několika kilometrů.[2] Ředitelem Hvězdárny a planetária Brno je od roku 2008 Jiří Dušek.[3][4]

Mezinárodní kód observatoře je 616.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve své současné poloze při západním okraji katastrálního území Veveří se hvězdárna rozkládá již od svého vzniku. Její stavba byla zahájena prvním výkopem 30. srpna 1948.[6] Nejstarší část areálu tvoří dvojice samostatných kopulí o průměru sedm metrů, které byly dostavěny roku 1953 a veřejnosti zpřístupněny 16. října 1954.[7] Severní kopule je ve vlastnictví Masarykovy univerzity. Na podzim roku 1959 byla otevřena budova s přednáškovým sálem a malým projekčním planetáriem ZKP-1. V říjnu 1991 bylo do provozu uvedeno velké projekční planetárium Spacemaster. V posledních letech na hvězdárnu každoročně přichází více než 100 tisíc návštěvníků, za necelých 60 let její existence jich bylo celkově přes tři miliony.

V letech 2010 a 2011 byl areál za 97 milionů Kč (32 milionů Kč z rozpočtu města, 65 milionů Kč z fondů Evropské unie)[8] zrekonstruován a rozšířen podle návrhu architekta Martina Rudiše v rámci projektu „Přírodovědné exploratorium“.[7] Přestavba byla zahájena na konci srpna 2010,[9] areál byl znovu otevřen 12. listopadu 2011.[8] Po modernizaci hvězdárna rozšířila svou činnosti i na ostatní přírodní vědy (především z neživé přírody).[10]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Před otevřením byla hvězdárna označována jako Gottwaldova lidová hvězdárna v Brně, v letech 1954–1965 nesla název Oblastní lidová hvězdárna v Brně, v letech 1965–1970 Lidová hvězdárna a planetárium v Brně, v letech 1970–1973 Hvězdárna a planetárium v Brně a od 19. dubna 1973 do konce listopadu 2010 Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.[7]

Dne 5. října 2010 schválilo Zastupitelstvo města Brna v souvislosti s modernizací hvězdárny s účinností od 1. prosince 2010[7] nový název Hvězdárna a planetárium Brno. Ředitel hvězdárny vypuštění Koperníkova jména zdůvodnil tím, že Koperník „na rozdíl od řady jiných vědců nikdy v Brně nebyl a neměl s městem nic společného“ a jeho jméno se do názvu údajně dostalo proto, že jinak hrozilo pojmenování po Valentině Těreškovové. Přejmenování má zdůraznit orientaci na současnost a budoucnost. Proti přejmenování vznesli námitky zastupitelé za KSČM (Ladislav Býček) či Stranu zelených (Mojmír Vlašín).[10] Koperníkovo jméno dostala hvězdárna v roce 1973 u příležitosti 500. výročí jeho narození.[7]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní atrakcí hvězdárny bylo v letech 1991 až 2013 velké planetárium firmy Carl Zeiss Jena typu Spacemaster z roku 1991 umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítalo devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Navíc jej doplňovaly speciální datové projektory, rozsáhlá zvuková i světelná aparatura. Přístroj projekčního planetária byl netradičně umístěn na hydraulické plošině, takže jej šlo dle potřeby zasunout do suterénních prostor. Toto planetárium ukončilo provoz na konci března 2013, po čemž následovala přestavba velké kopule, ve které bylo nově nainstalováno hybridní planetárium v podobě malého analogového projektoru uprostřed sálu a digitálních projektorů po jeho obvodu (tzv. digitárium). Jedná se o kombinaci technologií dodaných z USA, Francie a Japonska.[11]

Podobně uzpůsobená mnohonásobná projekce nemá s výjimkou Prahy v České republice obdoby.[zdroj?] Představení velkého planetária jsou vzdělávací pořady pro školní výpravy, stejně jako představení pro veřejnost věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír. Kapacita velkého planetária s bezbariérovým přístupem je 180 míst (do roku 2013 to bylo 200 míst). Konají se v něm také odborné přednášky, koncerty, tematicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce.

Na hvězdárně je k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, počínaje přenosnými přístroji a konče refraktory 150/2250, 200/3000 a 400/1725, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i zajímavostí večerního nebe za doprovodu pracovníka hvězdárny. Hvězdárna má také k dispozici funkční malé planetárium od firmy Carl Zeiss Jena (typ ZKP-1 z roku 1959 s kapacitou 35 míst) umístěné v kopuli o průměru 8 metrů, které je v provozu ve večerních hodinách za nepříznivého počasí.

Místní organizace organizuje přednášky českých astronomů, výukové pořady pro nevidomé, úzce spolupracují s hromadnými sdělovacími prostředky a vedení internetového kurzu astronomie s certifikovanou zkouškou. Někteří pracovníci také vyučují astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v letních měsících školí pozorovatele na nejrůznějších astronomických táborech a spolupořádají akce i s jinými kulturními organizacemi města Brna.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno a obchodní společnosti s majoritní majetkovou účastí statutárního města Brna
  2. Místa dalekého rozhledu
  3. Novým ředitelem hvězdárny je Jiří Dušek. Hvězdy chce přiblížit Brnu
  4. Ředitelem hvězdárny v Brně zůstane její současný šéf Jiří Dušek
  5. List Of Observatory Codes [online]. Minor Planet Center, [cit. 2014-12-21]. Dostupné online.  
  6. Výlet do historie brněnské Hvězdárny [online]. Hvezdarna.cz, [cit. 2010-03-03]. Dostupné online.  
  7. a b c d e Jiří Dušek: Brněnská hvězdárna se přejmenovává, 5. říjen 2010 19:21, Aktuality, web Hvězdárny, přístup 5. 10. 2010
  8. a b KOLÍNKOVÁ, Eliška. Miliony proměnily hvězdárnu v Brně k nepoznání. Znovu otevře v sobotu [online]. Idnes.cz, 2011-11-11, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.  
  9. Rekonstrukce brněnské hvězdárny začala [online]. Brno.cz, 2010-8-26, [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.  
  10. a b Eliška Kolínková: Brněnská hvězdárna po čtyřiceti letech vypustila z názvu Koperníka, iDnes.cz, 5. 10. 2010, rubrika Brno a jižní Morava
  11. BOŘIL, Martin. Digitárium posune hvězdárnu v Brně mezi evropskou špičku [online]. Idnes.cz, 2013-04-02, [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUŠEK, Jiří. Půl století brněnské hvězdárny, půl tisíciletí brněnské astronomie. Brno : Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, 2010. 114 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85882-29-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]