Hajašiho stopa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hajašiho stopa

Hajašiho stopa (H. vývojová stopa, H. dráha, H. linie) je fáze vzniku hvězdy. Je to fyzikálně definovaná mez, téměř svislá čára v Hertzsprung-Russelově diagramu rozložení a vývoje hvězd, která představuje vývoj svítivosti a teploty prahvězdy při kontrakci směrem k hlavní posloupnosti. Odděluje oblast vznikajících nestabilních protohvězd (na diagamu vpravo od Hajašiho stopy) od oblasti už vzniklých stabilních hvězd v mechanické rovnováze (vlevo od Hajašiho stopy).

Pojmenována byla podle japonského astrofyzika Čúširó Hajašiho, který objasnil rané fáze vývoje hvězd. V roce 1965 ji spočítal pro hvězdy, které jsou zcela v konvektivní rovnováze – což protohvězdy jsou. Při tvorbě hvězdy ze zárodečného oblaku dochází k jejímu smršťování a tím k tepelnému ohřevu. Vyzařované teplo, tedy fotony (společně s tepelným rozpínáním materiálu) vytváří protiváhu gravitační síly smršťující hvězdu a zároveň tuto energii odvádí ze systému. Protohvězda tedy v této chvíli září v důsledku smršťování. Po určité době dojde vlivem vyzařování k takovému ochlazení, že vyzařovaná energie nestačí dalšímu smršťování bránit a protohvězda se dále smrští až na mez Hajašiho linie. V té chvíli se vlivem tlaku a zahřátí zapálí termojaderná reakce. Z protohvězdy je hvězda a přechází na jiné místo v HR diagramu. Je to také důvod, proč se vpravo od této linie na HR diagramu nenacházejí žádné hvězdy.