Souhvězdí Eridanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Eridanu
Eridanus constellation map.png
Latinský název Eridanus
Latinský genitiv Eridani
Latinská zkratka Eri
Rektascenze 3,25 h
Deklinace -29°
Rozloha 1138 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +32° až -90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Prosinec
Počet hvězd jasnějších než 3m 4
Nejjasnější hvězda Achernar (α Eri) (0,46m)
Sousední souhvězdí Velryba

Pec
Fénix
Hydra
Tukan
Hodiny
Rydlo
Zajíc
Orion
Býk

Eridanus, Eirdanus (lat.), gen. Eridani, zkr. Eri, je šesté největší souhvězdí z 88 souhvězdí moderní astronomie. Bylo též jedním ze 48 soudní zavedených Ptolemaiem. Leží na jižní obloze. Je to velmi dlouhé souhvězdí, které se vine klikatě jako řeka. V Česku je viditelná pouze jeho severní část. Egypťané v tomto souhvězdí viděli posvátný Nil.

Mytologický původ[editovat | editovat zdroj]

Toto dlouhé souhvězdí vinoucí se od Oriona hluboko na jih už odedávna připomínalo lidem řeku. Egypťané v něm viděli obraz posvátného Nilu, antiční Evropané pravděpodobně zase severoitalskou řeku Pád. S Pádem ho ztotžňuje i antická báj o Faethónovi, synovi boha Slunce Helia.

Faethón[editovat | editovat zdroj]

O řece Eridanu se zmiňuje Báje o Faethóntovi, jehož otcem byl bůh slunce, Helios. Heliův syn si kdysi vypůjčil od svého otce sluneční vůz. Při jízdě se ale koně polekali obrovského štíra a vyděšený Faethón pustil otěže z ruky. Neřízené spřežení pobíhalo zmateně po obloze a žár sálající z vozu spálil zemi a vše živé s ní. Zeus chtěl Zemi zachránit, a tak srazil Faethónta bleskem, který poté letěl vesmírem jako padající hvězda a utonul ve vodách Eridanu.

Loď Argo[editovat | editovat zdroj]

Podle této verze plula po řece Eridanu bájná loď Argo na své pouti za zlatým rounem.

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Eri Achernar 0,46m
β Eri Cursa 2,78m
γ Eri Zaurak 2,97m
δ Eri Rana 3,52m

Ačkoli jde o rozsáhlé souhvězdí, není v němmnoho jasných hvězd s výjimkou Alfa Achernar. Nachází se na konci řeky Eirdanus, čemuž odpovídá i jeho název pocházející z arabského Achir, "konec" a Nahr, "řeka". Je nejjasnější hvězdou souhvězdí a devátou nejjasnější hvězdou oblohy. V našich zeměpisných šířkách však zůstává trvale pod ozborem.

Beta Eridani - Cursa se nachází na opačném konci "řeky" než Achernar, na severovýchodě v blízkosti jasné hvězdy Rigel z Oriona. Od Rigelu ji dělí jen tři obloukové stupně. Podle starší vyobrazení se tato hvězd s jasností 2,78m přiřazovala ještě k Orionu.

Gama Eridani nese jména Zaurak, což znamná "člun". Rovněž jak Cursa i Zaurak je od nás viditelný, ale není nijak zvlášť výrazný (magnituda 2,97, při své malé výšce nad obzorem je jště slabší). Delta Eridani se jmenuje Rana, "žába", hvězda epsilon Eridani ležící ve zdánvlié blízkosti Rany je bezejmenná. Jedná se o hvězdu menší a chladnější než Slunce, pomalu se otáčející, jinak je mu dost podobná. Několikaletá pozorování různými dalekohledy ukázala, že hvězdu obíhá minimálně ještě jedna planeta. Ke Slunce je to nejbližší známá planetární soustava, je vzdálená "pouhých" 11 světelných let.

Zeta Eridani - Zibal, má magnitudu 4,8, ale byla hodnocena i magnitudou 3. Důkaz jejího dlouhodobého slábnutí je silnější než ve většině případů. Azha (z arabštiny "jasnější") je jméno hvězdy Eta Eridani. Theta Eridani se nazývá Acamar, což znamená "jasnější", podle jiného zdroje "poslední v řece". Ačkoli se nenachází na konci, ale ve dvou třetinách tohoto souhvězdí. Předpokládá se, že v historickém období zeslábla z první na třetí magnitudu, ačkoli o tom neexistuje dostatečný důkaz.

Hvězdy Omikron 1 a Omikron 2 Eridani jsou pojmenované Beid a Keid. Tato dvojice na obloze je dost blízko sebe, ale fyzicky spolu nesouvisí. Keid je svojí vzdáleností 16,2 světelných let další z nicšich nejbližších hvězd. Navíc je vícenásobnou hvězdou.

Další pojjmenovanou hvězdou je Tau Eridani - Angetenar, jehož název znamená "ohyb řeky". Hvězd označených tau je v tom souhvězdí až 9. Táhnou se z východu na západ v oblasti s rektascenzí okolo 3-4 hodin a s deklinací okolo -20°. Nejjasnější z nich je Tau 4 s magnitudou 3,7. Jménem Angetenar se označuje jen Tau 2.

Už 5cm dalekohledem můžeme pozorovat hvězdu 32 anebo W Eridani. Jeho společníci s jasnostmi 5,0 a 6,4 leží v odstupu 6,9". Souhvězdí jina knení příliš bohaté na zajímavé hvězdy a jasné objekty.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti Rigelu, trochu západně od něj, se nachází mlhovina IC 2118 s názvem Halva čarodějnice. Je to modrá prachová reflexní mlhovina, jejíž jemný prach odráží světlo RIgelu. Nachází se ve vzdálenosti asi 1000 světelných let. Vizuálně je nepozorovatelná, ale zobrazí se na snímcích s dlouhou expoziční dobou. Její úhlový průměr je 180 obloukových minut.

Na severní straně souhvězdí je možné pozorovat planetární mlhovinu NGC 1535. Její celková jasnost je 9 magnitud a dá se vyhledat jen 10 a více centrimetrových dalekohledem.

Galaxie[editovat | editovat zdroj]

V souhvězdí Eridana je množství galaxií, ale všechny jsou slabé. Nejjasnější z nich je NGC 1291 s magnitudou 10,2 (podle jiného zdroje až 8,5). Asi 3° severně od hvězdy Tau 4 lží amatérským dalekohledem těžce pozorovatelná, za to ze snímků Hubbleova dalekohledu známá galaxie NGC 1300. Je to pěkný příklad spirálové galaxie s příčkou. Celková jasnost tohoto objektu je 11,3 (10,4) magnitud.

NGC 1332 a NGC 1407 jsou dvě eliptické galaxie s jasnostmi 10,3 a 9,8 mag. NGC 1132 je též eliptická galaxie nacházející se téměř na hranici s Velrybou. Dosahuje jasnost jen 14 magnitud, ale je na ní pozoruhodné to, že na rozdíl od jiných eliptických galaxií je osamocená, není tedy členem nějaké kupy galaxií. NGC 1309 je spirálová galaxie s jasností 11,6 mag, na níž se díváme přímo zhora. NGC 1531 a NGC 1535 jsou dovjicí tzv. interagujících galaxií, tedy galaxie, kterou jsou fyzicky tak blízko sebe, že se graviančně vzájemně deformují. Nakonec je tu ještě mladá eliptickágalaxie NGC 1700 ve východní části souhvězdí, která vykazuje známky rotujícího disku o šířce 90 000 světelných let s teplotou mnoho milionů stupňů. Tento jev neobvyklý pro eliptickou galaxii se též připisuje gravitačnímu splynutí dvou galaxií v minulosti.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Eridanus je dlouhé klikaté souhvězdí, které se vine od západní strany Oriona daleko na jih téměř do deklinace -60°. U nás je nad obzorem viditelná jen jeho sverní část, nejlípe v prosinci večer. Začátek tohoto souhvězdí se dá snadno najít pomocí jasné hvězdy Cursa v blízkosti ještě jasnějšího Rigelu ze souhvězdí Orion. Představit se však v duchu lineární spojnice táhnoucí se nejprve od západu, potom na jih, jihovýchod na konec víceméně na jihozápad není jednoduché. Souhvězdí ukončuje jasný Achernar, z našich zeměpisných šířek nepozorovatelný, který se nachází v blízkosti hvězdy Alfa Hydri. Ostatní hvězdy nejsou ani zdaleka tak výrazné. Na severozápadě Eridanus haničí s podobně rozlehlou a nevýraznou Velrybou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Eridanus ve Wikislovníku