Souhvězdí Blíženců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Souhvězdí Blíženců
Souhvězdí Blíženců

Souhvězdí Blíženců

Latinský název Gemini
Latinský genitiv Geminorum
Latinská zkratka Gem
Rektascenze 6 h až 8 h 8 m[1]
Deklinace 9° až 35°[1]
Rozloha 514[1] čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -60°[1]
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Únor[1]
Počet hvězd jasnějších než 3m 4[1]
Nejjasnější hvězda Pollux (β Gem)[1] (1,1m)
Sousední souhvězdí Rys
Vozka
Býk
Orion
Jednorožec
Malý pes
Rak

Blíženci (latinsky Gemini - dvojčata, symbol Gemini.svg, Unicode ♊) jsou jedním ze souhvězdí zvěrokruhu a nacházejí se na severní obloze. Souhvězdí Blíženců leží částečně v Mléčné dráze. Je nejlépe pozorovatelné na zimní obloze a lze ho nalézt mezi souhvězdím Býka, které leží západně, a Raka, ležícím východně od Blíženců. Dalším možným způsobem jak najít toto souhvězdí, je postupovat ve směru spojnice hvězd β a α souhvězdí Orionu, která míří ke hvězdám Castor a Pollux v Blíženci.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Toto souhvězdí představuje dvojčata Castora a Polydeuka (Polluka), kteří pluli s Iásónem a argonauty pro zlaté rouno. Otcem Polydeuka byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu, zatímco Castorův otec byl Ledin manžel, spartský král Tyndareós. Oba se vylíhli z vejce. Polydeukes se od bratra lišil tím, že byl nesmrtelný a po smrti svého bratra směl vstoupit na Olymp. Tam ale prosil Dia, aby směl jeden den trávit na Olympu a druhý den s bratrem v podsvětí. Za odměnu je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženců. Dvě nejjasnější hvězdy se proto jmenují Pollux a Castor. V římské mytologii byly hvězdy pojmenovány podle Romula a Rema.

Grafická vizualizace[editovat | editovat zdroj]

Diagram cesty ke spojení hvězd v souhvězdí Blíženců. Je vidět dvojčata držící se za ruce.

Hvězdy v tomto souhvězdí mohou být alternativně spojeny tak, že vzniknou postavy dvojčat držící se za ruku.

Dvojče vpravo je Castor, jehož nejjasnější hvězdou je Kastor (alfa Geminorum) s magnitudou hodnoty 2 a představující Castorovu hlavu. Vlevo od něj je Pollux, jehož nejjasnější hvězda beta Geminorum (známější jako Pollux) má magnitudu 1,1 a představuje Polluxovu hlavu.

Zbytek Polluxovy hlavy je představován hvězdou upsilon Geminorum, Polluxova pravá ruka pak hvězdou iota Geminorum, zatímco levá hvězdou kappa Geminorum: všechny tyto tři hvězdy mají magnitudu velikosti 4. Polluxova pánev je představována hvězdou delta Geminorum, Polluxovo pravé koleno zeta Geminorum, Polluxova pravá noha pak gamma Geminorum, Polluxovo levé koleno lambda Geminorum a jeho levá noha ksí Geminorum. Gamma Geminorum je hvězdou druhé magnitudy, zatímco delta a ksí Geminorum třetí magnitudy.

Castorova pánev je představována hvězdou tau Geminorum, Castorova levá ruka iotou Geminorum (kterou sdílí s Polluxem), Castorova pravá ruka thetou Geminorum: všechny tyto tři hvězdy jsou čtvrté magnitudy.

Castorova pánev je představována hvězdou epsilon Geminorum, levá noha ný Geminorum, pravá noha hvězdami mí Geminorum a eta Geminorum: hvězdy epsilon, mí a eta Geminorum jsou třetí magnitudy.

Objekty v souhvězdí Blíženců[editovat | editovat zdroj]

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupy[editovat | editovat zdroj]

  • M35Otevřená hvězdokupa vzdálená 2 800 světelných roků od Slunce. Její hvězdná velikost je 5,1 mag, takže je za velmi příznivých podmínek viditelná i pouhým okem. Několik hvězd v ní ukáže i triedr.[2]
  • NGC 2158 – Je to nezvykle bohatá a velmi stará otevřená hvězdokupa s jasností 8,6 mag vzdálená od Slunce 16 500 světelných roků.
  • NGC 2129 – Toto je naopak velmi mladá otevřená hvězdokupa vzdálená od Slunce možná až 7 000 světelných let. Její jasnost je 6,7 mag.
  • NGC 2266 – Stará otevřená hvězdokupa vzdálená od Slunce asi 10 000 světelných let, která má kvůli tomu jasnost pouze 9,5 mag.
  • NGC 2331 – Jde o velmi starou a poměrně chudou otevřenou hvězdokupu, která je od Slunce vzdálená 4 200 světelných let. Má jasnost 8,5 mag.
  • NGC 2420 – Toto je také velmi stará otevřená hvězdokupa, její stáří se odhaduje na asi 2 miliardy let. Má asi tisíc členů, od Slunce je vzdálená 8 200 světelných let a má jasnost 8,3 mag.
  • NGC 2395 – Další stará otevřená hvězdokupa, která je od Slunce vzdálena pouze 1 670 světelných let, ale má málo členů, takže má pouze 8. hvězdnou velikost.
  • NGC 2355 – Tato otevřená hvězdokupa je také stará, od Slunce je vzdálená 6 400 světelných let a dosahuje pouze 10. hvězdné velikosti.
  • NGC 2304 – Stejnou 10. hvězdnou velikost má i tato otevřená hvězdokupa, protože je od Slunce vzdálená 14 400 světelných let.
  • Koposov 2 – Tato kulová hvězdokupa byla objevena v roce 2007 a od Slunce je vzdálená 130 000 světelných let, takže je velmi slabá a je zcela mimo dosah běžných dalekohledů.

Mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

  • IC 443 MedúzaDifúzní mlhovina, zbytek po supernově. Od Slunce je vzdálená asi 5 000 světelných let a má jasnost 12,0 mag.
  • IC 444Reflexní mlhovina
  • NGC 2371Planetární mlhovina vzdálená od Slunce asi 5 700 světelných let, samotná mlhovina má jasnost 11 mag a její ústřední hvězda má jasnost 15,5 mag.
  • NGC 2392 – Tato planetární mlhovina vzdálená 4 100 světelných let od Slunce patří se svou jasností 9,1 mag mezi nejjasnější planetární mlhoviny na pozemské obloze.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Detail souhvězdí: Blíženci [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  2. a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Blíženci [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Blíženci na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Blíženci ve Wikislovníku
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Blíženci [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  • Detail souhvězdí: Blíženci [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  • NOGA, Gabriel. Souhvězdí severní oblohy: Blíženci Gemini Gem [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04. (anglicky)