Protisvit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protisvit, na tomto obrázku jako úhlopříčné zjasnění z levého horního rohu k pravému dolním rohu

Protisvit je slabá záře na nočním nebi v okolí bodu naproti poloze Slunce. Jde vlastně o zesílení zvířetníkového světla.

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako zvířetníkové světlo vzniká protisvit kvůli rozptylu slunečního světla na částicích meziplanetárního prachu, ten se nejvíce nachází kolem ekliptiky a nejvyšší koncentrace prachu je kolem libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce, který se nachází na vnější straně prodloužené spojnice Slunce-Země, tedy při pozorování ze Země naproti Slunci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První, kdo popsal tento jev, byl francouzský astronom a profesor Esprit Pezenas v roce 1730.[1] Protisvit rovněž pozoroval Alexander von Humboldt během své cesty do Jižní Ameriky v letech 1799-1803.[1] Humboldt dal tomuto jevu dnes v mnoha jazycích používaný název Gegenschein.[1].

V dnešní době je protisvit kvůli světelnému znečištění na většině obývaných míst neviditelný, lze jej spatřit prakticky pouze při stupni světelného znečistění B1.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gegenschein na anglické Wikipedii.

  1. a b c SHEEHAN, William. The immortal fire within: the life and work of Edward Emerson Barnard. [s.l.]: Cambridge University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-521-44489-6. S. 69–70. 
  2. http://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/bortleova-stupnice/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]