Zvěrokruh
Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak (řecky ζῳδιακός, latinsky zodiacus) je kruhový pás na nebeské sféře rozdělený na 12 znamení zvěrokruhu (zvířetníková znamení),[1] která mají své symboly a převážně zvířecí názvy podle 12 zvířetníkových souhvězdí. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybuje Slunce, Měsíc i všechny planety. Zvěrokruh sloužil k určování polohy Slunce a dalších „planet“ v astronomii i astrologii.
Prostředkem zvěrokruhu probíhá zdánlivá dráha Slunce zvaná ekliptika. Přesněji je zvěrokruh vymezen jako myšlený pás ±8° od ekliptiky (šířka 16°)[2] rozdělený na 12 obdélníkových dílů o shodné délce 30° a začíná znamením Berana v jarním bodě. Zvěrokruh tak byl již v antice definován nezávisle na skutečné poloze souhvězdí, která se od té doby v důsledku precese zemské osy posunula od zvířetníkových znamení téměř o jedno.[3][4] Také hranice souhvězdí jsou vymezena nezávisle na znameních a Slunce jimi prochází v nestejných úsecích.
V moderní době bulvární astrologie na základě polohy Slunce ve znamení zvěrokruhu v době narození určuje domnělé osobnostní povahy a sestavuje horoskopy.
Druhy zvěrokruhu
[editovat | editovat zdroj]Rozlišuje se:
- zvěrokruh tropický, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu, počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie. Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. V antickém Řecku se tato znamení částečně kryla se stejnojmennými souhvězdími. Je to dvanáct sférických stejně velikých obdélníků, které jsou široké 18° a dlouhé 30°. Pás začíná jarním bodem, který se však vlivem precese posouvá. Jarní bod byl před dvěma tisíciletími v souhvězdí Berana, nyní je v souhvězdí Ryb a za několik set let se ocitne v souhvězdí Vodnáře. Ale říká se že je i 13. znamení a tím je Hadonoš
- zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese zemské osy o jedno souhvězdí zhruba za 2 150 let a do původní polohy se vrátí asi za 25 800 let.[5] Vlivem precese se v současnosti do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoše, které však nebývá považováno za jeho součást.[1]
Zvířetníková souhvězdí
[editovat | editovat zdroj]Je nutné rozlišovat zvířetníková (zodiakální) znamení a souhvězdí. Lze rozlišit zvířetníková souhvězdí:
- 12 souhvězdí, která byla starověkými astronomy přiřazena k dvanácti třicetistupňovým úsekům ekliptiky, které odpovídají dvanácti stejně dlouhým obdobím roku (nekryjícím se s kalendářními měsíci)
- 13 souhvězdí, která se nacházejí v 16° širokém pásu kolem ekliptiky; kromě výše zmíněných 12 souhvězdí sem patří ještě Hadonoš.
O souhvězdích, která byla dříve vymezena na obloze jen nejasně, rozhodl v roce 1930 Mezinárodní astronomický kongres, jenž přesně rozparceloval oblohu na 88 souhvězdí, jejichž definice je stále používána (každá hvězda na obloze tedy nyní patří do určitého souhvězdí). Z toho důvodu dnes souhvězdí, jimiž prochází Slunce, nemají z pohledu astronomie stejné velikosti, a tedy Slunce v nich setrvává nestejnou dobu (na rozdíl od představy astrologie). Zatímco souhvězdím Panny projde Slunce dnes téměř celým, souhvězdí Štíra se jen letmo dotkne.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zodiak je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je zřejmě modifikací babylonského zvěrokruhu známého z katalogu MUL.APIN, který vznikl kolem roku 1000 př. n. l. Mnoho souhvězdí lze vystopovat až do starobabylonské říše (počátek 2. tisíciletí př. n. l.). Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie. Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).
Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. To nesouvisí se slovním základem zōon — tvor, ale spíše zoé — oduševnělá bytost. Původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší.
Přehled znamení zvěrokruhu
[editovat | editovat zdroj]Tradiční astrologický zvěrokruh
[editovat | editovat zdroj]Rozdělení zodiakálního pásu na 12 stejných dílů.
| č. | symbol | délka | tropický zvěrokruh[6] | dnů | latinský název | česky | řecký název | sanskrtský název | sumero-babylonský název[7] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | ♈︎ ♈️ | 0° | 21. 3. – 20. 4. | 31 | Aries | Beran | Κριός/Kriós | Meṣa (मेष) | MUL LUḪUN.GA „rolník“, Dumuzi |
| 2 | ♉︎ ♉️ | 30° | 21. 4. – 21. 5. | 31 | Taurus | Býk | Ταῦρος/Tauros | Vṛṣabha (वृषभ) | MULGU4.AN.NA „nebeský kormidelník“ |
| 3 | ♊︎ ♊️ | 60° | 22. 5. – 21. 6. | 31 | Gemini | Blíženci | Δίδυμοι/Didymoi | Mithuna (मिथुन) | MULMAŠ.TAB.BA.GAL.GAL „velká dvojčata“ (hvězdy Castor a Pollux) |
| 4 | ♋︎ ♋️ | 90° | 22. 6. – 22. 7. | 31 | Cancer | Rak | Καρκῖνος/Karkīnos | Karkaṭa (कर्कट) | MULAL.LUL „rak“ |
| 5 | ♌︎ ♌️ | 120° | 23. 7. – 22. 8. | 31 | Leo | Lev | Λέων/Léōn | Siṃha (सिंह) | MULUR.GU.LA „lev“ |
| 6 | ♍︎ ♍️ | 150° | 23. 8. – 22. 9. | 31 | Virgo | Panna | Παρθένος/Parthénos | Kanyā (कन्या) | MULAB.SIN „brázda“; „brázda, klas bohyně Šaly“ |
| 7 | ♎︎ ♎️ | 180° | 23. 9. – 23. 10. | 31 | Libra | Váhy | Ζυγός/Zygós | Tulā (तुला) | zibanitum „váhy“ |
| 8 | ♏︎ ♏️ | 210° | 24. 10. – 22. 11. | 30 | Scorpius | Štír | Σκоρπιός/Skorpiós | Vṛścika (वृश्चिक) | MULGIR.TAB „štír“ |
| 9 | ♐︎ ♐️ | 240° | 23. 11. – 21. 12. | 29 | Sagittarius | Střelec | Τοξότης/Toxótēs | Dhanuṣa (धनुष) | MULPA.BIL.SAG, Nedu „voják“ |
| 10 | ♑︎ ♑️ | 270° | 22. 12. – 20. 1. | 30 | Capricornus | Kozoroh | Αἰγόκερως/Aigókerōs | Makara (मकर) | MULSUḪUR.MAŠ „parmice“ |
| 11 | ♒︎ ♒️ | 300° | 21. 1. – 20. 2. | 31 | Aquarius | Vodnář | Ὑδροχόος/Hydrochóos | Kumbha (कुम्भ) | MULGU.LA „veliký“, později qâ „džbán“ |
| 12 | ♓︎ ♓️ | 330° | 21. 2. – 20. 3. | 28/29 | Pisces | Ryby | Ἰχθύες/Ichthýes | Mīna (मीन) | MULSIM.MAḪ „ocas vlaštovky“, později DU.NU.NU „vlasec“ |
Dráha Slunce souhvězdími
[editovat | editovat zdroj]Kvůli precesi zemské osy a dalším vlivům se sluneční kotouč při cestě ekliptikou promítá na pozadí hvězdného nebe poněkud jinak než v antice. Pokud bereme v úvahu také moderní hranice souhvězdí, zdržuje se v nich takto:[8][9]
| č. | souhvězdí | od | do | dnů |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Beran | 18. duben | 13. květen | 25 |
| 2 | Býk | 13. květen | 21. červen | 39 |
| 3 | Blíženci | 21. červen | 20. červenec | 29 |
| 4 | Rak | 20. červenec | 10. srpen | 21 |
| 5 | Lev | 10. srpen | 16. září | 37 |
| 6 | Panna | 16. září | 30. říjen | 44 |
| 7 | Váhy | 30. říjen | 23. listopad | 24 |
| 8 | Štír | 23. listopad | 29. listopad | 6 |
| Hadonoš[pozn. 1] | 29. listopad | 17. prosinec | 18 | |
| 9 | Střelec[pozn. 2] | 17. prosinec | 20. leden | 34 |
| 10 | Kozoroh | 20. leden | 16. únor | 27 |
| 11 | Vodnář | 16. únor | 11. březen | 23/24 |
| 12 | Ryby | 11. březen | 18. duben | 38 |
Ostatní tělesa
[editovat | editovat zdroj]Na pozadí zvěrokruhu se pohybují některá nebeská tělesa jinak než běžné hvězdy. Jsou to hvězdy-poutníci, jak se jim říkalo, neboli planety. Mezi hvězdami se proplétají každá svým vlastním pohybem, ale od ekliptiky určené právě dráhou Slunce se nikdy příliš nevzdalují. Maximální úhlová vzdálenost od ekliptiky činí u Měsíce přibližně 5°, u Merkuru asi 7°, u Jupiteru jen kolem 1° a u ostatních planet nanejvýš 4°. V antickém geocentrickém systému se Měsíc nebo i Slunce často přiřazovaly k planetám. Znalost pozic hvězd v oblasti zvěrokruhu je klíčová pro určování drah planet.
Ve sluneční soustavě se kromě planet pohybuje i množství dalších menších těles, ale pro jejich malou velikost jsou pouhým okem nerozeznatelná. Protože se ale v rovině zvířetníku vyskytuje nesmírné množství prachových zrn, jejich odražené světlo se skládá a je za jasné noci viditelné v podobě zvířetníkového světla.
Ostatní měsíčníky
[editovat | editovat zdroj]Zvěrokruh byl též název měsíčníku soudobého umění vydávaného Ústředním studentským knihkupectvím a nakladatelstvím v Praze v roce 1930. Redigoval jej Vítězslav Nezval. Vyšla ovšem pouze 2 čísla.
V prvním čísle vyšla ukázka připravovaného románu Markéta Lazarová, tehdy ještě pod jménem Margareta.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Třináct znamení zvěrokruhu?. ASTRONOMICKÉ informace - 3/2011 [online]. 2011-03 [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-12.
- ↑ ŠPELDA, Daniel. Astronomie v antice. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2006. 262 s. ISBN 80-7225-210-0. S. 17.
- ↑ Třináct znamení zvěrokruhu?. ASTRONOMICKÉ informace - 4/2011 [online]. 2011-03 [cit. 2017-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-12.
- ↑ VANÝSEK, Vladimír. Základy astronomie a astrofyziky. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 544 s. Kapitola Precese a nutace, s. 54. 21-011-80.
- ↑ Aerospace Science and Technonlogy Dictionary G Section [online]. Hq.nasa.gov, 1989-10-18 [cit. 2014-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-15.
- ↑ http://ona.idnes.cz/horoskopy.aspx
- ↑ MUL.APIN; Peter Whitfield, History of Astrology (2001); W. Muss-Arnolt, The Names of the Assyro-Babylonian Months and Their Regents, Journal of Biblical Literature (1892).
- 1 2 3 Kremlík, Vítězslav; Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?, astro.cz, Česká astronomická společnost, zveřejněno 2012.11.09 19:05
- ↑ NASA změnila znamení zvěrokruhu, panikaří lidé. Vědci jen přepočítali ekliptiku. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online.
- ↑ Zvěrokruh 1. Redakce Vítězslav Nezval. is.muni.cz [online]. Studentské knihkupectví v Praze II., listopad 1930 [cit. 2025-06-09]. Roč. 1, čís. 1. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo zvěrokruh ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Zvířetník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu zvěrokruh na Wikimedia Commons - Galerie zvěrokruh na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ekliptická znamení v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
