Přeskočit na obsah

Trpasličí planeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu

Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria:

  • obíhá okolo Slunce
  • má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly a dosáhl hydrostatické rovnováhy (tzn. má přibližně kulový nebo elipsoidový tvar)
  • během svého vývoje nepročistil své okolí, aby se stal v dané zóně dominantní
  • není satelitem

Tato definice se až na svůj třetí bod shoduje s definicí planet. Byla schválena na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze 24. srpna 2006. Do té doby bylo Pluto počítáno mezi planety.

Trpasličí planety nejsou podmnožinou planet. Naopak pod trpasličí planety patří tzv. plutoidy – trpasličí planety obíhající Slunce až za dráhou Neptunu.

Přehled trpasličích planet

[editovat | editovat zdroj]
Eulerův diagram s různými typy těles sluneční soustavy

Mezinárodní astronomická unie uznává pět trpasličích planet. Kromě Cerery jde ve všech případech o plutoidy.

Schválené trpasličí planety[1][2]
Kat. číslo Název Průměr
(v km)
Velká poloosa
(v AU)
Objev Trp. planetou
od
1 Ceres 940 2,8 1. ledna 1801 13. září 2006
134340 Pluto 2377 39,6 18. února 1930 24. srpna 2006
136108 Haumea 1560 43,1 28. prosince 2004 17. září 2008
136472 Makemake 1430 45,6 31. března 2005 11. července 2008
136199 Eris 2326 67,9 5. ledna 2005 13. září 2006

Další možné trpasličí planety

[editovat | editovat zdroj]

Je pravděpodobné, že tato kategorie se v budoucnu rozroste o další objekty. Následující objekty dosud nebyly jako trpasličí planety oficiálně klasifikovány Mezinárodní astronomickou unií, vzhledem k jejich parametrům je však možné, že se tak stane v budoucnu. Ve všech případech se jedná o transneptunická tělesa. V případě Charonu, který je v současnosti řazen jako měsíc Pluta, by se jednalo o dvojitou trpasličí planetu Pluto-Charon. Největší planetkou ve vnitřní části sluneční soustavy, které nebyl přiznán status trpasličí planety, je planetka Vesta (o průměrech 572,6 × 557,2 × 446,4 km), která se stavu hydrostatické rovnováhy blíží, nicméně podle současných poznatků jí nedosahuje.

Potenciální trpasličí planety[1][2]
Kat. číslo Název Průměr
(v km)
Velká poloosa
(v AU)
Objev
28978 Ixion 697 39,3 2001
90482 Orcus 910 39,4 2004
(134340) Pluto I Charon 1212 39,6 (společně s Plutem) 1978
208996 Achlys 772 39,7 2003
120347 Salacia 838 42,1 2004
50000 Quaoar 1098 43,2 2002
20000 Varuna 680 43,2 2000
174567 Varda 749 45,6 2003
55565 Aya 768 47,4 2002
225088 Gonggong 1230 66,9 2007
90377 Sedna 906 543,7 2003

Pozn.: Rozměry mohou být zatíženy značnou chybou.

  1. 1 2 Trpasličí planety [online]. Aldebaran [cit. 2026-07-13]. Dostupné online.
  2. 1 2 Small-Body Database Lookup [online]. Solar System Dynamics - NASA [cit. 2026-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]