NGC 2420

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 2420
NGC2420.jpg
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaI2r[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu19. listopadu 1783
Rektascenze7h 38m 23s[2]
Deklinace21°34′24″[2]
SouhvězdíBlíženci (lat. Gem)
Zdánlivá magnituda (V)8,3[1][2]
Úhlová velikost6′[1]
Vzdálenost8 100 ly
Fyzikální charakteristiky
Rozměr75[3] ly
Metalicita [Fe/H]−0,05
Odhadované stáří2 miliardy let[4]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 2420
Collinderův katalogCollinder 154
Melottův katalogMelotte 69
Jiná označeníNGC 2420,[2] Cr 154,[5] Mel 69,[6] OCl 488[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 2420 je velmi stará otevřená hvězdokupasouhvězdí Blíženců. Od Země je vzdálená asi 8 100 světelných let.[4] Objevil ji William Herschel 19. listopadu 1783.[3] Stáří této hvězdokupy se odhaduje až na 2 miliardy let.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 2420 v souhvězdí Blíženců

Hvězdokupa se dá na obloze najít i malým dalekohledem 4° východně od hvězdy Wasat (δ Geminorum), ale v malém dalekohledu vypadá pouze jako mlhavá skvrna. Středně velký hvězdářský dalekohled ukáže několik desítek jejích nejjasnějších členů, jejichž hvězdná velikost je 11 a výše. Tato hvězdokupa je ovšem bohatá na slabé hvězdy, takže se vyplatí použít ještě větší dalekohledy.[7]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa má celkem asi tisícovku členů, které spolu vydržely 2 miliardy let nejspíše díky tomu, že hvězdokupa leží vysoko nad rovinou galaktického disku.[7] Ještě starší otevřenou hvězdokupou je ovšem Messier 67, jejíž stáří je asi 4 miliardy let.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 2420 [online]. SEDS.org [cit. 2021-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-28. (anglicky) 
  2. a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2420 [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2420 (= OCL 488) [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2021-01-13]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2021-01-13]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2021-01-13]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Blizenci [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  8. SEMENOVA, Ekaterina; BERGEMANN, Maria; DEAL, Morgan, et al. The Gaia-ESO survey: 3D NLTE abundances in the open cluster NGC 2420 suggest atomic diffusion and turbulent mixing are at the origin of chemical abundance variations. S. 15. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2020 [cit. 2021-01-13]. Roč. 643, s. 15. Dostupné online. arXiv 2007.09153. DOI 10.1051/0004-6361/202038833. Bibcode 2020A&A...643A.164S. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2420 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2420 [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Blizenci [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 2420 [online]. SEDS.org [cit. 2021-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-28. (anglicky) 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2420 (= OCL 488) [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky)