Rigel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rigel
Umělecká představa Rigelu, ze vzdálenosti 1 AU.
Umělecká představa Rigelu, ze vzdálenosti 1 AU.
Rigel (100x100)
Cercle rouge 100%.svg
Pozice Rigelu v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku)
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
Souhvězdí Orion (Orion)
Rektascenze 05h14m32,272s[1]
Deklinace -08° 12′ 05,91″[1]
Paralaxa 4,22 ± 0,81
Vzdálenost 800 ly
(240 pc)
Barevný index (U-B) -0,66
Barevný index (B-V) -0,03
Barevný index (V-R) 0,00
Barevný index (R-I) -0,02
Zdánlivá hvězdná velikost 0,18[1]
Absolutní hvězdná velikost -6,7
Radiální rychlost +17,8 km/s
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti není
Spektrální typ B8Iab
Hmotnost 33,8147×1030 kg (17 M)
Poloměr 4,52×108 km (78 R)
Zářivý výkon (V) 66 000 L
Povrchová teplota 11 000 K
Stáří 6 Ma
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 34085
Bonner Durchmusterung BD -08° 1063
Bright Star katalog HR 1713
SAO katalog SAO 131907
Katalog Hipparcos HIP 24436
Tycho katalog TYC 5331-1752-1
General Catalogue GC 6410
Bayerovo označení β Ori
Flamsteedovo označení 19 Ori
Synonyma Algebar, Elgebar, CCDM J05145-0812A, FK5 194, IDS 05097-0819 A, IRAS 05121-0815, PPM 187839, TD1 4253, WDS J05145-0812A
Databáze
SIMBAD data
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Rigel (β Ori / β Orionis / Beta Orionis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion. Ačkoli má podle Bayerova značení písmeno β, je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou.

Název hvězdy vychází z arabského slova ridžl (noha) – v postavě Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy. Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Orion na mapě v atlasu Uranometria.

Rigel patří mezi vůbec nejjasnější hvězdy oblohy, hvězdná velikost tohoto veleobra činí 0,12 M. Absolutní velikost je –6,7.

Spektrální třída je B8 Ia, jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 K. Kvůli její velké vzdálenosti (700–900 světelných let) je velmi obtížné změřit vlastnosti; její hmotnost je přibližně 17 hmotnosti Slunce a velikost asi 78 poloměrů Slunce, patří mezi modrobílé veleobry.

Rigel dosahuje zářivého výkonu 66 000 L. Je zajímavé, že mezi nadobry v asociaci Orion má nejpozdnější spektrum. Podobná situace je i ve vzdálené asociaci OB hvězd v souhvězdí Labutě, kde nejsvítivější člen (mag. -8,5) má také nejpozdnější spektrum.

Dvojhvězda[editovat | editovat zdroj]

Rigel má ve vzdálenosti 9,5" průvodce, sp. B9V mv: 6,7 (mag. -0,9). Tento průvodce je těsnou vizuální dvojhvězdou (obě složky jsou stejné jasnosti mv: 7,4, mag. -0,9). Rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopická o periodě 9,9 dne. Není však známo, která z obou těsných vizuálních složek je touto spektroskopickou dvojhvězdou.

Životní cyklus Rigelu[editovat | editovat zdroj]

Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k relativně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy a následné proměně v neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd hlavní posloupnosti.

Rigel v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c "SIMBAD Astronomical Database". Hodnoty pro β Ori v The Hipparcos Catalogue. Navštíveno 2010-15-05.
  2. SILVERBERG, Robert. Muž v labyrintu. Praha : AFSF, 1992. ISBN 80-85390-02-7. Kapitola první, s. 14.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]