Aldebaran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aldebaran
Aldebaran naleznete mezi pásem Oriona a Plejádami
Aldebaran naleznete mezi pásem Oriona a Plejádami
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí Býk (Taurus)
Rektascenze 4h 35m 55,239 07s
Deklinace +16°30’33,488 5
Paralaxa 48,94±0,77 mas
Vzdálenost 66,67±1,04 ly
(20,44±0,32 pc)
Barevný index (U-B) 1,92
Barevný index (B-V) 1,54
Barevný index (V-R) 1,23
Barevný index (R-I) 0,94
Zdánlivá hvězdná velikost 0,86
Absolutní hvězdná velikost -0,69
Radiální rychlost 54,26±0,03 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi 0,063nbsp;45±0,000 84" za rok
Vlastní pohyb v deklinaci -0,188 94±0,000 65" za rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti zákrytová proměnná
Spektrální typ K5III
Hmotnost 1,7 M
Poloměr 2,65×107 km (~38 R)
Zářivý výkon (V) 425 L
Povrchová teplota 3 910 K
Rotační perioda 643 d
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 29139
Bright Star katalog HR 1457
SAO katalog SAO 94027
Katalog Hipparcos HIP 21421
Tycho katalog TYC 1266-1416-1
General Catalogue GC 5605
Bayerovo označení α Tau
Flamsteedovo označení 87 Tau
Synonyma AG+16 400, GCRV 2689, IRAS 04330+1624, 2MASS J04355524+1630331, PPM 120061, UBV 4426
Databáze
SIMBAD data
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Porovnání velikosti Slunce a Aldebaranu

Aldebaran (α Tau / α Tauri / Alfa Tauri) je nejjasnější hvězdasouhvězdí Býka a jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze vůbec. Je to oranžový obr se zdánlivou jasností 0,75 až 0,95 mag. Ve skutečnosti září 425krát[1] více než Slunce a je vzdálen 66,7 světelných let.

Jeho jméno je odvozeno z arabského الدبران ad-dabarān, což znamená „Následující“, neboť Aldebaran následuje otevřenou hvězdokupu Plejády při denním pohybu z východu na západ. Aldebaran sám vypadá, jako by byl členem rozptýlenější hvězdokupy Hyády, která je nám nejbližší hvězdokupou. Aldebaran jen ale leží na přímce mezi Zemí a Hyádami a je zcela nezávislou hvězdou.

Aldebaran je hvězda třídy K5 III, což znamená, že je oranžový, velký a již se dostal mimo hlavní posloupnost, protože vyčerpal všechno své vodíkové palivo. Má malého průvodce, trpaslíka třídy M2, který obíhá ve vzdálenosti několika stovek AU. Nyní Aldebaran spaluje hlavně hélium a jeho průměr se zvětšil na zhruba 5,3×107 km. Satelit Hipparcos změřil jeho vzdálenost od Země na 65,1  světelných let a svítivost na 150násobek svítivosti Slunce. Díky relativní blízkosti a jasnosti je Aldebaran 14. nejjasnější hvězdou, se zdánlivou hvězdnou velikodtí 0,87. Je lehce proměnný, nepravidelně mění svou jasnost o 0,2 magnitudy.

Roku 1997 byl oznámen pravděpodobný objev velké planety (nebo malého hnědého trpaslíka), která má obíhat okolo ve vzdálenosti 1,35 AU a mít hmotnost nejméně 11 hmotností Jupiteru.

Aldebaran je jedna z nejsnadněji nalezitelných hvězd na noční obloze. Částečně proto, že je tak jasný, a částečně díky jeho zvláštnímu vztahu k jednomu z nejpozoruhodnějších útvarů na obloze. Jestliže pozorovatel protáhne čáru, kterou tvoří tři hvězdy Orionova pásu směrem doprava (na jižní polokouli doleva), první jasná hvězda, kterou na této čáře nalezne, je Aldebaran.

Sonda Pioneer 10 směřuje nyní směrem k Aldebaranu. Pokud nikde neztroskotá, dorazí k němu za 2 miliony let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KALER, Jim. ALDEBARAN (Alpha Tauri) [online]. James B. Kaler, Stars, [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. (anglicky)