Souhvězdí Mečouna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Mečoun
Dorado constellation map.png
Latinský název Dorado
Latinský genitiv Doradus
Latinská zkratka Dor
Rektascenze 5 h
Deklinace -60°
Rozloha 179 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +20° až -90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Nepozorovatelné
Počet hvězd jasnějších než 3m 0
Nejjasnější hvězda α Dor (3,27m)
Sousední souhvězdí Rydlo
Hodiny
Síť
Malý vodní had
Tabulová hora
Létající ryba
Malíř

Mečoun je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Zavedli ho nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman. Johann Bayer ho v roce 1603 zobrazil ve svém atlase Uranometria, pomohl tak jeho rozšíření. Mečoun je nevelké souhvězdí tvořené jen slabšími hvězdami, avšak proslavila ho galaxie Velký Magellanův oblak.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α Dor α Dor 3,27m
β Dor β Dor 3,76m
γ Dor γ Dor 4,25m

Alfa Doradus, nejjasnější hvězda souhvězdí, je jedinou hvězdou Mečouna se zdánlivou hvězdnou velikostí větší než 4. Tato hvězda s magnitudou 3,27 má průvodcem jehož úhlová vzdálenost se udává v rozsahu 77,7"-82", přičemž i samotná hlavní složka je velmi těsnou dvojhvězdou.

Beta Doradus, žlutobílý nadobr, je cefeida, která měění svou jasnost mezi magnitudou 3,7 a 4,1. Vhodnou porovnávací hvězdou je delta Doradus s magnitudou 4,35.

Gama Doradus je též proměnná, ale změny její jasnosti činí jen několik setin magnitudy. Dala jméno skupině známých proměnných hvězd, proměnných typu Gama Doradus. R Doradus je červený obr, který mění svou jasnost v průběhu 11 měsíců od páté po šestou magnitudu.

Podle proměnné hvězdy S Doradus, velmi jasného ovšem vzdáleného objektu, je rovněž pojmenovaná celá skupina proměnných hvězd.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Do souhvězdí se promítá Velké Magellanovo mračno (LMC) - satelitní galaxie naší Galaxie - vzdálená asi 160 000 světelných let. Průměr této galaxie je 20 000 světelných let, což je přibližně pětina průměru naší Galaxie. Část Velkého Magellanova mračna zasahuje i do souhvězdí Tabulová hora. Drží rekord jako nejrozsáhlejší (po Mléčné dráze) pouhým okem viditelný objekt. Civilizace žijící na jižní polokouli věděli o Velkém Magellanově mračnu už v prehistorických dobách. Pro obyvatele Evropy ho objevila spolu s menší galaxií, Malým Magellanovým mračnem, slavná výprava portugalského cestovala Fermana Magallana, v roce 1519.

V mračně se nachází mlhovina Tarantule. Je to obrovská emisní mlhovina zdánlivého průměru jako Měsíc v úplňku, nacházející se v jihovýchodní části Velkého Magellanova mračna jako jeho nejjasnější část. Je viditelná dokonce i pouhým okem. Její součástí je i nejaktivnější oblast masivního zrodu hvězd v celé místní skupině galaxie, mlhovina 30 Doradus. V roce 1987 zazářila ve Velkém Magellanově mračnu supernova 1987A. V maximu dosáhla jasnosti 2,8m. Pouhým okem byla viditelná po dobu 10 měsíců. Mlhovina, která je pozůstatkem supernovy, se na snímcích Hubbleova teleskopu jeví jako proplatená vlákna plynu a prachu. Další objekty Velkého Magellanova mračna mají NGC anebo N označení. Známých pozůstatků po supernovách ve Velkém Magellanově mračnu je ještě několik, například SNR 0509, DEM L319, N63A či SNR 0539-69.1.

V Mečounovi se kromě Velkého Magellanova mračna nacházejí i jiné, též dost jasné galaxie. Jednou z nich je NGC 1566 nazývaná Španělská tanečnice, která je 20cm dalekohledem rozlišitelná jako dvouramenná spirála. V obdobném, středně velkém zorném poli, se dá laézt i dvojice jasných eliptických galaxií NGC 1549 a NGC 1553. NGC 1672 je zasa galaxie, která má velmi výraznou centrální příčku, což dobře zachycují snímky z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Ve vzdálenosti více než 350 milionů ly od nás je pár srážejících se galaxií katalogizovaný jako AMO500-620.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Hvězdy Mečouna jsou slabé a obrazec nevýrazný. V jeho hvězdách si můžeme představit rybu plavající k jižnímu světovému pólu. Na jeho vyhledání může posloužit pomůcka v podobě rovnoramenného trojúhelníku, jehož základnou toto souhvězdí prochází a jehož vrcholy tvoří jasné hvězdy Achernar z Eridana, Canopus z Lodního kýlu a Rigil Centaury z Kentaura. Vzhledem ke své deklinaci -65° není v našich zeměpisných šířkách vůbec pozorovatelné. Nejsevernější místo, na němž je (alespoň teoreticky) pozorovatelné, leží na 15° s.š.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Mečoun ve Wikislovníku