Difúzní mlhovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Difúzní mlhovina je astronomický objekt tvořen oblaky mezihvězdné hmoty nacházející se v blízkosti hvězd a hvězdokup. Jasné mlhoviny jsou obvykle tvořeny ohromnými koncentracemi plynů a prachu ze kterých byly, či právě jsou tvořeny hvězdy. Od temné mlhoviny se liší tím, že v ní dochází k rozptylu světla.

Rozdělení difúzních mlhovin[editovat | editovat zdroj]

Difúzní mlhoviny lze rozdělit do následujících kategorií:

Emisní mlhovina[editovat | editovat zdroj]

Emisní mlhovina je mezihvězdný oblak vodíku, který září díky intenzivní radiaci šířící se z velmi horké hmotné hvězdy skrývající se v jeho nitru. Mračna těchto mlhovin jsou často zbarvena dočervena.

Reflexní mlhovina[editovat | editovat zdroj]

Reflexní mlhoviny jsou prachová a plynová mračna, která žádné světlo sama nevyzařují, ale světlo díky vysoké koncentraci prachu odráží od blízkých hvězd. Odražené světlo má barvu dle spektra hvězdy, jejíž světlo odráží, nejčastěji však modrou či modrobílou.

Pozůstatek supernovy[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní kategorií mlhovin je pozůstatek po supernově. Pozůstatek supernovy vzniká na sklonku života velmi hmotné hvězdy, která exploduje a tím vyvrhne své vnější vrstvy do mezihvězdného prostoru.

Nejznámějším takovýmto pozůstakem je Krabí mlhovina, jež vznikla po výbuchu supernovy, která byla pozorována roku 1054.

Poměrně často lze pozorovat, že některé difuzní mlhoviny vykazují vlastnosti jak emisních, tak také reflexních mlhovin.