Prach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prach na klávesnici
Chuchvalce prachu a smetí

Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu. Pozemská atmosféra obsahuje prach z různých zdrojů jako půdní prach nesený větrem, sopečné erupce a znečištění. Vzdušný prach je považován za aerosol. Může ovlivnit vyzařování atmosféry a mít značný vliv na podnebí. Pokud je navíc prach složen z hořlavé látky jako je tomu v případě mouky a uhelného prachu, může představovat riziko výbuchu.

Prach je odpovědný za některé nemoci plic, zvláště u horníků, kdy může způsobovat alergii[1] nebo působit jako spouštěcí mechanismus astmatu.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje jako prokázaný karcinogen prach z kůže, oxidu křemičitého a dřeva.[2]


Domácí prach[editovat | editovat zdroj]

Částice domácího prachu jsou vytvářeny především domácími obyvateli odpadáváním kožních buněk; část domácího prachu pochází z atmosférického prachu zvenčí. Pozorování prachových částic v přímém slunečním světle může odhalit tvar háčku. Většina prachových částeček v našich domácnostech pochází z mrtvé kůže.[zdroj?]

Hmyz a jiná drobná zvířena může mít na prach vzájemný účinek, který má záporný vliv na lidské obyvatele domu. Proto je v mnoha podnebních podmínkách vhodné udržovat mírný průvan vzduchu domem necháváním dveří a oken pootevřených. Po opuštění domu jsou částice odneseny větrem či rozloženy slunečním svitem. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném podnebí, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zamezit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu.

Tvorbu prachu ovlivňují domácí roztoči. Obecně jsou přítomni na veškerém povrchu i ve vzduchu. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, tvořící hlavní složku domácího prachu. Vylučují enzymy pro trávení prachových částic. Enzymy a stolice roztočů se stávají součástí domácího prachu a mohou probouzet u lidí alergickou reakci. Prachovým roztočům se daří ve vláknech matrací, čalouněného nábytku a koberců.

Částice tvořící domácí prach se snadno stávají vzdušnými. Proto je třeba věnovat odstraňování prachu pozornost, neboť činnost, jejímž cílem bylo odstranit prach, ho může místo toho pouze učinit vzdušným.

Prach v domácnostech často obsahuje nebezpečné chemikálie z předmětů.[3]

Domácí prach lze odstranit následujícími postupy: vytíráním, stíráním či smetením rukou, látkou či houbou, prachovkou či koštětem, nebo sáním do vysavače či vzduchového filtru. Při těchto činnostech může část prachu skončit v plicích aktéra.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y; MAŤHA, V. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.  
  2. http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsGroupOrder.pdf - Agents Classified by the IARC Monographs
  3. http://medicalxpress.com/news/2016-09-potentially-chemicals-widespread-household.html - Potentially harmful chemicals widespread in household dust

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]