Přeskočit na obsah

Chara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chara
Chara (Svět)
Poloha hvězdy v souhvězdí Honicích psů
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíHonicí psi (Canes Venatici)
Rektascenze12h33m44,54482s
Deklinace+41° 21′ 26,9248″
Paralaxa0,11849″
Vzdálenost27,53 ± 0,05 ly
(8,44 ± 0,01 pc)
Barevný index (U-B)0,04
Barevný index (B-V)0,58
Barevný index (V-R)0,36
Barevný index (R-I)0,34
Zdánlivá hvězdná velikost4,26
Absolutní hvězdná velikost4,64
Vlastní pohyb v rektascenzi−704,702 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci292,155 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Povrchová teplota5 846 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 109358
Bonner DurchmusterungBD +42° 2321
Bright Star katalogHR 4785
2MASS2MASS J12334454+4121270
SAO katalogSAO 44230
Katalog HipparcosHIP 61317
Katalog TychoTYC 3020-2541-1
General CatalogueGC 17127
Glieseho katalogGl 475
Bayerovo označeníβ CVn
Flamsteedovo označení8 CVn
SynonymaASCC 409308; CCDM J12337+4121AB; FK5 470; GCRV 7563; IRAS 12313+4137; IRC +40236; LFT 924; LHS 2579; LTT 13552; 2MASS J12334454+4121270; NLTT 31117; PLX 2895; PPM 53064; UBV 11286; WDS J12337+4121Aa,Ab; Chara
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: Chára (příjmení).

Chara je název hvězdy β souhvězdí Honicích psů (Beta Canum Venaticorum). Chara má hvězdnou velikost +4,26m a spektrální třídu G0 V. Od Slunce je vzdálena 27,53 světelných let. Je druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí Honicích psů. Spolu s jasnější hvězdou Cor Caroli je jižnější z dvojice psů v tomto souhvězdí, které představuje lovecké psy.

Pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

β Canum Venaticorum (latinizováno na Beta Canum Venaticorum) je Bayerovo označení hvězdy.

Tradiční název Chara byl původně aplikován na „jižního psa“, později se však používal konkrétně pro označení Beta Canum Venaticorum. Chara (χαρά) znamená v řečtině „radost“.[1] V roce 2016 uspořádala Mezinárodní astronomická unie pracovní skupinu pro jména hvězd (WGSN),[2] jejímž cílem bylo katalogizovat a standardizovat vlastní jména hvězd. První bulletin WGSN z července 2016[3] zahrnul jméno „Chara“ pro tuto hvězdu.

V systému tradičních čínských souhvězdí spadá Chara do asterismu 常陳 (Cháng Chén, česky: Imperiální stráže), který se dále skládá z hvězd Alfa Canum Venaticorum, 10 Canum Venaticorum, 6 Canum Venaticorum, 2 Canum Venaticorum a 67 Ursae Majoris. Čínské jméno pro samotnou Charu je 常陳四 (Cháng Chén sì, „Čtvrtá hvězda Imperiální stráže“).[4]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Chara má spektrální klasifikaci G0 V a je hvězdou hlavní posloupnosti typu G. Od roku 1943 slouží spektrum této hvězdy jako jeden ze stabilních kotevních bodů, podle nichž jsou klasifikovány další hvězdy.[5] Spektrum této hvězdy ukazuje velmi slabé emisní čáry jednotlivě ionizovaného vápníku (Ca II) z chromosféry, což z ní činí užitečnou referenční hvězdu pro srovnání s jinými hvězdami v podobné spektrální kategorii.[6]

Beta CVn je považována za mírně chudou na kovy,[7] přesto je z hlediska hmotnosti, věku a vývojového stavu Slunci velmi podobná a bývá označována jako sluneční analog.[8] Interferometrie dává pro podobné hvězdy (včetně β CVn) poloměr asi o ~10 % větší než sluneční a svítivost ~15–25 % vyšší.[9]

Složky vesmírné rychlosti této hvězdy jsou (U, V, W) = (−25, 0, +2) km/s.[8] V minulosti se předpokládalo, že by mohla být spektroskopickou dvojhvězdou, další analýzy to však nepotvrdily.[10] Hledání hnědého trpaslíka v roce 2005 žádného společníka neodhalilo (na hranici citlivosti použitého přístroje).[11]

Obyvatelná zóna

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 označila astronomka Margaret Turnbullová Charu za jeden z nejlepších kandidátů na hvězdný systém, kde lze hledat mimozemský život.[12] Díky vlastnostem slunečního typu je řazena mezi astrobiologicky nejzajímavější hvězdy do vzdálenosti 10 parseků od Slunce.[8] U hvězdy však dosud nebyly objeveny planety.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Chara [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
  2. ↑ International Astronomical Union – Working Group on Star Names. www.iau.org [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-23.
  3. ↑ Bulletin of the IAU Working Group on Star Names, No. 1 [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
  4. ↑ 香港太空館 - 研究資源 - 亮星中英對照表. www.lcsd.gov.hk [online]. 2009-09-29 [cit. 2020-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-29.
  5. ↑ MK Standards Table. www.astro.utoronto.ca [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-25.
  6. ↑ HERBIG, G. H. Chromospheric H-alpha emission in F8–G3 dwarfs and its connection with the T Tauri stars. The Astrophysical Journal. 1985, roč. 289, s. 269–278. Dostupné online. doi:10.1086/162887.
  7. ↑ LUCK, R. E.; HEITER, U. Dwarfs in the Local Region. The Astronomical Journal. 2006, roč. 131, čís. 6, s. 3069–3092. Dostupné online. doi:10.1086/504080.
  8. 1 2 3 PORTO DE MELLO, G.; DEL PELOSO, E. F.; GHEZZI, L. Astrobiologically Interesting Stars Within 10 Parsecs of the Sun. Astrobiology. 2006, roč. 6, čís. 2, s. 308–331. doi:10.1089/ast.2006.6.308.
  9. ↑ VAN BELLE, G. T.; VON BRAUN, K. Directly determined linear radii and effective temperatures of exoplanet host stars. The Astrophysical Journal. 2009, roč. 694, čís. 2, s. 1085–1098. Dostupné online. doi:10.1088/0004-637X/694/2/1085.
  10. ↑ MORBEY, C. L.; GRIFFIN, R. F. On the Reality of Certain Spectroscopic Orbits. The Astrophysical Journal. 1987, roč. 317, s. 343. Dostupné online. doi:10.1086/165281.
  11. ↑ CARSON, J. C., a kol. The Cornell High-Order Adaptive Optics Survey for Brown Dwarfs in Stellar Systems. I. Observations, Data Reduction, and Detection Analyses. The Astronomical Journal. 2005, roč. 130, čís. 3, s. 1212. doi:10.1086/432604.
  12. ↑ Stars searched for extraterrestrials. Phys.org [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chara&oldid=25571671“