Messier 25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 25
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída I3m[1]
Objevitel Jean-Philippe Loys de Chéseaux
Datum objevu 1745
Rektascenze 18h 31m 47s[2]
Deklinace -19°07′00″[2]
Souhvězdí Střelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V) 4,6[2]
Úhlová velikost 32'[1]
Vzdálenost 2 000[3] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 9,5[3] ly
Odhadované stáří 90 milionů let[3]
Označení v katalozích
M25, IC 4725, Cr 382, Mel 204[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 25 (také M25 nebo IC 4725) je jasná otevřená hvězdokupasouhvězdí Střelce. Na čisté a tmavé obloze je bez velkých potíží viditelná i pouhým okem. Od Země je vzdálená asi 2 000 ly. Objevil ji Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 25 v souhvězdí Střelce

M25 se na obloze nachází přibližně 4,5° severovýchodně od hvězdy μ Sagittarii a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Na čisté a tmavé obloze je viditelná i pouhýma očima, ale lépe a jednoduše viditelná je v triedru (např. 10x50), pomocí kterého je možné rozeznat i některé její hvězdy. Hvězdářský dalekohled o průměru 114 mm nebo větší hvězdokupu rozloží na stovku hvězd. Hvězdokupu ale není vhodné pozorovat při velkém zvětšení, protože je velmi rozlehlá a nevejde se pak celá do zorného pole.[4]

Poblíž M25 se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 3° západně leží otevřená hvězdokupa M24 a 5° jižně jasná kulová hvězdokupa M22.

M25 je snadno pozorovatelná z většiny obydlených oblastí Země, protože má pouze nízkou jižní deklinaci. Přesto je její pozorování v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu, velmi obtížné a například ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět dokonale v zenitu.[5] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745 a popsal ji jako "kupu hvězd mezi lukem a hlavou Střelce." Charles Messier ji přidal do svého katalogu v roce 1764 s tímto popisem: "kupa malých hvězd v blízkosti dvou předchozích kup, mezi hlavou a okrajem luku Střelce. Nejbližší známou hvězdou je 21 Sagittarii, která je podle Flamsteeda šesté magnitudy. Její hvězdy jsou v obyčejném dalekohledu o průměru 3,5 palce obtížně viditelné. Nemá kolem sebe mlhovinu. Její poloha je určena hvězdou m Střelce."[4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M25 je velmi rozptýlená otevřená hvězdokupa tvořená padesáti hvězdami do 12. magnitudy a možná několika tucty ještě slabších hvězd. Nachází se ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let od Země. Její zdánlivý průměr je 32 úhlových minut, zatímco skutečný průměr je kolem 19 světelných let.[4]

Členem hvězdokupy je jedna cefeida označovaná jako U Sagittarii, jejíž perioda je 6,74 dne.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M25 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c The NGC/IC Project: Results for IC 4725 [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 25 [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Messier 47: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  5. Deklinace 19° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 71° od jižního nebeského pólu. Jižně od 71° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 71° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]