Messier 9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 9
M9 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M9 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída VIII[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 28. května 1764
Rektascenze 17h 19m 11,78s[2]
Deklinace -18°30΄58,5΄΄[2]
Souhvězdí Hadonoš (lat. Oph)
Zdánlivá magnituda (V) 7,7[3]
Úhlová velikost 12′[4]
Vzdálenost 25 800 ly
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) −7,95
Hmotnost 4,22 × 105[5]
Metalicita [Fe/H] −1,77
Označení v katalozích
M9, NGC 6333, GCl 60,[2] Mel 167[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 9 (také M9 nebo NGC 6333) je kulová hvězdokupasouhvězdí Hadonošemagnitudou 7,7 a zdánlivým průměrem 12'.[4] Objevil ji Charles Messier 28. května 1764.[4] Od Země je vzdálena 25 800 světelných let.[7]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 9 v souhvězdí Hadonoše.

Vyhledání M9 je snadné, protože leží blízko spojnice hvězd Sabik (η Oph) a θ Oph, 3,5° jihovýchodně od první jmenované. Na tmavé průzračné obloze je možné ji pozorovat obyčejným středně velkým triedrem 10x50, ve kterém se ukáže jako světlý mlhavý kotouček. Dalekohled o průměru 80 až 120 mm v ní nedokáže rozlišit jednotlivé hvězdy a hvězdokupa tak zůstává nezřetelná, i když je možné rozeznat její jádro a okrajovou oblast. Dalekohledy o průměru 200 mm již dokáží rozlišit několik hvězd 13. magnitudy, zejména východně a jižně od středu.[8]

Poblíž M9 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup: 80' směrem na severovýchod od ní je slabší kulová hvězdokupa NGC 6356 a 80' jihovýchodně ještě slabší NGC 6342 a 9° jihozápadně jasnější Messier 19. 9° východně pak leží otevřená hvězdokupa Messier 23 a mnoho dalších objektů Messierova katalogu.

M9 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy za polárním kruhem. Naopak na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa byla objevena 28. května 1764 Charlesem Messierem, který ji popsal takto: "mlhovina bez hvězd v pravé noze Hadonoše, je kulatá a její světlo je slabé … průměr 3 úhlové minuty." O 20 let později v ní William Herschel rozeznal první hvězdy.[4] Herschel ji popsal jako velmi zhuštěnou hvězdokupu, která obsahuje malinké hvězdy a vypadá jako zmenšená kupa Messier 53. Heinrich Louis d'Arrest ji označil za zářivý objekt kulatého neohraničeného tvaru a podobný popis zanechal William Parsons.[8]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M9 je vzdálena od Země 25 800 světelných let a její vzdálenost od středu Galaxie činí 5 500 světelných let.[7] Je jednou z nejbližších kulových hvězdokup ke středu Galaxie.[4] Její úhlová velikost 12' odpovídá skutečnému průměru 90 světelných let.[4] Od Slunce se vzdaluje velkou rychlostí 230 km/s.[7]

Její vizuální magnituda je 7,7 a absolutní magnituda -8,04, takže celková jasnost hvězdokupy je přibližně 120 tisíckrát větší než jasnost Slunce.[4] Její nejjasnější hvězdy jsou zdánlivé hvězdné velikosti 13,5 a lze je spatřit již ve středně velkých dalekohledech (průměr 150 mm).[4] Bylo v ní objeveno 13 proměnných hvězd.[4][8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M9 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6333 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 9 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. Dostupné online.
  4. a b c d e f g h i Messier 9: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. listopad 2011, roč. 742, čís. 1 [cit. 2017-08-28], s. 51. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode: 2011ApJ...742...51B. arXiv: 1108.4402.  (anglicky) 
  6. MELOTTE, P. J.. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915, roč. 60 [cit. 2017-08-28], s. 175. Dostupné online. Bibcode: 1915MmRAS..60..175M.  (anglicky) 
  7. a b c HARRIS, W. E.. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. říjen 1996, roč. 112 [cit. 2017-08-28], s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode: 1996AJ....112.1487H.  (anglicky) 
  8. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. Deklinace 18° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 72° od jižního nebeského pólu. Jižně od 72° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 72° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]