Messier 41

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 41
Otevřená hvězdokupa M47 na infračerveném snímku z přehlídky oblohy 2MASS.
Otevřená hvězdokupa M47 na infračerveném snímku z přehlídky oblohy 2MASS.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída I3r[1]
Objevitel Giovanni Battista Hodierna[2]
Datum objevu 1654[2]
Rektascenze 6h 46m 1s[3]
Deklinace -20°45΄24΄΄[3]
Souhvězdí Velký pes (lat. CMa)
Zdánlivá magnituda (V) 4,5[3][1]
Úhlová velikost 38'[2][1]
Vzdálenost 2 300[2] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 12,5[2] ly
Odhadované stáří 190 až 240 milionů let[2]
Označení v katalozích
M41, NGC 2287, OCl 597,[3] Cr 118, Mel 52[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 41 (také M41 a NGC 2287) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Velkého psa. Objevil ji Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654 a možná ji znal již Aristotelés v roce 325 př. n. l. Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 2 300 světelných let a její věk se odhaduje na 190 až 240 milionů let. Obsahuje okolo 100 hvězd.[2]

Nachází se na západním okraji jasného pásu Mléčné dráhy a je to jedna z nejsnadněji pozorovatelných hvězdokup, kterou lze snadno rozložit na jednotlivé hvězdy. Na severní polokouli je jednou z nejpříznačnějších otevřených hvězdokup zimní oblohy.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 41 v souhvězdí Velkého psa

M41 je jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem, za vhodných podmínek vypadá jako jasná skvrna 4° jižně od Siria - nejjasnější hvězdy noční oblohy. Obyčejný triedr s malým zvětšením dokáže hvězdokupu téměř zcela rozložit na desítky modrých až bělavých hvězd. V místech, kde vystupuje vysoko na oblohu, je dokonce možné se v horských oblastech pokusit o její obtížné rozložení na jednotlivé hvězdy pouhým okem. Triedry jako 10x50 či 11x80 hvězdokupu rozloží ještě více, ale stále zůstane drobná část mlhovitá. V ještě větších přístrojích od průměru 114 mm již vypadá zcela rozložená s mnohými hvězdami sdruženými do dvojic, zatímco na pozadí se hemží mnoho slabších hvězd, díky kterým je hvězdokupa ještě jasnější a výrazně vystupuje na tmavé obloze.[4]

M47 se nachází na jižní nebeské polokouli, což je poněkud výhodnější pro pozorovatele na jižní polokouli nebo v rovníkovém podnebném pásu, ale přesto je pozorovatelná téměř ze všech obydlených oblastí Země.[5] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od prosince do dubna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654 a později v roce 1749 ji nezávisle spoluobjevil Guillaume Le Gentil. Potom ji pozoroval i Charles Messier, který ji zahrnul do svého katalogu v roce 1764 s poznámkou, že pouhým okem vypadá jako mlhovina a pomocí dalekohledu je možné ji snadno rozložit na jednotlivé hvězdy. Možná ji však znal již Aristotelés v roce 325 př. n. l.[2] - pak by byla nejslabším objektem, který byl znám již ve starověkém Řecku.[4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M41 se nachází ve vzdálenosti okolo 2 300 světelných let od Země na vnějším okraji galaktického spirálního ramene Orionu a od Země se vzdaluje odhadovanou rychlostí 34 km/s. Zdánlivý průměr hvězdokupy je 38 obloukových minut, takže její skutečný rozměr v odhadované vzdálenosti je přibližně 25 až 26 světelných let. Odhady jejího stáří se nachází v rozmezí 190 až 240 milionů let. Obsahuje okolo 100 hvězd v rozmezí magnitud 7 až 13 a ještě stále obsahuje různé modrobílé hvězdy. Obsahuje také červené obry, nejjasnější z nich je spektrální třídy K3, má magnitudu 6,9 a její svítivost je přibližně 700 větší než svítivost Slunce.[2] Další složkou hvězdokupy jsou také žlutooranžové hvězdy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M41 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 2287 [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i Messier 41: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for M 41 [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  5. Deklinace 21° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 69° od jižního nebeského pólu. Jižně od 69° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 69° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]