Messier 49

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 49
Messier 49 na amatérském snímku. Autor: Ole Nielsen
Messier 49 na amatérském snímku. Autor: Ole Nielsen
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
TypcD galaxie, astronomický rádiový zdroj, zdroj rentgenového záření a Seyfert 2 galaxy
TřídaE2[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu19. února 1771
Rektascenze12h 29m 46,7s[2]
Deklinace8°0′2″[2]
SouhvězdíPanna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V)12,17[3][4], 13,21[4], 6,273[5], 5,635[5], 5,396[5], 12,469[6], 10,413[6], 9,544[6], 9,074[6] a 8,835[6]
Úhlová velikost10,2×8,3[1][2]
Vzdálenost52 000 000 ly
Plošná jasnost13,2[1]
Poziční úhel155°[1]
Rudý posuv0,003272 (981 km/s)[2]
Kupa galaxiíkupa galaxií v Panně[7]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr80 000[7] ly
Absolutní magnituda (V)-22,8[7]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 49
New General CatalogueNGC 4472
Uppsala General CatalogueUGC 7629
Principal Galaxies CataloguePGC 41220
Atlas of Peculiar GalaxiesAPG 134
Jiná označeníM49, NGC 4472, UGC 7629, PGC 41220, Arp 134[2]
Komentářnejjasnější člen kupy galaxií v Panně[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 49 (také M49 nebo NGC 4472) je eliptická galaxie v souhvězdí Panny s magnitudou 8,4[7] a úhlovými rozměry 10,2×8,3.[1][2] Od Země je vzdálená okolo 52 milionů ly.[2] Objevil ji Charles Messier 19. února 1771.[7]

S magnitudou 8,4 je tato galaxie nejjasnějším členem kupy galaxií v Panně,[8] dokonce jasnější než M 87, která má magnitudu 8,6.[9] Kupa galaxií v Panně je pravděpodobně tvořena několika menšími kupami, které mezi sebou splývají a M49 je centrální galaxií jedné z těchto kup.[10]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 49 v souhvězdí Panny

M49 je jednou z nejvýraznějších galaxií v souhvězdí Panny. Za příznivých pozorovacích podmínek je tato galaxie viditelná i triedrem 10x50. V dalekohledu o průměru 60 mm je viditelná jako jasná kulatá skvrna a její vzhled se nemění ani při větším zvětšení. Ovšem s dalekohledem o průměru 150 mm je možné pozorovat její rozsáhlé halo velké až 4', které se směrem k okraji zeslabuje a rozptyluje se do pozadí. Její jádro je viditelné jako jasný bod uprostřed její výduti, která je jasnější než okolní halo.[11]

Galaxii je možné pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad severním obzorem.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Charles Messier tuto galaxii pozoroval nejprve 19. února 1771 a potom v roce 1781. Popsal ji jako těžko pozorovatelné mračno. Později ji přidal do svého katalogu pod číslem 49 a stala se tak první galaxií z kupy galaxií v Panně, kterou do katalogu přidal. Přirovnal ji také ke kometě, kterou pozoroval v roce 1779. Admirál Smyth prohlásil, že je tento objekt kulatý a má velmi jasné jádro. Heinrich Louis d'Arrest kupodivu napsal, že v ní dokázal rozeznat velký počet hvězdných skupin 13. a 14. magnitudy.[11]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M49 je eliptická galaxie, která se podle Hubbleovy klasifikace galaxií řadí do třídy E2[1][2] nebo E4.[7] Je nejjasnějším členem kupy galaxií v Panně, navzdory svému umístění daleko od středu této kupy. Její absolutní magnituda je -22,8[7] a její celková spektrální třída je G7,[7] má tedy výrazně žlutý odstín, více než ostatní galaxie v této oblasti. Podle několika odhadů může M49 mít 5 000 až 7 000 kulových hvězdokup, tedy 10x více než galaxie Mléčná dráha, a její skutečné rozměry jsou 140 000 až 160 000 světelných let, protože se nachází 52 milionů světelných let od Země[2] a má úhlovou velikost 10,2'.[2] V jejím okolí se nachází velký počet satelitních galaxií.[11]

Supernovy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 byla v této galaxii východně od jejího jádra pozorována nepotvrzená supernova 13. magnitudy, která dostala označení SN 1969Q.[13] Za supernovu bývá občas zaměňována hvězda 13. magnitudy nedaleko od jejího jádra, ale ve skutečnosti tato hvězda patří do Mléčné dráhy.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M49 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4472 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 49 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Messier 49. Dostupné online. [cit. 2017-11-09]
  4. ↑ a b A catalogue of quasars and active nuclei: 13th edition. In: Astronomy and Astrophysics. červenec 2010. DOI 10.1051/0004-6361/201014188.
  5. ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  6. ↑ a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 8. 2011.
  7. ↑ a b c d e f g h FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 49 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 87 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ BINGGELI, Bruno. The Virgo Cluster - Home of M 87. S. 9. The radio galaxy Messier 87 : proceedings of a workshop held at Ringberg Castle, Tegernsee, Germany, 15-19 September 1997 [online]. 1999 [cit. 2017-11-09]. S. 9. Dostupné online. Bibcode 1999LNP...530....9B. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  12. ↑ Deklinace 8° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 82° od severního nebeského pólu. Severně od 82° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 82° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  13. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2017-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 49 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 49 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 49 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 49 [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_49&oldid=18049635“