Messier 30

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 30
M30 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M30 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída V[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 3. srpna 1764
Rektascenze 21h 40m 22,12s[2]
Deklinace -23°10΄47,5΄΄[2]
Souhvězdí Kozoroh (lat. Cap)
Zdánlivá magnituda (V) 7,19[3]
Úhlová velikost 12'[1]
Vzdálenost 26 400 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 45[1] ly
Absolutní magnituda (V) −7,45
Hmotnost 2,41 × 105[4]
Metalicita [Fe/H] −2,27
Odhadované stáří 12,9 miliard let[5]
Označení v katalozích
M30, NGC 7099, GCl 122,[6] Mel 237[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 30 (také M30 nebo NGC 7099) je kulová hvězdokupasouhvězdí Kozoroha. Objevil ji Charles Messier 3. srpna 1764.[1] Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 26 400 světelných let[8] a přibližuje se k ní rychlostí 184 km/s.[8]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 30 v souhvězdí Kozoroha.

M30 leží v jihovýchodní části souhvězdí přibližně 3° východně od hvězdy čtvrté magnitudy ζ Capricorni. Za příznivých atmosférických podmínek je možné ji snadno vyhledat i triedrem 10x50, ale vypadá pouze jako kulatý mlhavý objekt, protože triedr nedokáže rozlišit její hvězdy. Dalekohled o průměru 114 mm umožní při větším zvětšení rozeznat několik hvězd a přístroj o průměru 200 mm dokonce několik desítek hvězd.[9]

M30 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od července do listopadu.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu M30 objevil Charles Messier 3. srpna 1764[1] a popsal ji takto: "Mlhovina objevená blízko hvězdy 41 Kozoroha. V dalekohledu s ohniskovou délkou 3,5 stopy je viditelná pouze obtížně. Je kulatá a neobsahuje hvězdy." Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel v roce 1783 a zařadil ji tak mezi kulové hvězdokupy. Admirál Smyth ji popsal jako slabý bledý bílý objekt elipsovitého vzhledu s řetězem hvězd na severní straně.[9]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tato hustá hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 26 400 světelných let[8] a její zdánlivý průměr je 12'.[1] Ke Slunci se přibližuje rychlostí 184 km/s.[8] V jádru této hvězdokupy jsou hvězdy velmi hustě natěsnané, protože v něm proběhlo gravitační zhroucení, podobně jako u více než dvacítky dalších kulových hvězdokup v Galaxii (např. Messier 15, Messier 62 a Messier 70.[9]

V M30 je známo pouze 12 proměnných hvězd.[1] Nejjasnější červený obr této kupy dosahuje magnitudy 12,1[1] a průměrná magnituda jejích 25 nejjasnějších hvězd je 14,63.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M30 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Messier 30: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. Astronomical Journal [online]. prosinec 2010, roč. 140 [cit. 2017-09-05], s. 1830-1837. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode: 2010AJ....140.1830G.  (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. Dostupné online.
  4. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. listopad 2011, roč. 742, čís. 1 [cit. 2017-09-05], s. 51. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode: 2011ApJ...742...51B. arXiv: 1108.4402.  (anglicky) 
  5. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. květen 2010, roč. 404, čís. 3 [cit. 2017-09-05], s. 1203–1214. Dostupné online. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode: 2010MNRAS.404.1203F. arXiv: 1001.4289.  (anglicky) 
  6. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 30 [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MELOTTE, P. J.. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915, roč. 60 [cit. 2017-09-05], s. 175. Dostupné online. Bibcode: 1915MmRAS..60..175M.  (anglicky) 
  8. a b c d HARRIS, W. E.. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. říjen 1996, roč. 112 [cit. 2017-09-05], s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode: 1996AJ....112.1487H.  (anglicky) 
  9. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  10. Deklinace 23° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 67° od jižního nebeského pólu. Jižně od 67° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 67° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]