Přeskočit na obsah

Cirkumpolární souhvězdí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlouhá expozice cirkumpolárních souhvězdí

Jako cirkumpolární (z latinského „kolem pólu“, také obtočnové) souhvězdí označujeme takové souhvězdí, které nikdy nezapadá za obzor. Podobně i cirkumpolární hvězdy jsou ty, které se po celý rok a dokonce i po celý den nacházejí nad obzorem (typickým příkladem je pro severní polokouli Polárka). Denní svit oblohy ovšem nedovolí tyto hvězdy pozorovat po celých 24 hodin. V Evropě jsou cirkumpolární například Malý medvěd, Velká medvědice nebo Kasiopeja.

Cirkumpolární jsou takové hvězdy a souhvězdí, které leží blízko nebeských pólů, přičemž konkrétní výběr závisí na poloze pozorovatele (na jeho zeměpisné šířce). Deklinace hvězdy musí být blíže k příslušnému nebeskému pólu než , kde je zeměpisná šířka pozorovatele. U souhvězdí platí, že je cirkumpolární tehdy, když žádná jeho část nezapadá (tj. minimální deklinace všech jeho hvězd splňuje výše uvedenou podmínku).

Pro představu: pozorovatel stojící na severním pólu považuje za cirkumpolární celou severní oblohu. Naopak na rovníku není cirkumpolární žádné souhvězdí ani hvězda (všechny objekty během dne části své denní dráhy klesnou pod obzor).

Cirkumpolární souhvězdí

[editovat | editovat zdroj]

Mezi cirkumpolární souhvězdí patří Velká medvědice, Žirafa, Drak, Malý medvěd, Kasiopeja a Cefeus.

Související články

[editovat | editovat zdroj]