Mlhovina Řasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
NGC 6960

Emisní mlhovina NGC 6960
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ emisní mlhovina
Objevitel William Herschel[1]
Datum objevu 5. září 1784[2]
Rektascenze 20h 45m 38s[3]
Deklinace +30°42΄30΄΄[3]
Souhvězdí Labuť (lat. Cyg)
Zdánlivá magnituda (V) 5,0[2]
Úhlová velikost 3 stupně (průměr)
Vzdálenost 1 470 ly[4]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 50 ly
Označení v katalozích
NGC 6960, NGC 6992, LBN 191, Veil Nebula, Cirrus Nebula, Filamentary Nebula,[3] Caldwell 33/34
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Mlhovina Řasy (také známá jako Řasová mlhovina, Závojová mlhovina, anglicky Veil Nebula nebo Caldwell 33 a 34) je oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu, který vidíme jako emisní mlhovinusouhvězdí Labutě. Mlhovina je tvořena viditelnými částmi Smyčky v Labuti (zdroj rádiového záření W78, nazývaný také Sharpless 103), což je velký a poměrně slabý pozůstatek supernovy. Výchozí supernova vybuchla před asi 5 000 až 8 000 lety a zbytky se od té doby rozšířily na plochu přibližně 3 úhlových stupňů, což odpovídá šestinásobku průměru Měsíceúplňku. Vzdálenost mlhoviny není přesně známa, ale data z vesmírného teleskopu Far Ultraviolet Spectroscopy Explorer (FUSE) ukazují vzdálenost 1 470 světelných let.[4]

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil několik snímků této mlhoviny. Rozbor spektra záření mlhoviny vykazuje přítomnost kyslíku, síry a vodíku. Mlhovina je jedním z nejjasnějších a největších objektů na obloze v oboru rentgenového záření.

24. září 2015 byly vydány nové snímky a videa Řasové mlhoviny[5] spolu s výkladem.[6]

Části mlhoviny[editovat | editovat zdroj]

V současném pojetí se názvy Řasová mlhovina a Závojová mlhovina obecně vztahují k celé viditelné struktuře pozůstatku supernovy, nebo dokonce k celé samotné smyčce. Členitost mlhoviny je tak velká, že bylo jednotlivým obloukům mlhoviny přiřazeno několik čísel v katalogu NGC.[7] Hlavní viditelné složky jsou tři:

  • západní část (anglicky The Western Veil, také známá jako Caldwell 34) označená jako NGC 6960 (nazývaná "Koště čarodějnice", anglicky the "Witch's Broom", "Finger of God",[8]

nebo "Filamentary Nebula"[8]) s hvězdou 52 Cygni, která se nachází v popředí

  • východní část (anglicky The Eastern Veil, také známá jako Caldwell 33), jejíž nejjasnější část je NGC 6992 a na jihu přechází do NGC 6995 (spolu s NGC 6992 nazývaná anglicky "Network Nebula"[2]) a IC 1340
  • Pickeringův trojúhelník (anglicky Pickering's Triangle nebo Pickering's Triangular Wisp) je nejjasnější u severní hrany smyčky a na fotografiích pokračuje do středové oblasti smyčky

NGC 6974 a NGC 6979 jsou jasné obláčky na slabší části mlhoviny na severním okraji smyčky mezi NGC 6992 a Pickeringovým trojúhelníkem.[9][10]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Širokoúhlý ultrafialový snímek Smyčky v Labuti/Řasové mlhoviny

Řasovou mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784. Západní část popsal takto: "rozsáhlá; prochází kolem 52 Cygni... skoro 2 stupně dlouhá."[11] Východní část popsal: "větvící se mlhovina... východní část se dělí do několika proudů, které se směrem k jihu opět spojují."[12]

Při bližším zkoumání některé části vypadají jako vlákna provazu. Běžným vysvětlením je velmi tenké čelo rázové vlny, které má tloušťku 1/50 000 jejího poloměru,[13] takže je obálka viditelná pouze tehdy, když se na ni díváme přesně z boku. Díky tomu obálka vypadá jako vlákno. Zvlnění na povrchu obálky vytváří více obrazů, proto se vlákna jeví jako propletená.

Na obloze se tato mlhovina nachází v jižní části souhvězdí, NGC 6960 přibližně 3° jižně od hvězdy Epsilon Cygni s magnitudou 2,5 a NGC 6992 přibližně 3° jihovýchodně od téže hvězdy. Ačkoli má mlhovina poměrně velkou zdánlivou magnitudu 7, je rozprostřená na velmi velké ploše a má tedy nízkou plošnou jasnost. Díky tomu je mezi astronomy proslulá obtížnost jejího pozorování. Nicméně pozorovatel může mlhovinu vidět celkem jasně pomocí dalekohledu vybaveného OIII filtrem (filtr propouštějící pouze vlnovou délku světla z dvojitě ionizovaného kyslíku), protože většinu světla tato mlhovina vyzařuje na této vlnové délce. Dalekohled o průměru primárního zrcadla 200 mm s OIII filtrem ukáže jemnou síť viditelnou na fotografiích a alespoň v náznaku by s pomocí OIII filtru měla být vidět téměř v každém dalekohledu. Někteří pozorovatelé dokonce tvrdí, že mlhovinu viděli bez dalekohledu, když se dívali pouze přes OIII filtr držený před okem. Místo OIII filtru se dá případně použít UHC filtr, který také velmi usnadní pozorování.[14]

Jasnější části mlhoviny mají v katalogu NGC označení NGC 6960, 6974, 6979, 6992 a 6995. Nejsnadnější objekt k nalezení je NGC 6960, který prochází kolem pouhým okem viditelné hvězdy 52 Cygni. NGC 6992/5 jsou také poměrně jednoduché objekty na východní straně smyčky. NGC 6974 a NGC 6979 jsou viditelné jako obláčky u severní hrany smyčky. Pickeringův trojúhelník je mnohem slabší a nemá NGC číslo (ačkoli je mu příležitostně přisuzováno číslo 6979). Objevila jej fotograficky Vilemína Flemingová v roce 1904 (po vydání katalogu NGC), ale byl přisouzen řediteli observatoře Edwardu Charlesi Pickeringovi, jak bylo tehdy zvykem.

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veil Nebula na anglické Wikipedii.

  1. The NGC/IC Project: Results for NGC 6960 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 6960 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6960 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b William Blair. FUSE Science Summaries - Piercing the Veil: FUSE Observes a Star Behind the Cygnus Loop Supernova Remnant [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HubbleSite - NewsCenter - Hubble Zooms in on Shrapnel from an Exploded Star (09/24/2015) - Related Links [online]. hubblesite.org, 2015-09-24, [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BLAIR, William. The Cygnus Loop/Veil Nebula Hubble Space Telescope [online]. hubblesite.org, září 2015, [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000. 1. vyd. Richmond, VA : William–Bell, Inc., 1991. ISBN 0-943396-14-X. S. 120.  
  8. a b Trusock, Tom. "Small Wonders: Cygnus ..." [online]. Cloudy Nights Telescope Reviews, 2005-08-10, [cit. 2016-08-22]. Kapitola "The Veil". Dostupné online. (anglicky) 
  9. The NGC/IC Project: Results for NGC 6974 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The NGC/IC Project: Results for NGC 6979 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 6960 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 6992 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. William Blair. Cygnus Loop HST Photo Release [online]. William Blair Homepage at Johns Hopkins University, [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Dave Knisely. Filter Performance Comparisons For Some Common Nebulae [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Revisiting the Veil Nebula [online]. 2015-09-24, [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]