NGC 559

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 559
Otevřená hvězdokupa NGC 559 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura
Otevřená hvězdokupa NGC 559 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Objevitel William Herschel
Datum objevu 9. listopadu 1787
Rektascenze 01h 29m 31,2s[1]
Deklinace +63°18′07″[1]
Souhvězdí Kasiopeja (lat. Cas)
Zdánlivá magnituda (V) 9,85[2] a 9,5[2]
Úhlová velikost 7′[3]
Vzdálenost 7 900 ly
(2 430 pc)[4]
Fyzikální charakteristiky
Metalicita [Fe/H] −0,25
Odhadované stáří 400 milionů let[5]
Označení v katalozích
OCl 322,[1] Cr 13,[6] Caldwell 8
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 559 (také známá jako Caldwell 8) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Kasiopeji o hodnotě magnitudy 9,5 vzdálená od Země přibližně 7 900 světelných let.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 559 v souhvězdí Kasiopeji
Podrobná mapa hvězd v NGC 559.

NGC 559 je nejzápadnějším členem k ní přiléhající skupinky otevřených hvězdokup pozorovatelných ve východní části tvaru "W", který je tvořen nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Kasiopeji. Do této skupinky patří například NGC 637, NGC 654, NGC 663 (Caldwell 10), NGC 659 a Messier 103. Hvězdokupa se nachází 3° západně od hvězdy ε Cas s magnitudou 3,4 a vypadá jako malá zhuštěná skupinka hvězd, z nichž nejjasnější jsou 10. magnitudy. Celková magnituda hvězdokupy je 9,5 a je obtížné ji rozeznat pomocí triedru; s dalekohledem o průměru 150 mm je možné ji dostatečně rozložit na jednotlivé hvězdy, ale k jejímu úplnému rozložení je potřeba průměr 200 až 250 mm.

NGC 559 má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to až po severní subtropické oblasti. I když největší výšky nad obzorem na večerní obloze dosahuje od září do prosince, na velké části severní polokoule zůstává viditelná celou noc. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze od rovníku po obratník Kozoroha a k němu přilehlé jižnější oblasti.[7]

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil William Herschel 9. listopadu 1787[8] během svého pozorování podél severní Mléčné dráhy. Přiřadil ji označení VII 48 a popsal ji jako otevřenou hvězdokupu tvořenou několika jasnými hvězdami a mnoha dalšími méně jasnými hvězdami v nepravidelném kruhovém uspořádání.[9] Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 330.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa vypadá nenápadně zhuštěná a bohatá, má nepravidelný obrys a obsahuje přibližně 150 hvězd, z nichž čtyřicítka je do 12. magnitudy. Její vzdálenost se odhaduje na 2 430 parseků (7 900 světelných let),[4] i když starší odhady byly kolem 4 000 světelných let.[11] Vypadá docela zhuštěně a její skutečný rozměr je přibližně 10 světelných let.[10][12] Její nejhmotnější členové o hmotnosti rovné nebo větší než 1,4  se zdají být zhuštěnější ve středové oblasti vzhledem k méně hmotným hvězdám, což jsou jasné stopy hmotové segregace.[5]

Jihozápadně se nedaleko od hvězdokupy nachází pozůstatek supernovy označený jako G127.1+0.5. Tento objekt, který má téměř dokonale kulový tvar a vysílá rádiové vlny, je studován za účelem zjištění případné vazby s hvězdokupou; jestliže jsou tyto objekty spolu vázány, rozpínal by se pozůstatek do průměru 50 světelných let. Zatím se jejich vztah zdá být nepravděpodobný,[13] protože se zdá, že pozůstatek má stáří 18 000 let, tedy 100 000krát méně než hvězdokupa, která má podle některých odhadů stáří odhadované na 1,8 miliardy let.[10] Jedna studie z roku 2002, založená na fotometrickém průzkumu, ovšem dospěla k jejímu stáří 400 milionů let, tedy značně menšímu než předchozí odhady.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 559 na anglické Wikipedii a NGC 559 na italské Wikipedii.

  1. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 559 [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SIMBAD.
  3. FROMMERT, Hartmut. SEDS NGC Catalog Online: NGC 559 [online]. SEDS.org [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2019-10-02]. Roč. 389, s. 871-873. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0203351. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode:2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. a b c ANN, Hong Bae; LEE, Sang Hyun. UBVI CCD Photometry of the Open Cluster NGC 559. Journal of the Korean Astronomical Society [online]. Březen 2002 [cit. 2019-10-02]. S. 29-34. Dostupné online. DOI:10.5303/JKAS.2002.35.1.029. Bibcode:2002JKAS...35...29A. (anglicky) 
  6. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2019-10-02]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  7. Deklinace 63° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 27° od severního nebeského pólu. Severně od 27° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 27° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 559 (= OCL 322) [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 559 [online]. [cit. 2016-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c O'MEARA, Stephen James. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. ISBN 0-521-55332-6. 
  11. WEBDA page for open cluster NGC 559 [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. GRUBISSICH, C. Three-colour photometry of the two galactic star clusters NGC 559 and NGC 637. Astronomy and Astrophysics Supplement Series [online]. Červenec 1975 [cit. 2019-10-02]. Roč. 21, s. 99-107. Dostupné online. Bibcode:1975A&AS...21...99G. (anglicky) 
  13. PAULS, T.; VAN GORKOM, J. H.; GOSS, W. M., et al. Westerbork and VLA observations of G 127.1+0.5. Astronomy and Astrophysics [online]. Srpen 1982 [cit. 2019-10-02]. Roč. 112, čís. 1, s. 120-123. Dostupné online. Bibcode:1982A&A...112..120P. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 559 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 559 [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Kasiopeja [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 559 (= OCL 322) [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (anglicky)