NGC 6885

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
NGC 6885
Otevřená hvězdokupa NGC 6885 zobrazená v programu Stellarium. Autor: Roberto Mura
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Objevitel William Herschel[1]
Datum objevu 1784[1]
Rektascenze 20h 12m 01s[2]
Deklinace +26°28′42″[2]
Souhvězdí Lištička
Zdánlivá magnituda (V) 8,1[2][1]
Úhlová velikost 20'[1]
Vzdálenost 1 950 ly
(600 pc)[3]
Označení v katalozích
Collinder 416, OCl 133,[1] Caldwell 37
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 6885 (také známá jako Caldwell 37) je velmi rozptýlená otevřená hvězdokupa vzdálená 1 950 světelných letsouhvězdí Lištičky o hodnotě magnitudy 8,1. Její poloha, která je souhlasná s hvězdokupou NGC 6882, způsobila v minulosti mnoho nejasností.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 6885 v souhvězdí Lištičky.

Na obloze se nachází v severní části souhvězdí, 5° severovýchodně od mlhoviny Činka a obklopuje pouhým okem viditelnou hvězdu spektrálního typu B s názvem 20 Vulpeculae a magnitudou 5,9. 3,5 stupně severozápadně se nachází mlhovina IC 4954 (Roslund 4) a 5° severovýchodně otevřená hvězdokupa NGC 6940.

triedru hvězdokupa vypadá jako neurčité zhuštění severozápadně od hlavní hvězdy, ale nejsou vidět žádné podrobnosti. Dalekohledem o průměru 200 mm je možné při základním zvětšení pozorovat několik desítek slabých hvězd do magnitudy 13, které jsou velmi rozptýlené s pouze slabým náznakem zhuštění, přičemž je tato oblast oblohy bohatá na hvězdná pole.

Tato hvězdokupa může být pozorována z obou polokoulí Země, i když je její střední severní deklinace poněkud výhodnější pro pozorovatele na severní polokouli. V severních oblastech během léta vystupuje vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli vždy zůstává velmi nízko nad obzorem. Přesto je pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[4] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do listopadu.

Historie pozorování a záhada NGC 6882[editovat | editovat zdroj]

NGC 6885 se na mapách často označuje jako objekt překrývající mnohem větší NGC 6882 a zhuštěný kolem hvězdy 20 Vulpeculae. V místě, kde je obtížné nalézt jednu hvězdokupu, je ale ještě těžší rozeznat dvě hvězdokupy.

Hvězdokupu zapsal do svého katalogu William Herschel 9. září 1784 a popsal ji jako rozptýlenou a nepříliš bohatou hvězdokupu; tento popis ovšem nesouhlasí se záznamem v New General Catalogue, kde je označená jako velmi rozsáhlá, bohatá a jasná, s hvězdami v rozsahu magnitud 6 až 11. Takový popis je zaznamenán i v jeho předchůdci General Catalogue of Nebulae and Clusters Johna Herschela, Williamova syna, který se pravděpodobně vzdálil od popisu svého otce a popsal raději svoje vlastní pozorování. William Herschel v této oblasti pozoroval ve skutečnosti dvě hvězdokupy, označované jako NGC 6882 a NGC 6885; první popsal jako umístěnou východojihovýchodně od hvězdy 18 Vulpeculae, mírně na jih od hvězdy 19 Vulpeculae (kde se ovšem nenachází žádná hvězdokupa), ovšem druhou popsal podobně, což vedlo některé vědce k domněnce, že se jedná o tentýž objekt.[1][5]

V příručce Webb Society Deep-Sky Observer's Handbook se nachází poznámka, že NGC 6885 překrývá mnohem větší NGC 6882. Robert Julius Trumpler, jeden z největších znalců otevřených hvězdokup na začátku 20. století, situaci obrátil a poznamenal, že NGC 6882 je malá hvězdokupa severovýchodně od 20 Vulpeculae a NGC 6885 je velká hvězdokupa kolem této hvězdy. Další velký vědec z této doby, Per Collinder, zaměnil rozměry těchto dvou hvězdokup ve svém katalogu a označil je čísly 416 a 417.[5]

V přepracovaném vydání New General Catalogue, vydaném na konci 20. století, se oba objekty považují za totožné.[5]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

NGC 6885 vypadá jako hvězdokupa s velmi rozptýlenými hvězdami, které tvoří slabé zhuštění zejména severozápadně od hvězdy 20 Vulpeculae, která se nachází v popředí a ve skutečnosti do hvězdokupy nepatří. Vzdálenost hvězdokupy se odhaduje na 600 parseků (1 950 světelných let),[3] leží tedy na vnitřním okraji ramena Orionu, nedaleko od soustavy mlhovin Velké trhliny v Labuti. Některé odhady uvádějí větší vzdálenost, navíc navrhují rozlišovat NGC 6882 od NGC 6885, která by mohla být součástí OB asociace.[6]

Podle odhadovaného stáří hvězdokupy, které je 1,4 miliardy let, jsou hvězdy viditelné v této hvězdokupě[7] značně staré.[6] O této oblasti se běžně uvádí, že hostí dvě proměnné hvězdy typu Delta Scuti, označované jako V381 Vulpeculae a V382 Vulpeculae; později bylo zjištěno, že první z nich opravdu patří do této třídy, i když má nadprůměrně dlouhou periodu, a patří do skupiny hvězd ve vzdálenosti 450 parseků, zatímco druhá je ve skutečnosti hvězda typu Beta Cephei a nachází se ve vzdálenosti 1 200 parseků, spolu s dalšími hvězdami, které zjevně nepatří do této hvězdokupy, protože se nachází ve dvojnásobné vzdálenosti.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6885 na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f The NGC/IC Project: Results for NGC 6885 [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6885 [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b WEBDA page for open cluster NGC 6885 [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Deklinace 20° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 70° od severního nebeského pólu. Severně od 70° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 70° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  5. a b c Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. ISBN 0-521-55332-6. 
  6. a b Platais, I.; Kozhurina-Platais, V.; Barnes, S. A., et al. WIYN Open Cluster Study: how NGC 6882 got rejuvenated. American Astronomical Society Meeting 203, #14.11; Bulletin of the American Astronomical Society [online]. Prosinec 2003 [cit. 2016-08-23]. Roč. 35, s. 1229. Dostupné online. Bibcode:2003AAS...203.1411P. (anglicky) 
  7. Platais ve své studii hvězdokupu označuje jako NGC 6882, zatímco NGC 6885 je podle něj tvořena několika mladšími hvězdami viditelnými v této oblasti.
  8. Hintz, Eric G.; Rose, Michael B. Variable Stars in the Field of NGC 6882/6885: The Case of V381 Vulpeculae and V382 Vulpeculae. The Publications of the Astronomical Society of the Pacific [online]. Září 2005 [cit. 2016-08-23]. Roč. 117, čís. 835, s. 955-966. Dostupné online. DOI:10.1086/432147. Bibcode:2005PASP..117..955H. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]