NGC 185

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 185
Galaxie NGC 185
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ trpasličí sférická galaxie dSph/dE3[1]
Objevitel William Herschel[2]
Datum objevu 1787[2]
Rektascenze 00h 38m 58s[1]
Deklinace +48°20′15″[1]
Souhvězdí Kasiopeja
Zdánlivá magnituda (V) 9,2[3]
Úhlová velikost 11,7' x 10'[1]
Vzdálenost 2,4 ± 0,97 Mly
(0,74 ± 0,3 Mpc)[1]
Plošná jasnost 14,4[2]
Rudý posuv 0,000 674[1]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) -15,7[1]
Označení v katalozích
UGC 396, PGC 2329,[1] Caldwell 18
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 185 (také známá jako Caldwell 18) je trpasličí sférická galaxie v souhvězdí Kasiopeji vzdálená přibližně 2,4 milionů světelných let. Objevil ji William Herschel 30. listopadu 1787. Je členem Místní skupiny galaxií a spolu s NGC 147 je satelitní galaxií Galaxie v Andromedě (M31). Zároveň s NGC 147 vytváří fyzickou dvojici.[3] Na rozdíl od většiny trpasličích eliptických galaxií obsahuje NGC 185 mladé hvězdokupy a vznik hvězd v ní v nedávné minulosti probíhal pomalu. NGC 185 má aktivní galaktické jádro (AGN) a je obvykle označována jako Seyfertova galaxie 2. typu,[4] i když je u ní tento status zpochybněn.[5] Je to pravděpodobně nejbližší Seyfertova galaxie od Země a jediná známá v Místní skupině galaxií.

Vznik hvězd[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 studovala skupina vědců historii vzniku hvězd v této galaxii[6] a zjistila, že většina hvězd vznikla v jejích raných dobách.[5] V poslední přibližně jedné miliardě let hvězdy vznikaly pouze blízko středu této galaxie. Walter Baade v ní v roce 1951 objevil mladé modré objekty, ale ukázalo se, že to jsou hvězdokupy a nikoli jednotlivé hvězdy. Poblíž centra galaxie byl také objeven pozůstatek supernovy.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 185 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c The NGC/IC Project: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 185 [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HO, Luis C.; FILIPPENKO, Alexei V.; SARGENT, Wallace L. W. A Search for 'Dwarf' Seyfert Nuclei. III. Spectroscopic Parameters and Properties of the Host Galaxies. The Astrophysical Journal Supplement Series [online]. October 1997 [cit. 2016-07-28]. Roč. 112, s. 315. Dostupné online. arXiv:astro-ph/9704107. DOI:10.1086/313041. Bibcode:1997ApJS..112..315H. (anglicky) 
  5. a b MARTINS, Lucimara P.; LANFRANCHI, Gustavo; GONCALVES, Denise R., et al. The ionization mechanism of NGC 185: How to fake a Seyfert galaxy?. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Únor 2012 [cit. 2016-07-28]. Roč. 419, čís. 4, s. 3159–3166. Dostupné online. arXiv:1110.5891. DOI:10.1111/j.1365-2966.2011.19954.x. Bibcode:2012MNRAS.419.3159M. (anglicky) 
  6. MARTÍNEZ-DELGADO, D.; GALLART, C.; APARICIO, A. The Stellar Content of the Local Group Dwarf Galaxy PHOENIX. Astronomical Journal [online]. Srpen 1999 [cit. 2016-07-28]. Roč. 118, čís. 2, s. 862–882. Dostupné online. arXiv:astro-ph/9905309. DOI:10.1086/300967. Bibcode:1999AJ....118..862M. (anglicky) 
  7. VAN DEN BERGH, Sidney. Updated Information on the Local Group. The Publications of the Astronomical Society of the Pacific [online]. Duben 2000 [cit. 2016-07-28]. Roč. 112, čís. 770, s. 529–536. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0001040. DOI:10.1086/316548. Bibcode:2000PASP..112..529V. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]