NGC 1275

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 1275
Galaxie NGC 1275 - fotografie z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Galaxie NGC 1275 - fotografie z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typpekuliární galaxie
TřídacD,pec,NLRG,Sy2,LEG[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu17. října 1786
Rektascenze03h 19m 48,1s[1]
Deklinace+41°30′42″[1]
Souhvězdísouhvězdí Persea (lat. Per)
Zdánlivá magnituda (V)11,7[2]
Úhlová velikost2,2′×1,7′[1]
Vzdálenost62,5Mpc[3] (204 Mly[3] ly)
Plošná jasnost13,0[2]
Poziční úhel110°[2]
Rudý posuv5 264 ±11 km/s[1]
Kupa galaxiíAbell 426,[1][4] LGG 88[5]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1275
IRASIRAS 03164+4119 a IRAS F03164+4119
Uppsala General CatalogueUGC 2669
Principal Galaxies CataloguePGC 12429
Jiná označeníPerseus A, NGC 1275, UGC 2669, PGC 12429, 3C 84,[1] Caldwell 24[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 1275 (také známá jako Perseus A nebo Caldwell 24) je pekuliární galaxie v souhvězdí Persea vzdálená od Země přibližně 204 milionů světelných let.[3] Je hlavním členem Kupy galaxií v Perseovi[5][6] a nachází se blízko jejího středu, kde je umístěn i silný zdroj rádiových vln Perseus A. Na obloze se nachází ve střední části souhvězdí, 2° severovýchodně od hvězdy Algol s magnitudou 2,1.[7] Je to Seyfertova galaxie typu 1.5,[8] i když je někdy označována jako typ 1 i 2.[1][9]

Popis[editovat | editovat zdroj]

NGC 1275 se skládá ze dvou galaxií: superobří galaxie typu cD (podle Yerkeské klasifikace galaxií) v centru Kupy galaxií v Perseovi a takzvaný "high velocity system" (HVS), který se nachází o něco blíže směrem k Zemi. HVS se k centrální galaxii pohybuje rychlostí 3 000 km/s[10] a Kupa galaxií v Perseovi jej pravděpodobně pohltí. HVS centrální galaxii nevlivňuje, protože je od ní vzdálen 200 000 světelných let,[11] ale slapové působení ho narušuje a tření způsobené mezihvězdným prostředím z něj strhává plyny a spouští v něm tvorbu hvězd.[12]

Centrální galaxie je obalena rozsáhlou sítí vláken vyzařujících čárové spektrum.[13] Tato vlákna jsou z galaxie vytahována plazmatem proudícím z aktivního galaktického jádra relativistickou rychlostí.[14] Dlouhá vlákna plynu se táhnou až za hranici galaxie, kde pronikají do plynu o teplotě několika milionů stupňů, který vyplňuje kupu a vyzařuje rentgenové záření. Množství plynu obsažené v každém takovém vlákně je přibližně milion . Vlákna jsou často velmi rovná, široká pouze 200 světelných let a dlouhá až 20 000 světelných let.[15]

Přítomnost těchto vláken představuje problém, protože jsou mnohem chladnější než okolní mezihvězdné prostředí. Není jasné, jak tato vlákna vydržela tak dlouho, ani proč se neohřála, nerozplynula nebo nezbortila za vzniku nových hvězd.[16][17] Jednou z možností je, že slabé magnetické pole (o síle desetitisíciny magnetického pole Země) působí dostatečnou silou na ionty ve vláknech a tím je drží pohromadě.[16][17]

NGC 1275 obsahuje ve svém mezihvězdném prostředí molekulární vodík o hmotnosti 13 miliard , který pravděpodobně padá do centra galaxie a tím živí aktivní galaktické jádro[18] a zároveň způsobuje značné množství vznikajících hvězd.[19]

V centru NGC 1275 se pravděpodobně nachází obří černá díra o hmotnosti 340 milionů .[20]

Supernovy[editovat | editovat zdroj]

Během minulých 100 let byly v NGC 1275 pozorovány 2 supernovy: SN 1968A s magnitudou 15,5 a supernova typu Ia nazvaná SN 2005mz, která měla magnitudu 18,2.[21]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1275 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1275 [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1275 [online]. SEDS.org [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c KARACHENTSEV, Igor D.; KAISINA, Elena I.; NASHIBADZE NASONOVA, Olga G. The Local Tully-Fisher Relation for Dwarf Galaxies. S. 6. Astronomical Journal [online]. Leden 2017 [cit. 2020-04-20]. Roč. 153, s. 6. Dostupné online. arXiv 1611.02574. DOI 10.3847/1538-3881/153/1/6. Bibcode 2017AJ....153....6K. (anglicky) 
  4. POWELL, Richard. Atlas of the Universe: A426 - The Perseus Cluster [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2020-04-20]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  6. a b O'MEARA, Stephen James. The Caldwell Objects. Cambridge: Sky Publishing Corporation, 2002. ISBN 0-933346-97-2. S. 89–91. (anglicky) 
  7. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  8. HO, Luis C.; FILIPPENKO, Alexei V.; SARGENT, Wallace L. W. A Search for "Dwarf" Seyfert Nuclei. III. Spectroscopic Parameters and Properties of the Host Galaxies. Astrophysical Journal Supplement [online]. Říjen 1997 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. arXiv astro-ph/9704107. DOI 10.1086/313041. Bibcode 1997ApJS..112..315H. (anglicky) 
  9. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1275 [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Minkowski R., 1957, in IAU Symp 4, Radio astronomy, p107
  11. GILLMON, K.; SANDERS, J.S.; FABIAN, A.C. An X-ray absorption analysis of the high-velocity system in NGC 1275. S. 159–164. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Únor 2004 [cit. 2020-04-20]. Roč. 348, čís. 1, s. 159–164. Dostupné online. arXiv astro-ph/0310784. DOI 10.1111/j.1365-2966.2004.07336.x. Bibcode 2004MNRAS.348..159G. (anglicky) 
  12. GALLAGHER, John S., III; LEE, M.; CANNING, R., et al. Dusty Gas and New Stars: Disruption of the High Velocity Intruder Galaxy Falling Towards NGC 1275. S. 552. Bulletin of the American Astronomical Society [online]. 2010 [cit. 2020-04-20]. Roč. 42, s. 552. Dostupné online. Bibcode 2010AAS...21536308G. (anglicky) 
  13. LYNDS, R. Improved Photographs of the NGC1275 Phenomenon. S. 151–154. Astrophysical Journal [online]. Březen 1970 [cit. 2020-04-20]. Roč. 159, s. 151–154. Dostupné online. Bibcode 1970ApJ...159L.151L. (anglicky) 
  14. HATCH, N.A.; CRAWFORD, C.S.; JOHNSTONE, R.M., et al. On the origin and excitation of the extended nebula surrounding NGC1275. S. 433–448. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Duben 2006 [cit. 2020-04-20]. Roč. 367, čís. 2, s. 433–448. Dostupné online. arXiv astro-ph/0512331. DOI 10.1111/j.1365-2966.2006.09970.x. Bibcode 2006MNRAS.367..433H. (anglicky) 
  15. Hubble Sees Magnetic Monster in Erupting Galaxy [online]. Newswise, 2008-08-20 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b FABIAN, A. C.; JOHNSTONE, R. M.; SANDERS, J. S., et al. Magnetic support of the optical emission line filaments in NGC 1275. S. 968–970. Nature [online]. 2008-08-21 [cit. 2020-04-20]. Roč. 454, s. 968–970. Dostupné online. arXiv 0808.2712. DOI 10.1038/nature07169. Bibcode 2008Natur.454..968F. (anglicky) 
  17. a b CHANG, Kenneth. Hubble Images Solve Galactic Filament Mystery. The New York Times. 2008-08-21. Dostupné online [cit. 2020-04-20]. (anglicky) 
  18. LIM, Jeremy; AO, Yi Ping; DINH‐V‐TRUNG, Dinh-V-Trung. Radially Inflowing Molecular Gas in NGC 1275 Deposited by an X-Ray Cooling Flow in the Perseus Cluster. S. 252–265. Astrophysical Journal [online]. Leden 2008 [cit. 2020-04-20]. Roč. 672, s. 252–265. Dostupné online. arXiv 0712.2979. DOI 10.1086/523664. Bibcode 2008ApJ...672..252L. (anglicky) 
  19. O'CONNELL, Robert. Star Formation in the Perseus Cluster Cooling Flow. S. 11207. HST Proposal ID #11207. Cycle 16 [online]. Červenec 2007 [cit. 2020-04-20]. S. 11207. Dostupné online. Bibcode 2007hst..prop11207O. (anglicky) 
  20. WILMAN, R. J,; EDGE, A. C.; JOHNSTONE, R. M. The nature of the molecular gas system in the core of NGC 1275. S. 755–764. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2005 [cit. 2020-04-20]. Roč. 359, čís. 2, s. 755–764. Dostupné online. arXiv astro-ph/0502537. DOI 10.1111/j.1365-2966.2005.08956.x. Bibcode 2005MNRAS.359..755W. (anglicky) 
  21. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]