NGC 1275

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 1275
Galaxie NGC 1275 - fotografie z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ pekuliární galaxie cD,pec,NLRG,Sy2,LEG[1]
Objevitel Heinrich Louis d'Arrest[2]
Datum objevu 1863[2]
Rektascenze 03h 19m 48,1s[1]
Deklinace +41°30′42″[1]
Souhvězdí souhvězdí Persea
Zdánlivá magnituda (V) 11,8[1]
Úhlová velikost 2,2' x 1,7'[1]
Vzdálenost 220 ± 32 Mly
(67,2 ± 9,7 Mpc)[1]
Plošná jasnost 13,2[2]
Rudý posuv 5 264 ±11 km/s[1]
Označení v katalozích
Perseus A, UGC 2669, PGC 12429, 3C 84,[1] Caldwell 24
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 1275 (také známá jako Perseus A nebo Caldwell 24) je pekuliární galaxie v souhvězdí Persea vzdálená přibližně 220 milionů světelných let. Nachází se blízko středu Kupy galaxií v Perseovi, kde je umístěn i silný zdroj rádiových vln Perseus A. Na obloze se nachází ve střední části souhvězdí, 2° východně od hvězdy Algol s magnitudou 2,1. Je to Seyfertova galaxie typu 1.5, i když je někdy označována jako 1.[3] i 2.[1] typu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

NGC 1275 se skládá ze dvou galaxií: superobří galaxie typu cD (podle Yerkeské klasifikace galaxií) v centru Kupy galaxií v Perseovi a takzvaný "high velocity system" (HVS), který se nachází o něco blíže směrem k Zemi. HVS se k centrální galaxii pohybuje rychlostí 3 000 km/s[4] a Kupa galaxií v Perseovi jej pravděpodobně pohltí. HVS centrální galaxii nevlivňuje, protože je od ní vzdálen 200 000 světelných let,[5] ale slapové působení ho narušuje a tření způsobené mezihvězdným prostředím z něj strhává plyny a spouští v něm tvorbu hvězd.[6]

Centrální galaxie je obalena rozsáhlou sítí vláken vyzařujících čárové spektrum.[7] Tato vlákna jsou z galaxie vytahována plazmatem proudícím z aktivního galaktického jádra relativistickou rychlostí.[8] Dlouhá vlákna plynu se táhnou až za hranici galaxie, kde pronikají do plynu o teplotě několika milionů stupňů, který vyplňuje kupu a vyzařuje rentgenové záření. Množství plynu obsažené v každém takovém vlákně je přibližně milion . Vlákna jsou často velmi rovná, široká pouze 200 světelných let a dlouhá až 20 000 světelných let.[9]

Přítomnost těchto vláken představuje problém, protože jsou mnohem chladnější než okolní mezihvězdné prostředí. Není jasné, jak tato vlákna vydržela tak dlouho, ani proč se neohřála, nerozplynula nebo nezbortila za vzniku nových hvězd.[10][11] Jednou z možností je, že slabé magnetické pole (o síle desetitisíciny magnetického pole Země) působí dostatečnou silou na ionty ve vláknech a tím je drží pohromadě.[10][11]

NGC 1275 obsahuje ve svém mezihvězdném prostředí molekulární vodík o hmotnosti 13 miliard , který pravděpodobně padá do centra galaxie a tím živí aktivní galaktické jádro[12] a zároveň způsobuje značné množství vznikajících hvězd.[13]

V centru NGC 1275 se pravděpodobně nachází obří černá díra o hmotnosti 340 milionů .[14]

Supernovy[editovat | editovat zdroj]

Během posledních 100 let byly v NGC 1275 pozorovány 2 supernovy: SN 1968A s magnitudou 15,5 a SN 2005mz s magnitudou 18,2.[15]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1275 ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1275 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1275 [online]. [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c The NGC/IC Project: Results for NGC 1275 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1275 [online]. [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Minkowski R., 1957, in IAU Symp 4, Radio astronomy, p107
  5. Gillmon K.,; Sanders J.S.,; Fabian A.C.,. An X-ray absorption analysis of the high-velocity system in NGC 1275. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Únor 2004 [cit. 2016-08-17]. Roč. 348, čís. 1, s. 159–164. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0310784. DOI:10.1111/j.1365-2966.2004.07336.x. Bibcode:2004MNRAS.348..159G. (anglicky) 
  6. GALLAGHER, John S., III; LEE, M.; CANNING, R., et al. Dusty Gas and New Stars: Disruption of the High Velocity Intruder Galaxy Falling Towards NGC 1275. Bulletin of the American Astronomical Society [online]. 2010 [cit. 2016-08-17]. Roč. 42, s. 552. Dostupné online. Bibcode:2010AAS...21536308G. (anglicky) 
  7. Lynds R.,. Improved Photographs of the NGC1275 Phenomenon. Astrophysical Journal [online]. Březen 1970 [cit. 2016-08-17]. Roč. 159, s. 151-154. Dostupné online. Bibcode:1970ApJ...159L.151L. (anglicky) 
  8. Hatch N.A.,; Crawford C.S.,; Johnstone R.M.,, et al. On the origin and excitation of the extended nebula surrounding NGC1275. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Duben 2006 [cit. 2016-08-17]. Roč. 367, čís. 2, s. 433-448. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0512331. DOI:10.1111/j.1365-2966.2006.09970.x. Bibcode:2006MNRAS.367..433H. (anglicky) 
  9. Hubble Sees Magnetic Monster in Erupting Galaxy [online]. Newswise, 2008-08-20 [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b A. C. Fabian, et al. Magnetic support of the optical emission line filaments in NGC 1275. Nature [online]. 2008-08-21 [cit. 2016-08-17]. Roč. 454, s. 968–970. Dostupné online. arXiv:0808.2712. DOI:10.1038/nature07169. Bibcode:2008Natur.454..968F. (anglicky) 
  11. a b CHANG, Kenneth. Hubble Images Solve Galactic Filament Mystery. The New York Times. 2008-08-21. Dostupné online [cit. 2016-08-17]. (anglicky) 
  12. LIM, Jeremy; AO, Yi Ping; DINH‐V‐TRUNG, Dinh-V-Trung. Radially Inflowing Molecular Gas in NGC 1275 Deposited by an X-Ray Cooling Flow in the Perseus Cluster. Astrophysical Journal [online]. Leden 2008 [cit. 2016-08-17]. Roč. 672, s. 252–265. Dostupné online. arXiv:0712.2979. DOI:10.1086/523664. Bibcode:2008ApJ...672..252L. (anglicky) 
  13. O'CONNELL, Robert. Star Formation in the Perseus Cluster Cooling Flow. HST Proposal ID #11207. Cycle 16 [online]. Červenec 2007 [cit. 2016-08-17]. S. 11207. Dostupné online. Bibcode:2007hst..prop11207O. (anglicky) 
  14. WILMAN, R. J,; EDGE, A. C.; JOHNSTONE, R. M. The nature of the molecular gas system in the core of NGC 1275. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2005 [cit. 2016-08-17]. Roč. 359, čís. 2, s. 755–764. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0502537. DOI:10.1111/j.1365-2966.2005.08956.x. Bibcode:2005MNRAS.359..755W. (anglicky) 
  15. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]