NGC 246
| NGC 246 | |
|---|---|
 Infračervený snímek NGC 246 ze Spitzerova vesmírného dalekohledu. | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | planetární mlhovina |
| Objevitel | William Herschel[1] |
| Datum objevu | 1785[1] |
| Rektascenze | 00h 47m 03,34s[2] |
| Deklinace | -11°52′18,94″[2] |
| Souhvězdí | Velryba (lat. Cet) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 10,9[1] |
| Úhlová velikost | 4,6' × 4,1'[1] |
| Vzdálenost | 1 600[3] ly |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 2 až 5 ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 246 |
| 2MASS | 2MASS J00470333-1152189 |
| IRAS | IRAS 00445-1207 |
| Jiná označení | PK118-74.1, PN G118.8-74.7,[1] Caldwell 56 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 246 (také známá jako Caldwell 56) je planetární mlhovina v souhvězdí Velryby. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1785. Centrální hvězdou je bílý trpaslík se zdánlivou magnitudou 12 a katalogovým označením HIP 3678. Vizuální zdánlivá magnituda této mlhoviny je 10,9, ale v modrém fotografickém spektru je mnohem jasnější s magnitudou 8,0. Proto se mlhovina zdá být na fotografiích jasnější vzhledem k okolním hvězdám, ale při vizuálním pohledu do dalekohledu je mlhovina mnohem slabší.[3] Mlhovina má také nízkou plošnou jasnost, proto se k jejímu pozorování doporučuje tmavá obloha bez světelného znečištění a alespoň středně velký amatérský dalekohled.
Mlhovina se na obloze nachází 1,5 stupně jižně od hvězd 5. magnitudy φ¹ Cet a φ² Cet, se kterými tvoří rovnostranný trojúhelník. Mezi NGC 246 a hvězdou φ² Cet se nachází slabá galaxie NGC 255.[3]
Na infračerveném snímku v nepravých barvách ze Spitzerova dalekohledu můžeme vidět centrální hvězdu obklopenou oblakem plynu a prachu. Ve vzdálenosti 3,8 obloukových sekund od centrální hvězdy vidíme jejího slabšího průvodce s magnitudou 14, u kterého není jisté, zda se jedná o náhodné seřazení dvou hvězd v různé vzdálenosti (optická dvojhvězda), nebo spolu tvoří fyzickou dvojhvězdu. Na snímku také můžeme vidět červeně zbarvený kruh, jehož střed je proti středu mlhoviny mírně posunutý.[4] Vyvržené plyny mají zelenou barvu a kruh z materiálu vyhnaného ze zestárlé hvězdy má červenou barvu. Předpokládá se, že je kruh složen zejména z molekul vodíku, který byl z hvězdy vyhnán ve formě atomů, které se po ochlazení sloučily v molekuly.
Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]
-
Snímek ve viditelném spektru ze Schulmanova dalekohledu o průměru 80 cm na hoře Mt. Lemmon v Arizoně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 246 na anglické Wikipedii a NGC 246 na španělské Wikipedii.
- ↑ a b c d e The NGC/IC Project: Results for NGC 246 [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 246 [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Sky Publishing Corporation ISBN 0-933346-97-2. S. 223.
- ↑ Spitzer Space Telescope. Dying Star Goes Out With a Ring [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 246 na Wikimedia Commons - Simbad – NGC 246
