NGC 752

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 752
Otevřená hvězdokupa NGC 752 na amatérském snímku
Otevřená hvězdokupa NGC 752 na amatérském snímku
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída III1m[1]
Objevitel Giovanni Battista Hodierna
Datum objevu 1654
Rektascenze 01h 57m 41s[2]
Deklinace +37°47′06″[2]
Souhvězdí Andromeda
Zdánlivá magnituda (V) 5,7[2]
Úhlová velikost 75'[3]
Vzdálenost 458 pc
Fyzikální charakteristiky
Odhadované stáří 1,4 miliardy let[3]
Označení v katalozích
Cr 23,[4] Mel 12,[5] OCl 363,[2] Caldwell 28
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 752 (také známá jako Caldwell 28) je velká otevřená hvězdokupasouhvězdí Andromedy vzdálená 1 490 světelných let[3] o hodnotě magnitudy 5,7.[2] Objevil ji Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654.[6]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 752 v souhvězdí Andromedy.

Hvězdokupu je možné bez potíží najít severně od souhvězdí Trojúhelníku, přibližně 3,5° severozápadně od hvězdy Beta Trianguli (β Tri) s magnitudou 3,0. Na průzračné tmavé obloze je viditelná pouhým okem jako slabý jasný kroužek, zatímco triedr ji může rozložit na rozptýlenou soustavu několika desítek hvězd, jejichž převažující barva je žlutá a oranžová. V dalekohledu o průměru 100 mm je pak možné rozpoznat kolem 60 hvězd magnitudy 9 a slabších,[7][6] které zaplňují velkou část zorného pole již při základním zvětšení. Větší přístroje s delším ohniskem již nejsou k jejímu pozorování vhodné, protože se kvůli přílišnému zvětšení nevejde do zorného pole, a tím se ztrácí celkový pohled na hvězdokupu.

NGC 752 má střední severní deklinaci, což je výhodné pro pozorovatele na severní polokouli, kde je viditelná mnoho nocí během roku. Naopak na jižní polokouli je její pozorování poněkud nevýhodné, ale přesto je možné ji pozorovat ze středně velkých zeměpisných šířek.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od září do března.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654.[6] Jeho pozorování ovšem zůstalo dlouhou dobu v zapomnění, a proto ji nezávisle spoluobjevila Caroline Herschel v roce 1783 pomocí dalekohledu o průměru 4,2 palce a ohlásila ji svému bratru Williamovi, který ji zapsal do svého katalogu v roce 1786.[6] Popsal ji jako velmi rozsáhlou a rozptýlenou hvězdokupu tvořenou jasnými hvězdami, která je viditelná i pouhým okem jako mlhavá hvězda.[9] Na počátku 19. století ji znovu pozoroval John Herschel a přidal ji do svého katalogu General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 457.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

NGC 752 je velmi rozsáhlá a rozptýlená otevřená hvězdokupa, která leží v odhadované vzdálenosti 1 490 světelných let[3] od Země a nachází se uvnitř ramena Orionu. Její vzdálenost je přibližně dvojnásobná oproti OB asociaci Melotte 20 a nachází se tak za molekulárním mračnem, které zakrývá Mléčnou dráhu ve směru souhvězdí Persea a Žirafy a nachází se v podobné vzdálenosti jako Perseovo molekulární mračno.

Její poměrně velké stáří je odhadováno na 1,4 miliardy let,[3] protože její nejžhavější hvězdy jsou spektrálního typu A2.[6] Jde tedy o jednu z nejstarších otevřených hvězdokup, které známe, i když je mnohem mladší než Messier 67 a NGC 188. Většina z přibližně 80 jejích hvězd je spektrální třídy F ve stavu podobra, ale je zde známo nejméně 15 červených obrů.[10] Hvězdokupa pravděpodobně hostí i mnoho hvězd s malou hmotností, jako například červené trpaslíky a možná i bílé trpaslíky, ale jejich podíl na celkové hmotnosti hvězdokupy je zanedbatelný.[11] Nejjasnější hvězda HD 11885 s magnitudou 7,1 se nachází v menší vzdálenosti a do hvězdokupy nepatří.[9]

Průzkum provedený pomocí rentgenové družice ROSAT v této části oblohy objevil 49 slabých zdrojů rentgenového záření, ze kterých přinejmenším 7 může být skutečnými členy hvězdokupy, z toho tři jsou krátkoperiodické dvojhvězdy, jedna se zdá být modrý opozdilec a jedna je asi rychle rotující hvězdou.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků NGC 752 na anglické Wikipedii a NGC 752 na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 752 [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 752 [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-07-28]. Roč. 389, s. 871-873. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0203351. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode:2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  4. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-07-28]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  5. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-07-28]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  6. a b c d e SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 752 [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DUNLOP, Storm. Atlas of the Night Sky. [s.l.]: Collins, 2005. ISBN 0-00-717223-0. 
  8. Deklinace 38° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 52° od severního nebeského pólu. Severně od 52° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 52° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  9. a b SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 752 [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. ISBN 0-521-55332-6. 
  11. Daniel, Scott A.; Latham, David W.; Mathieu, Robert D., et al. A photometric and radial-velocity analysis of the intermediate-age open cluster NGC 752. Publications of the Astronomical Society of the Pacific [online]. Březen 1994 [cit. 2016-08-18]. Roč. 106, čís. 697, s. 281-308. Dostupné online. DOI:10.1086/133379. Bibcode:1994PASP..106..281D. (anglicky) 
  12. Belloni, T.; Verbunt, F. Soft X-rays from the intermediate-age open cluster NGC 752. Astronomy and Astrophysics [online]. Leden 1996 [cit. 2016-08-18]. Roč. 305, s. 806. Dostupné online. Bibcode:1996A&A...305..806B. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]