NGC 7009

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 7009
Planetární mlhovina Saturn NGC 7009 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Planetární mlhovina Saturn NGC 7009 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ planetární mlhovina
Objevitel William Herschel[1]
Datum objevu 1782[1]
Rektascenze 21h 04m 10,88s[2]
Deklinace -11°21′48,26″[2]
Souhvězdí Vodnář (lat. Aqr)
Zdánlivá magnituda (V) 8[1]
Úhlová velikost 44" × 23"[1]
Vzdálenost

2 400[3]

až 4 600[4] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 0,2 až 0,5 ly
Označení v katalozích
Saturn Nebula,[2] Caldwell 55
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 7009 (také známá jako mlhovina Saturn nebo Caldwell 55) je planetární mlhovinasouhvězdí Vodnáře. Objevil ji britský astronom William Herschel 7. září 1782[3] pomocí dalekohledu, který si sám sestrojil, na zahradě jeho domu v Datchetu v Anglii a byl to jeden z jeho prvních objevů při prohlídce oblohy. Mlhovina má v malém amatérském dalekohledu zelenožlutý odstín.

Původcem mlhoviny byla hvězda s nízkou hmotností, která odvrhla svůj vnější obal do okolí a tím vytvořila mlhovinu. Nyní je z hvězdy jasný bílý trpaslík se zdánlivou magnitudou 11,5.[3] Mlhovina získala svůj název díky tvaru, který připomíná planetu Saturn, když jsou její prstence namířené hranou k pozorovateli. Pojmenoval ji tak William Parsons po roce 1840, kdy už byly dalekohledy tak kvalitní, že v nich mohla být rozeznána podobnost této mlhoviny s planetou Saturn. William Henry Smyth ji označil za jednu ze Struveho devítky "vzácných nebeských objektů".

Mlhovina Saturn je složitá planetární mlhovina a obsahuje mnoho morfologických a kinematických prostorových podsystémů, jako například halo, výtrysky, mnoho obálek, dva výběžky (držadla) a drobná vlákna a uzlíky. Dva výběžky nemíří přímo ze středové hvězdy.[5] I když jsou výstupky nejnápadnější právě na této mlhovině, jsou viditelné i na dalších planetárních mlhovinách, včetně NGC 3242, NGC 6543 - Kočičí oko a NGC 2371-2.

Vzdálenost mlhoviny není přesně známa. Sabbadin s kolegy odhadl v roce 2004 její vzdálenost na 4 600 světelných let (1,4 kpc)[4] a v roce 1963 ji O'Dell odhadl na 3 900 světelných let (1,2 kpc), což ukazuje na skutečný průměr celého objektu přibližně 0,5 světelného roku.

Centrální hvězdou je velmi horký namodralý bílý trpaslík s teplotou 55 000 K, který má absolutní magnitudu +1,5, to je přibližně 20 slunečních zářivostí. Silné ultrafialové záření centrální hvězdy způsobuje dvojitou ionizaci atomů kyslíku, které následně vydávají zelené světlo, díky kterému má mlhovina typické světélkující zelené zbarvení. Celý objekt má zdánlivou magnitudu 8 a pohybuje se rychlostí 45 km/s směrem k Zemi.

Mlhovina se na obloze nachází 1 stupeň západně od hvězdy Ný Aquarii a 2 stupně severovýchodně od hvězdokup Messier 73 a Messier 72. Hlavní část má rozměry 25″ × 17″ a vnější obálka se rozpíná na vzdálenost 41″ × 35″. Objekt je součástí mnoha seznamů nejlepších nebeských objektů k pozorování.[6][7]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saturn Nebula na anglické Wikipedii.

  1. a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 7009 [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 7009 [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Messier Online Astronomical Database: Saturn Nebula [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SABBADIN, Franco; TURATTO, M.; CAPPELLARO, E., et al. The 3-D ionization structure and evolution of NGC 7009 (Saturn Nebula). Astronomy and Astrophysics [online]. Březen 2004 [cit. 2016-04-01]. Roč. 416, čís. 3, s. 955–981. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0312261. DOI:10.1051/0004-6361:20031729. Bibcode:2004A&A...416..955S. (anglicky) 
  5. Steffen, W.; Espíndola, M.; Martínez, S., et al. The 3D velocity structure of the planetary nebula NGC 7009. Revista Mexicana de Astronomía y Astrofísica [online]. Říjen 2009 [cit. 2016-04-01]. Roč. 45, s. 143–154. Dostupné online. arXiv:0905.2148. Bibcode:2009RMxAA..45..143S. (anglicky) 
  6. COE, Steve; CRAYON, A. J. SAC 110 best NGC object list [online]. 1990-04-01 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MOORE, Patrick. The Caldwell Catalog [online]. 1995 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]