NGC 2506
| NGC 2506 | |
|---|---|
 NGC 2506 na amatérském snímku | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | I2r[1] |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 23. února 1791 |
| Rektascenze | 08h 00m 01s[2] |
| Deklinace | -10°46′12″[2] |
| Souhvězdí | Jednorožec (lat. Mon) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 8,28[3] a 7,6[3] |
| Úhlová velikost | 12′[1] |
| Vzdálenost | 11 287 ly (3460 pc)[4] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Metalicita [Fe/H] | −0,23 |
| Odhadované stáří | 1 miliarda let[5] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2506 |
| Collinderův katalog | Collinder 170 |
| Melottův katalog | Melotte 80 |
| Jiná označení | OCl 593, Cr 170,[6] Mel 80,[7] Caldwell 54[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 2506 (také známá jako Caldwell 54) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce vzdálená od Země přibližně 11 300 světelných let.[4] Objevil ji britský astronom William Herschel 23. února 1791.[9]
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Na obloze ji lze poněkud obtížně nalézt v oblasti bez jasných hvězd v jihovýchodní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Lodní zádě, 4 stupně východně od hvězdy Alfa Monocerotis s magnitudou 3,9, mezi hvězdokupami Messier 47 a Messier 48. Blízko se nachází i další hvězdokupy Messier 46 a NGC 2539. Je viditelná i triedrem. Obsahuje několik stovek hvězd, ale její nejjasnější hvězdy dosahují pouze 11. magnitudy, proto je na její pozorování vhodný alespoň středně velký amatérský astronomický dalekohled,[10] který při větším zvětšení ukáže některé její nejjasnější hvězdy. Pozadí hvězdokupy ovšem zůstane mlhavé se dvěma zhuštěními na východě a západě.
Díky její mírné jižní deklinaci může být pozorována z obou polokoulí Země bez obtíží spojených se zeměpisnou šířkou. Ve skutečnosti je pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od prosince do května.
Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupu objevil William Herschel 23. února 1791[9] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce (475 mm). Popsal ji takto: „velmi zhuštěná a bohatá hvězdokupa. Hvězdy jsou dvojí velikosti, některé značně jasné a ostatní téměř neviditelné. Zhuštěná část má průměr 5 nebo 6′.“[8] Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 1611.[9]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
NGC 2506 je velmi zhuštěná hvězdokupa kulového tvaru podobná zhuštěné hvězdokupě NGC 2477. Její vzdálenost se odhaduje na 11 300 světelných let a nachází se tedy ve vnější části Galaxie, pravděpodobně v rameni Persea, v oddělující se části na konci tohoto ramene.
Se stářím kolem 1,1 miliardy let jde o jednu z nejstarších otevřených hvězdokup, podobně staré jsou hvězdokupy NGC 752 a NGC 2420, i když jsou i mnohem starší hvězdokupy, jako například M 67. Její hvězdy mají velmi nízkou metalicitu, což je dáno její vzdáleností od jádra Galaxie, protože čím větší je vzdálenost hvězdokupy od jádra, tím nižší má metalicitu. Nachází se přibližně 1 600 světelných let severně nad rovinou galaktického disku, proto je podobná dalším hvězdokupám na okraji disku, jako například NGC 2420 v souhvězdí Blíženců. Hvězdokupa obsahuje zhruba kolem 800 hvězd, většina jich však má magnitudu menší než 13. Její hvězdy hlavní posloupnosti jsou z velké části dvojhvězdy.[12]
Její oběžná dráha kolem jádra galaxie je poměrně málo výstředná, což naznačuje, že se příliš nevzdálila od místa svého vzniku. Na své oběžné dráze udržuje vzdálenost mezi 10 700 a 11 600 světelných let od jádra Galaxie.[13]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2506 na italské Wikipedii.
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 2506 [online]. SEDS.org [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-23. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD.
- ↑ a b WEBDA page for open cluster NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2019-03-05]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
- ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2019-03-05]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 20119-02-26]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ a b SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Jednorožec [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Deklinace 11° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 79° od jižního nebeského pólu. Jižně od 79° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 79° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6.
- ↑ CARRARO, G.; CHIOSI, C. Galactic orbits of the old open clusters NGC 188, NGC 2682, NGC 2420, NGC 752 and NGC 2506. S. 751–758. Astronomy and Astrophysics [online]. Srpen 1994 [cit. 2019-03-05]. Roč. 288, s. 751–758. Dostupné online. Bibcode 1994A&A...288..751C. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2506 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Jednorožec [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 2506 [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
