NGC 3242

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NGC 3242
Planetární mlhovina NGC 3242 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: HST/NASA/ESA.
Planetární mlhovina NGC 3242 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: HST/NASA/ESA.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typplanetární mlhovina
ObjevitelWilliam Herschel[1]
Datum objevu1785[1]
Rektascenze10h 24m 46,11s[2]
Deklinace-18°38′32,64″[2]
SouhvězdíHydra (lat. Hya)
Zdánlivá magnituda (V)7,7[1]
Úhlová velikost45" × 36"[1]
Vzdálenost1 400[3] až 3 568[4] ly
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 3242
2MASS2MASS J10244612-1838321
IRASIRAS 10223-1823 a IRAS F10223-1823
Jiná označeníGhost of Jupiter, PK261+32.1,[1] Caldwell 59
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 3242 (také známá jako Jupiterův duch nebo Caldwell 59) je planetární mlhovinasouhvězdí Hydry. Mlhovina má namodralý[3] až nazelenalý[5] odstín a na obloze se nachází 2 stupně jižně od hvězdy μ (42) Hydrae. Má malý rozměr, ale velkou jasnost, proto při malém zvětšení vypadá jako hvězda. Ve větším dalekohledu je možné za dobrých podmínek spatřit i slabou vnější obálku.[6] 1,5 stupně severozápadně od ní se nachází slabá galaxie NGC 3200.

Mlhovinu objevil britský astronom William Herschel 7. února 1785 a zapsal ji do katalogu jako "H IV-27". John Herschel ji v roce 1830 pozoroval z Mysu Dobré nadějeJižní Africe, označil ji "h 3248" a v roce 1864 ji zapsal do General Catalogue jako "GC 2102". John Dreyer ji pak v roce 1888 zapsal do New General Catalogue jako NGC 3242.

Tato planetární mlhovina se často nazývá Jupiterův duch (anglicky Ghost of Jupiter), kvůli svému úhlovému rozměru podobnému s touto planetou, ale někdy bývá v angličtině nazývána i Eye Nebula. Hlavní část má rozměry 26″ × 16″ a slabší vnější obálka přibližně 40″ × 35″. Kolem mlhoviny se rozpíná mnohem větší slabé halo, které má rozměr zhruba 1250″, tedy 20,8 obloukových minut.[7] Toto halo je vidět na ultrafialovém snímku z vesmírného teleskopu GALEX. Mlhovina má skutečný rozměr zhruba 2 světelné roky a centrální hvězda s označením HD 90255 je bílý trpaslík s magnitudou 12. Vnitřní vrstvy mlhoviny vznikly před asi 1 500 lety.[8] Oba konce mlhoviny jsou označeny výběžky nadzvukovou rychlostí se šířícího málo ionizovaného plynu (Fast Low-Ionization Emission Regions, zkráceně FLIERS), které bývají v nepravých barvách zbarvovány červeně.[9]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 3242 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e The NGC/IC Project: Results for NGC 3242 [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  2. a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 3242 [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Sky Publishing Corporation, 2002. ISBN 0-933346-97-2. S. 234–237. 
  4. STANGHELLINI, Letizia; SHAW, Richard A.; VILLAVER, Eva. The Magellanic Cloud Calibration of the Galactic Planetary Nebula Distance Scale. S. 194–202. Astrophysical Journal [online]. 2008-12-10 [cit. 2016-04-07]. Roč. 689, čís. 1, s. 194–202. Dostupné online. arXiv 0807.1129. DOI 10.1086/592395. Bibcode 2008ApJ...689..194S. (anglicky) 
  5. Greg Crinklaw. The Ghost of Jupiter [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Hydra [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 
  7. FROMMERT, Hartmut. NGC 3242 [online]. SEDS [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MOBBERLEY, Martin. The Caldwell Objects and How to Observe Them. [s.l.]: Springer Science+Business Media, LLC, 2009. Dostupné online. S. 128. (anglicky) 
  9. NGC 3242, Ghost of Jupiter [online]. ESA [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]