NGC 4755

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 4755
Otevřená hvězdokupa NGC 4755 na snímku z dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla. Autor: ESO.
Otevřená hvězdokupa NGC 4755 na snímku z dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla. Autor: ESO.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Objevitel Nicolas-Louis de Lacaille[1]
Datum objevu 1751[1]
Rektascenze 12h 53m 39s[2]
Deklinace -60°21′42″[2]
Souhvězdí Jižní kříž (lat. Cru)
Zdánlivá magnituda (V) 4,2[1]
Úhlová velikost 10'[1]
Vzdálenost 6 400 ly
(1 968 pc)[3][2]
Označení v katalozích
OCl 892, Cr 264, Mel 114,[1] Caldwell 94
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 4755 (také známá jako Jewel Box Cluster (Klenotnice) nebo Caldwell 94) je jasná otevřená hvězdokupasouhvězdí Jižního kříže vzdálená přibližně 6 400 světelných let. Objevil ji francouzský astronom abbé Nicolas-Louis de Lacaille v roce 1751.[1]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 4755 v souhvězdí Jižního kříže

NGC 4775 je považována za jeden z nejhezčích objektů na jižní obloze.[4] Nachází se ve východní části souhvězdí, 1 stupeň jihovýchodně od hvězdy s magnitudou 1,25 Mimosa (β Cru) a 1 stupeň severně od okraje mlhoviny Uhelný pytel. Hvězdokupa je viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna 4. magnitudy.[5] Při pohledu triedrem a malým nebo velkým amatérským astronomickým dalekohledem je působivá. Tři v řadě ležící hvězdy uprostřed hvězdokupy bývají někdy kvůli jejich barvám nazývány "semafor".[6]

Kvůli její velké jižní deklinaci není hvězdokupa vůbec pozorovatelná v mnoha obydlených oblastech severní polokoule, jako je Evropa a téměř celá severní Amerika; v obydlených oblastech jižní polokoule je naopak cirkumpolární.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze jižní polokoule je od února do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

NGC 4755 nalezl a popsal Nicolas-Louis de Lacaille 25. března 1752[8] během astrometrického pozorování na mysu Dobré naděje, když v letech 1751 až 1752 pracoval na katalogu jižních hvězd Cœlum Australe Stelliferum. Pozoroval ji malým dalekohledem o průměru půl palce (12 mm) při zvětšení 8x a popsal ji jako "pět až šest hvězd mezi dvěma hvězdami 6. magnitudy."[9] Byl tak prvním pozorovatelem, který ji popsal jako hvězdokupu.[9][10] Později ji znovu pozoroval James Dunlop a po něm John Herschel, díky kterému dostala označení Klenotnice. Při svém pozorování ji totiž popsal takto: "hvězdokupa, ačkoli není ani velká ani bohatá, je velice třpytivá a krásná, když se pozoruje dalekohledem dostatečného průměru, který zřetelně ukáže rozdílnost barev jejích hvězd, jež jí dávají vzhled nádherného kousku přepychového klenotu."[9]

V letech 1834 až 1838 Herschel zaznamenal polohu 100 hvězd v této hvězdokupě.[11]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa patří se svým odhadovaným stářím 14 milionů let mezi nejmladší známé otevřené hvězdokupy. Nachází se ve vzdálenosti kolem 6 400 světelných let[2] a její celková magnituda je 4,2. Obsahuje kolem 100 hvězd, z nichž ty nejjasnější jsou veleobři a některé z nich patří mezi nejjasnější hvězdy v Galaxii.[11]

Výpočet její vzdálenosti ztěžuje mlhovina Uhelný pytel, která na obloze leží blízko ní, ale fyzicky se nachází v menší vzdálenosti, a část jejího světla zakrývá.[12]

Významní členové[editovat | editovat zdroj]

Nejjasnějším členem hvězdokupy je hvězda DS Crucis (HD 111613, HR 4876), která se nachází 15' západně od středu hvězdokupy, ovšem možná leží v popředí a s hvězdokupou nesouvisí. Je to proměnná hvězda typu Alfa Cygni, veleobr spektrální třídy B9,5 s magnitudou 5,72.[13]

Hlavní část hvězdokupy je ohraničena jasnými hvězdami, které vytváří asterismus ve tvaru písmene "A".[10] Horní špičku asterismu tvoří hvězda HD 111904 (HR 4887, HIP 62894), veleobr spektrální třídy B9 a možná proměnná hvězda. Je to nejjasnější hvězda asterismu s magnitudou 5,77.

Příčku asterismu A tvoří 4 hvězdy v přímce, z nichž tři jsou součástí "semaforu". Od jihu je to hvězda BU Crucis, zákrytová proměnná dvojhvězda, veleobr spektrální třídy B2 s magnitudou 6,92. Vedle ní je BV Crucis, proměnná hvězda typu Beta Cephei, obr třídy B0,5 s magnitudou 8,66. Další v řadě je DU Crucis, červený veleobr třídy M2, který nepravidelně mění svou jasnost v rozsahu 7,1 až 7,6. Čtvrtou hvězdou v řadě je CC Crucis, rotační eliptická proměnná hvězda, obr třídy B2 s magnitudou 7,83.

Každou nohu písmene A v asterismu tvoří modrý veleobr. HD 111990 (HIP 62953) má magnitudu 6,77 a je třídy B1/2. Hvězda κ Crucis má magnitudu 5,98, je třídy B3[10] a někdy podle ní bývá označována celá hvězdokupa jako Kappa Crucis Cluster (hvězdokupa Kappa Crucis).[2]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 4755 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f The NGC/IC Project: Results for NGC 4755 [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 4755 [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KALTCHEVA, N.; GOLEV, V.; MORAN, K. Massive Stellar Content of the Galactic Supershell GSH 305+01-24. Astronomy & Astrophysics [online]. Únor 2014 [cit. 2016-05-16]. Roč. 562, s. A69. Dostupné online. arXiv:1312.5592v1. DOI:10.1051/0004-6361/201321454. Bibcode:2014A&A...562A..69K. (anglicky) 
  4. KALER, James B. Stars and their spectra: an introduction to the spectral sequence. [s.l.]: University of Cambridge, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-521-58570-5. S. 13. 
  5. RIDPATH, Ian; TIRION, Wil. Stars and Planets. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-691-13556-4. S. 134. 
  6. INGLIS, Mike. Astronomy of the Milky Way: The observer's guide to the southern Milky Way. [s.l.]: Springer, 2004. Dostupné online. ISBN 1-85233-709-5. S. 78–79. 
  7. Deklinace 60° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 30° od jižního nebeského pólu. Jižně od 30° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 30° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 4755 [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 4755 [online]. [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c JAMES, Andrew. History of the Jewel Box Part One : 1752-1834 [online]. Southern Astronomical Delights, 2016-04-22 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  11. a b THACKERAY, A. D. The Kappa Crucis Cluster. Monthly Notes of the Astronomical Society of South Africa [online]. 1949 [cit. 2016-05-16]. Roč. 8, s. 30. Dostupné online. Bibcode:1949MNSSA...8...30T. (anglicky) 
  12. CONSOLMAGNO, Guy; Davis, Dan. Turn left at Orion: a hundred night sky objects to see in a small telescope. Cambridge, United Kingdom: University of Cambridge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-521-78190-6. S. 189. 
  13. KHARCHENKO, N. V.; PISKUNOV, A. E.; RÖSER, S., et al. Astrophysical supplements to the ASCC-2.5. II. Membership probabilities in 520 Galactic open cluster sky areas. Astronomische Nachrichten [online]. Prosinec 2004 [cit. 2016-05-16]. Roč. 325, čís. 9, s. 740. Dostupné online. DOI:10.1002/asna.200410256. Bibcode:2004AN....325..740K. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]