Největší dalekohledy v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Největší dalekohledy v Česku jsou v tomto seznamu řazeny podle průměru. Jsou zde zahrnuty pouze profesionální přístroje (používané na hvězdárnách); dalekohledy amatérské pouze tehdy, nabízejí-li pozorování pro veřejnost. Přístroje nad 50 cm jsou v první části článku probrány podrobněji, menší teleskopy s průměrem 30-50 cm jsou zaznamenány v tabulce ve druhé části.

Dalekohledy o průměru nad 50 centimetrů[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrový teleskop v Ondřejově
Související informace naleznete také v článku Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově.

Ondřejovský „dvoumetr“ je největší dalekohled v České republice. Jeho hlavní zrcadlo má průměr 2 metry a primární ohniskovou vzdálenost 9000 mm. Pro vědecká pozorování se dále užívá Cassegrainovo ohnisko (29,16 m) a Coudé ohnisko (63,5 m), jež je také v současnosti jako jediné využíváno. Teleskop byl do provozu uveden 23. srpna roku 1967 při příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Jeho pozorovací program zahrnuje spektroskopická pozorování specifických typů horkých hvězd (horké hvězdy se zakázanými čarami; např. FS CMa), binárních a vícenásobných systémů (např. Lyrae) či modelování atmosfér horkých hvězd. K pořizování spekter se používá spektrograf umístěný v Coudé ohnisku.[1] Během svého provozu prošel dalekohled dvěma velkými modernizacemi, první v roce 1982 (výměna řídící elektroniky, zlepšení dostupnosti některých optických prvků, výměna ložiska v montáži; plný provoz až od června 1989) a druhé v letech 1997–1998 (instalace nového počítačového řídícího systému). Samotná kopule dalekohledu má průměr 21,1 metru a hmotnost 195 tun a její speciálně zkonstruovaný vícevrstvý plášť má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, což je důležité pro kvalitní astronomická pozorování.[2]

KLENOT[editovat | editovat zdroj]

Miloš a Jana Tiší před dalekohledem KLENOT

Tento druhý největší teleskop v Česku je umístěn na Hvězdárně Kleť v Jižních Čechách. Hlavní zrcadlo má průměr 1,06 m a ohniskovou vzdálenost 318 mm.[zdroj?] Pro vědecká měření je používán od února 2002. Hlavním cílem výzkumu je přesná astrometrie planetek a komet s neobvyklými drahami. KLENOT je zkratka z anglického názvu celého pozorovacího projektu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope, tedy Dalekohled určený pro pozorování blízkozemních asteroidů a jiných těles s neobvyklými drahami). Tým projektu tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková.[3] Jako detektor je používána CCD kamera, celá soustava má pak dosah asi do 22. magnitudy při tříminutové expozici a patří tak mezi světovou špičku ve svém oboru.[4] Během provozu dalekohledu se díky němu podařilo objevit desítky planetek.[5]

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #1[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled má průměr 0,82 m a ohniskovou vzdálenost 4300 mm. Je to teleskop Newtonova typu. Používá se hlavně pro fotografování oblohy. Hvězdárna, jež se nachází východně od města Rtyně v Podkrkonoší, byla slavnostně otevřena v červnu 1980. Specializuje se na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

65 cm dalekohled v Ondřejově[editovat | editovat zdroj]

65cm teleskop v Ondřejově

Zrcadlový dalekohled o průměru 0,65 m se nachází v kopuli o průměru 8 metrů v areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v blízkosti známého „dvoumetru“. V roce 1993 byl kompletně přestavěn a zautomatizován. Hlavní náplní pozorovacího programu je fotometrie blízkozemních asteroidů pomocí CCD kamery umístěné v ohnisku teleskopu. Zpracováním naměřených údajů mohou astronomové získat světelnou křivku planetky, z níž lze stanovit rotační periodu tělesa; to, zda (zdánlivě) rotuje kolem více než jedné osy,[6] popřípadě odhalit jeho podvojnost. Současně se může zkoumat vliv YORP efektu či jiných mechanismů ovlivňujících rotaci planetek.[7]

Dalekohled Masarykovy univerzity v Brně[editovat | editovat zdroj]

Dalekohledem o průměru 0,62 m a ohniskové vzdálenosti 2780 mm disponuje observatoř Masarykovy univerzity v Brně.[8] Teleskop typu Newton v ohnisku s citlivou CCD kamerou se věnuje převážně odbornému pozorování galaxií, hvězdokup, mlhovin, proměnných hvězd, komet či jiných těles sluneční soustavy.[9]

Dalekohled na Kleti[editovat | editovat zdroj]

Kromě teleskopu KLENOT (viz výše) je na Hvězdárně na Kleti od roku 1992 v provozu také zrcadlový dalekohled o průměru 0,57 m. Po modernizaci v roce 1993 (instalace CCD kamery) začal být využíván týmem Jany Tiché v programu astrometrie planetek a komet. V roce 1997 se tento program stal nejproduktivnějším na světě ve svém oboru, v letech 1998–2001 pak druhým.[10] Během provozu se jím podařilo objevit několik stovek nových planetek a v roce 2000 dokonce jednu kometu, 196P/Tichý (starší označení: P/2000 U6).[11][12]

Dalekohled v Městské hvězdárně ve Slaném[editovat | editovat zdroj]

V kopuli hvězdárny je instalován od roku 2001 zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 7,8 m. Je určen jak pro vizuální, tak i fotografická pozorování. Společně se zrcadlovým dalekohledem je na mohutné montáži německého typu také instalován velký refraktor s průměrem objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2,4 metru. Dalekohled se kromě běžných pozorování pro návštěvníky hvězdárny využívá také pro vlastní odborná pozorování v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. http://www.hvezdarna-slany.cz

Dalekohled na Hvězdárně v Rokycanech[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2007 je na Hvězdárně v Rokycanech v provozu 0,508 m dalekohled typu Dall-Kirgham o ohniskové vzdálenosti 3454 mm. Je určen pro vizuální i fotografické použití. Jeho instalací se Česko stalo první evropskou zemí, která tímto typem přístroje disponovala.[13] Otevírací doba hvězdárny je po celý rok ve čtvrtek večer.[14]

Dalekohled na Hvězdárně v Uherském Brodě[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna v Uherském Brodě je vybavena 0,5 m dalekohledem typu Newton s ohniskovou vzdáleností 2500 mm, familiárně pojmenovaném Theodor (po jednom ze zakladatelů a prvním vedoucím astronomického kroužku). Byl zakoupen koncem roku 2003, ale do plného provozu byl po rekonstrukci kopule uveden až v roce 2006 při oslavách 45. výročí otevření hvězdárny.[15] Je plně přístupný veřejnosti během otevírací doby hvězdárny.[16]

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #2[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled typu Cassegrain má průměr hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskovou vzdálenost 10 000 mm. Hvězdárna se specializuje na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Dalekohled na Hvězdárně v Českém Těšíně[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna je vybavena teleskopem typu Newton o průměru 0,5 m a s ohniskovou vzdáleností 3000 mm.[17] Je zde provozována jak odborná činnost[18], tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.[19]

Dalekohled na Hvězdárně v Jičíně[editovat | editovat zdroj]

Hlavním přístrojem na hvězdárně je 0,5 m dalekohled Newtononova typu s ohniskovou vzdáleností 2000 mm. Používá se na focení a pro veřejnost na pozorování deep-sky objektů, např. galaxií, hvězdokup či mlhovin. Dalekohled má dva okulárové výtahy a otočné sekundární zrcadlo s aretací ve dvou pozicích. Jedna z pozic je určena pro vizuální pozorování. Po otočení sekundárního zrcátka na druhou stranu je obraz přesměrován do CCD kamery. Ta je společně s komakorektorem/reduktorem (který zkracuje ohnisko na 1.46 m a zvyšuje světelnost na f/2.9) umístěna na derotátoru a elektronickém ostření Gemini Focusing Rotator. Do provozu byl uveden v roce 2016. Veškeré info zde:http://hvezdarnajicin.cz/index.php/2017-11-07-13-02-00/vybaveni

Dalekohledy o průměru 30–50 centimetrů[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka uvádí seznam teleskopů o průměru 30–50 centimetrů.

Dalekohledy o průměru 30–50 cm
Umístění Průměr [m] Ohnisková vzdálenost [mm] Typ V provozu od Poznámky
Hvězdárna Vyškov 0,5 2000 Reflektor 2014 Pozorování pro veřejnost, fotometrie proměnných hvězd, fotografování deep-sky
Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice 0,45 6750 komb. Newton a Cassegrain 2005 Kreslení, fotografování Měsíce a planet.[20][21]
Lidová hvězdárna v Prostějově 0,44 2850 Newton ? Pozorování pro veřejnost.[22]
Hvězdárna v Teplicích 0,432 2939 modifikovaný Dall–Kirkham 2014 Pozorování pro veřejnost, zákryty hvězd planetkami.[23][24]
Hvězdárna v Úpici 0,42 840 Maksutov ? Dalekohled je určen k fotografování deep-sky objektů, komet, okolí dosvitů gama záblesků a dalších objektů.[25]
Štefánikova hvězdárna, Praha 0,406 4064 Schmidt-Cassegrain 2006 Měření poloh planetek, detekce zákrytů extrasolárních planet, zhotovování spekter hvězd.[26]
Hvězdárna Ďáblice, Praha 0,4 7500 Reflektor ?
Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 0,4 2000 Newton 2002 Fotometrie planetek, proměnných hvězd, zákrytových dvojhvězd či trpasličích nov.[27]
Hotel Pod Sluncem v Třebízi 0,4 1800 Newton 2011 Pozorovatelna v areálu hotelu, pozorování pro veřejnost.[28]
Štefánikova hvězdárna, Praha 0,37 3300 Maksutov-Cassegrain 1976 Dalekohled je umístěn v západní kopuli.
Ostrava-Lhotka 0,36 1790 Newton ? Soukromá pozorovatelna, pozorování pro veřejnost.[29]
Hvězdárna Žebrák 0,358 2136 Newton 2011 Pozorování pro veřejnost, dle programu[30]
Hvězdárna a planetárium Brno 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain 2011 Pozorování pro veřejnost každý den kromě neděle.
Hvězdárna a planetárium Brno 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain 2012 Odborná pozorování
Hradec Králové 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain ? Soukromá pozorovatelna SKYMASTER, fotometrie proměnných hvězd, pozorování pro veřejnost.
Hvězdárna Veselí nad Moravou 0,356 3556 Schmidt-Cassegrain ?
Lidová hvězdárna v Prostějově 0,33 3110 Newton 1949 Pozorování pro veřejnost.[22]
Hvězdárna a planetárium České Budějovice 0,31 4000 Cassegrain ?
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain 2005 CCD fotometrie zákrytových dvojhvězd a dlouhoperiodických proměnných hvězd.[31]
Hvězdárna v Úpici 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain ? Detekce optických protějšků gama záblesků, astrometrie malých těles sluneční soustavy
Hvězdárna a planetárium Plzeň 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain ? Pozorování pro veřejnost.
Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain 2007 Pozorování pro veřejnost každé pondělí po setmění.[32]
Kleť 0,3 4500 refraktor ?
Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí 0,3 4070 Cassegrain ?
Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice 0,3 1800 Newton ? Přenosný. Pozorování pro veřejnost září-červen.[33]
Hvězdárna Vsetín 0,3 1690 Newton 2008 Fotometrie komet.[34][35]
Hvězdárna ve Vlašimi 0,3 1580 Newton ? Pozorování pro veřejnost každý pátek během dubna až září.[36]
Hvězdárna Ďáblice, Praha 0,3 ? Reflektor ? Fotografování oblohy.[37]
Hvězdárna v Úpici 0,3 ? Reflektor ? Přenosný
Hvězdárna Jeseník 0,3 ? Cassegrain ? Pozorování pro veřejnost každou středu.[38]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis dalekohledu na stránkách AsÚ AVČR
  2. ŠLECHTA, Miroslav. Ph.D.. Astropis. Roč. 2007, čís. 3, s. 22-25. ISSN 1211-0485. 
  3. http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=klenot_staff&menu_id=85&uroven=3
  4. TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2002, čís. 4, s. 34-36. ISSN 1211-0485. 
  5. http://www.klet.org/?stranka=planetky&menu_id=6&uroven=2
  6. Objekty zvané Tumblers http://wise-obs.tau.ac.il/~david/OnSpinEvolution.htm#Tumblers
  7. SCHEIREICH, Petr. Mgr. Astropis. Roč. 2005, čís. 2, s. 30,31. ISSN 1211-0485. 
  8. http://www.physics.muni.cz/mb/
  9. http://monteboo.sci.muni.cz/list.html
  10. TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2002, čís. 4, s. 34. ISSN 1211-0485. 
  11. TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2000, čís. 4, s. 14,15. ISSN 1211-0485. 
  12. http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=kometa&menu_id=45&uroven=2
  13. http://hvr.cz/hvezdarna/vybaveni/
  14. http://hvr.cz/hvezdarna/doba/
  15. http://www.ub.cz/hvezdarna/, sekce o nás
  16. http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz/program.htm#program
  17. http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/vybaveni.html
  18. http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/cinnost.htm
  19. http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/pozorovani.html
  20. VEZNAROVÁ, Irena. O Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích a o planetce, která jí byla věnována. Astropis. Roč. 2001, čís. 3, s. 38. ISSN 1211-0485. 
  21. Informace o přístroji na stránkách výrobce http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/ddm-pce.html
  22. a b Otevírací hodiny
  23. Popis dalekohledu a fotografie
  24. Odborná pozorování na hvězdárně v Teplicích
  25. http://www.obsupice.cz/popular/informace.htm
  26. Robotický dalekohled Mark http://www.observatory.cz/mark/index.php
  27. http://www.astrohk.cz/hvezdarna.php
  28. http://www.astrohotel.cz
  29. http://max.mysteria.cz/; sekce Kontakt
  30. http://www.hvezdarnazebrak.cz/; sekce Program
  31. Projekt Eridanus, přístrojové vybavení http://ostrava.astronomy.cz/vyb.php
  32. Stránky Jihlavské astronomické společnosti http://www.jiast.cz/pozorovani
  33. http://www.astropardubice.cz/o-hvezdarne/
  34. Popis dalekohledu, postup pozorování http://www.hvezdarna-vsetin.cz/showpage.php?name=comet
  35. Informace o přístroji na stránkách výrobce http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/vsetin.html
  36. http://www.vas.cz/verejna/, sekce Otevírací doba
  37. http://www.planetarium.cz/DABLICEOBS/hd-info.htm
  38. http://www.oajes.cz/hvezdarna/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]