Christer Fuglesang
Arne Christer Fuglesang | |
---|---|
Christer Fuglesang v lednu 2003 | |
Astronaut ESA | |
Státní příslušnost | Švédsko |
Datum narození | 18. března 1957 (67 let) |
Místo narození | Stockholm, Švédsko |
Předchozí zaměstnání | Fyzik |
Čas ve vesmíru | 26 dní, 14 hodin a 51 minut |
Kosmonaut od | 15. května 1992 |
Mise | STS-116/ISS, STS-128/ISS |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arne Christer Fuglesang (* 18. března 1957 Stockholm, Švédsko) je švédský fyzik a astronaut, který se při misi STS-116 v roce 2006 stal prvním Švédem ve vesmíru.[1]
Od roku 1992 působí v řadách oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), v letech 2006 a 2009 se zúčastnil kosmických letů STS-116 a STS-128 amerických raketoplánů Space Shuttle na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), během kterých pětkrát vystoupil do otevřeného vesmíru, čímž se stal prvním astronautem vyjma Američanů a Rusů s více než třemi výstupy. Jeho kosmické lety trvaly celkem 26 dní, 14 hodin a 51 minut, z toho 31 hodin a 54 minut zabraly výstupy do vesmíru.
Život
[editovat | editovat zdroj]Christer Fuglesang pochází ze Stockholmu, metropole Švédska. Roku 1975 absolvoval jedno z tamních gymnázií, roku 1981 dokončil magisterské studium fyziky na Královském technickém institutu (Kungl Tekniska Hogskolan, KTH). Ještě během studia začal pracovat v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě.[2] Od roku 1980 současně vyučoval matematiku na KTH.[3] Roku 1991 přešel z CERNu do Fyzikálního institutu Manne Siegbahna (Manne Siegbahninstitutet för fysik) ve Stockholmu.
Roku 1991 se přihlásil do druhého náboru astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), prosadil se mezi pět švédských finalistů a nakonec v květnu 1992 se stal jedním z pěti nových astronautů ESA.[2] Budoucí astronauti zahájili výcvik v Evropském středisku astronautů (European Astronauts Centre, EAC) v Kolíně nad Rýnem i ruském Středisku přípravy kosmonautů (CPK) u Moskvy. V květnu 1993 byl zařazen do programu EuroMir-95 – dlouhodobému letu evropského astronauta na ruské kosmické stanici Mir. S Thomasem Reiterem zahájil výcvik v CPK, v březnu 1995 byl Reiter zařazen do hlavní posádky a Fuglesang zůstal v záloze. Během Reiterova letu (v září 1995 – únoru 1996) byl hlavním koordinátorem spojení mezi Reiterem a střediskem řízení vědeckého vybavení (Payloads Operations Control Centre) v německém Oberpfaffenhofenu
V letech 1996–1998 absolvoval společnou přípravu s astronauty 16. náboru NASA, kterou završil získáním kvalifikace letového specialisty. Roku 1998 podstoupil doplňující výcvik v CPK zakončený přiznáním kvalifikace velitele přistávacího modulu lodi Sojuz TM.[2] Poté pracoval v Johnsonově středisku NASA v Houstonu.[3]
Pokračoval rovněž ve vědecké práci, již dříve se zapojil do experimentu SilEye, zkoumajícího světelné záblesky viděné kosmonauty na stanici Mir v letech 1995–1999; výzkum pokračoval i na ISS. Inicioval projekt DESIRE, zkoumající radiační zatížení stanice ISS.[3]
V únoru 2002 ho NASA jmenovala letovým specialistou mise STS-116 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která měla proběhnout v létě 2003. Po zničení raketoplánu Columbia během přistání v únoru 2003 byl však let odložen.
Do vesmíru se posádka mise STS-116 dostala až 10. prosince 2006 v raketoplánu Discovery. Náplní letu bylo přivezení a instalace části příčného nosníku stanice, dopravení zásob na stanici a vystřídání jednoho člena posádky stanice. K instalaci nosníku, přepojení elektroinstalace a dalším pracím byly nutné čtyři výstupy do vesmíru, Fuglesang se zúčastnil tří z nich. Let trval 12 dní, 20 hodin a 44 minut.[4]
V červenci 2008 NASA oznámila složení posádky mise STS-128, ve které byl Fuglesang členem čtveřice letových specialistů. Do vesmíru astronauti odstartovali v raketoplánu Discovery 29. srpna 2009. Na stanici astronauti dopravili modul Leonardo se zásobami a podnikli tři výstupy na její povrch, dvou se zúčastnil Fuglesang.[5]
Od května 2010 je vedoucím divize vědy a aplikací v ředitelství pilotovaných kosmických letů (Directorat of Human Spaceflight and Exploration) ve výzkumném a technologickém středisku ESA v Noordwijku (ESTEC, European Space Research & Technology Center).[3]
Christer Fuglesang je ženatý, má dvě dcery a syna.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ESA Portal – Life in Space – ESA’s first Swedish astronaut to fly to the ISS [online]. Esa.int, 2006-11-30 [cit. 2012-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-9-14 [cit. 2012-03-13]. Kapitola Christer Fuglesang. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Astronaut biography. Christer Fuglesang [online]. ESA [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2006-12-25 [cit. 2012-03-13]. Kapitola STS-116 Di/F-33. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2009-9-12 [cit. 2012-03-12]. Kapitola STS-128 Discovery/F-37.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Christer Fuglesang na Wikimedia Commons
- Astronaut biography. Christer Fuglesang [online]. ESA [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie ESA