Greta Garbo
| Greta Garbo | |
 Greta Garbo v roce 1939 | |
| Rodné jméno | Greta Lovisa Gustafsson |
|---|---|
| Narození |
18. září 1905 Stockholm, Švédsko |
| Úmrtí |
15. dubna 1990 (ve věku 84 let) New York, USA |
| Aktivní roky | 1920–1941 |
| Příbuzní |
Sven Gustafsson Alva Garbo |
| Oficiální web | www.gretagarbo.com |
| Významné role |
Mata Hari ve stejnojmenném americkém filmu z roku 1931 Ninočka ve stejnojmenném americkém filmu z roku 1939 |
| Oscar | |
| 1954 – čestný Oscar za celoživotní tvorbu | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Greta Garbo, vlastním jménem Greta Lovisa Gustafsson, (18. září 1905, Stockholm, Švédsko – 15. dubna 1990 New York, USA) byla švédská filmová herečka, jež se stala jednou z hollywoodských legend.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z chudé rodiny a k herectví se musela těžce propracovávat. Nejprve pracovala jako prodavačka klobouků v jednom stockholmském obchodním domě. Zde také natočila několik reklam na klobouky, což způsobilo, že nezůstala nepovšimnuta a pomohlo jí to i ke studiu herectví na švédské herecké akademii. Zde se seznámila s tehdy slavným režisérem Maurice Stillerem. Její zvláštní osobnostní typ a vysoká fotogeničnost na něj zapůsobily a na jeho popud v roce 1923 debutovala[zdroj?] ve filmu – svou první (nevelkou, ale výraznou) roli dostala ve snímku Gösta Berling, který ale nebyl příliš divácky úspěšný. Následoval německý film Ulička, kde není radosti, kde také vystupovala společně se svou pozdější hollywoodskou kolegyní Marlene Dietrichovou.
Ačkoliv neuměla vůbec anglicky, odcestovala v roce 1927 do USA, kde v Hollywoodu pracovala pro společnost Metro-Goldwyn-Mayer. Natočila zhruba 10 němých filmů a i přes svůj počáteční jazykový handicap velmi dobře zvládla i nástup zvukového filmu. Její zastřený alt s lehkým evropským akcentem výborně dokresloval její nevšední posmutnělý výraz a brzy se stala jednou z nejžádanějších hollywoodských hereček.
Coby filmová hvězda zářila především ve 30. letech 20. století, na diváky působila svým zdánlivě lhostejným až smutným hereckým projevem, který kombinovala s vysokým osobním charismatem a tajemně dráždivou erotikou. Svoji filmovou činnost definitivně ukončila relativně brzo, už v roce 1941, s příchodem 2. světové války.
V roce 1954 obdržela čestnou cenu Americké filmové akademie Oscar za celoživotní tvorbu.
Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1924 Gösta Berling
- 1925 Ulička, kde není radosti
- 1927 Tělo a ďábel
- 1927 Anna Kareninová
- 1930 Anna Christie
- 1932 Mata Hari
- 1934 Královna Kristina
- 1934 Žena bez studu
- 1939 Ninočka
- 1941 Žena dvou tváří
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Greta Garbo ve Wikimedia Commons
(česky)
- Severské listy
- Švédská kinematografie 20. století
- Greta Garbo v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stránky Českého rozhlasu
- Švédské filmové herečky
- Americké herečky
- Narození 1905
- Úmrtí 1990
- Držitelé Čestné ceny Akademie
- Hollywoodský chodník slávy
- Zemřelí na zápal plic
- Narození 18. září
- Naturalizovaní občané USA
- Herci němého filmu
- Úmrtí 15. dubna
- Osobnosti na rumunských poštovních známkách
- Osobnosti na švédských bankovkách
- Narození ve Stockholmu
- Osobnosti na amerických poštovních známkách
- Pohřbení na lesním hřbitově Skogskyrkogården
