Greta Garbo
| Greta Garbo | |
 Greta Garbo v roce 1939 | |
| Rodné jméno | Greta Lovisa Gustafsson |
|---|---|
| Narození |
18. září 1905 Stockholm,  Švédsko |
| Úmrtí |
15. dubna 1990 (ve věku 84 let) New York,  USA |
| Místo pohřbení | Skogskyrkogården (59°16′23″ s. š., 18°6′17″ v. d.) |
| Aktivní roky | 1920–1941 |
| Příbuzní | Sven Gustafsson a Alva Garbo (sourozenci) |
| Oficiální web | www.gretagarbo.com |
| Významné role |
Mata Hari ve stejnojmenném americkém filmu z roku 1931 Ninočka ve stejnojmenném americkém filmu z roku 1939 |
| Oscar | |
| 1954 – čestný Oscar za celoživotní tvorbu | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Greta Garbo, vlastním jménem Greta Lovisa Gustafsson, (18. září 1905, Stockholm, Švédsko – 15. dubna 1990 New York, USA) byla švédská filmová herečka, jež se stala jednou z hollywoodských legend.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z chudé rodiny, narodila se v dělnické čtvrti Södermalm, a k herectví se musela těžce propracovávat. Ve 13 letech opustila dívčí školu, ve 14 jí zemřel otec. Nejprve pracovala u kadeřníka jako pomocnice pro mytí vlasů, ve 14 letech nastoupila jako prodavačka klobouků ve stockholmském obchodním domě PUB. Zde ji také roku 1922 nafotografovali do reklamního katalogu klobouků, který vyšel nákladem 50 tisíc výtisků. Při návštěvě obchodu si jí téhož roku povšiml švédský režisér Erik A. Petschler a nabídl jí první malou roli ve švédské komedii Luffar-Petter. Sama Greta se sestrou Alvou Marií zkoušely štěstí u komparsu již od roku 1921. Tyto praktické zkušenosti Gretě pomohly při přijímacích zkouškách ke studiu herectví na švédské herecké akademii, kam nastoupila na podzim 1922. Zde se seznámila s tehdy slavným režisérem Mauricem Stillerem. Její zvláštní osobnostní typ a vysoká fotogeničnost na něj zapůsobily a na jeho popud v roce 1923 debutovala[zdroj?] ve filmu – nevelkou, ale výraznou roli dostala ve snímku Gösta Berling, který ale nebyl příliš divácky úspěšný. Následoval německý film Ulička, kde není radosti, kde také vystupovala společně se svou pozdější hollywoodskou kolegyní Marlene Dietrichovou.
Ačkoliv neuměla vůbec anglicky, odcestovala v roce 1927 do USA, kde v Hollywoodu pracovala pro společnost Metro-Goldwyn-Mayer. Natočila zhruba 10 němých filmů a přes svůj počáteční jazykový handicap velmi dobře zvládla i nástup zvukového filmu. Její zastřený alt s lehkým evropským akcentem výborně dokresloval její nevšední posmutnělý výraz a brzy se stala jednou z nejžádanějších hollywoodských hereček.
Coby filmová hvězda zářila především ve 30. letech 20. století, na diváky působila svým zdánlivě lhostejným až smutným hereckým projevem, který kombinovala s vysokým osobním charismatem a tajemně dráždivou erotikou. Svoji filmovou činnost definitivně ukončila relativně brzo, už v roce 1941, s příchodem 2. světové války.
V roce 1954 obdržela čestnou cenu Americké filmové akademie Oscar za celoživotní tvorbu.
Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1924 Gösta Berling
- 1925 Ulička, kde není radosti
- 1927 Tělo a ďábel
- 1927 Anna Kareninová
- 1930 Anna Christie
- 1932 Mata Hari
- 1934 Královna Kristina
- 1934 Žena bez studu
- 1939 Ninočka
- 1941 Žena dvou tváří
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Greta Garbo ve Wikimedia Commons
(česky)
- Severské listy
- Švédská kinematografie 20. století
- Greta Garbo v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stránky Českého rozhlasu
- Švédské filmové herečky
- Americké filmové herečky
- Herci němého filmu
- Hollywoodský chodník slávy
- Naturalizovaní občané USA
- Osobnosti na rumunských poštovních známkách
- Osobnosti na amerických poštovních známkách
- Osobnosti na švédských bankovkách
- Držitelé Čestné ceny Akademie
- Narození 1905
- Narození 18. září
- Narození ve Stockholmu
- Úmrtí 1990
- Úmrtí 15. dubna
- Úmrtí v New Yorku
- Zemřelí na zápal plic
- Pohřbení na lesním hřbitově Skogskyrkogården
- Nositelé Řádu polární hvězdy
