Jenny Lindová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jenny Lindová
Jenny Lind retouched.jpg
Narození 6. října 1820
Klara
Úmrtí 2. listopadu 1887 (ve věku 67 let)
Malvern
Příčina úmrtí rakovina
Místo pohřbení Worcestershire
Zaměstnavatel Londýnská univerzita
Manžel(ka) Otto Goldschmidt (od 1852)
Podpis Jenny Lindová – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jenny Lindová (6. října 1820, Stockholm2. listopadu 1887, Wynds-Point) byla švédská operní sopránová pěvkyně, nejslavnější pěvkyně 19. století. Měla přezdívku „švédský slavík“.[1] Ceněna byla zvláště za výkony v dílech italských skladatelů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla žákyní švédského skladatele Adolfa Fredrika Lindblada, který ji vedl na operní škole dvorského divadla ve Stockholmu. Na této scéně také prvně vystoupila, a to roku 1838. Působila zde do roku 1841. Pak odjela do Paříže s vírou, že získá angažmá ve Velké opeře. To se jí nezdařilo, a proto až do konce svého života odmítala na této scéně vystoupit. Od roku 1844 studovala a vystupovala v Berlíně. Giacomo Meyerbeer speciálně pro ni roku 1847 napsal titulní úlohu opery Vielka. V roce 1847 též prorazila v Londýně. K jejím nejslavnějším operním rolím patřila Norma v Belliniho stejnojmenném díle, Adina v Donizettiho Nápoji lásky a Alice v Meyerbeerově opeře Robert ďábel. Po dvou letech opustila operní jeviště a věnovala se již jen koncertnímu zpěvu. V letech 1850–1852 absolvovala obří turné po Spojených státech. Jejím impresáriem zde byl pověstný „mistr humbuku“, obchodník a průkopník moderní reklamy Phineas Taylor Barnum. Na tomto turné se také vdala, v Bostonu si vzala skladatele Adolfa Goldschmidta. Turné mělo obrovský ekonomický úspěch a do Evropy se tak švédská zpěvačka vrátila se značným jměním. Většinu z něj však ihned darovala na dobročinné účely v rodném Švédsku. Po návratu nicméně žila nejprve v Německu a od roku 1856 znovu v Londýně. Zde v letech 1883–1886 učila zpěv na Royal College of Music. Lektorovala též zpěváky Bach Choir, sboru, který řídil její manžel. Naposledy vystoupila roku 1870 na dolnorýnské slavnosti v Düsseldorfu.

Ottův slovník naučný její pěveckou techniku hodnotil takto: „Byla zpěvačkou nadanou hlasem sopranovým okouzlujícího zvuku, neuvěřitelné techniky koloraturní, zvláště trilkové, a obdivuhodné výraznosti v přednesu.“[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lindová, Jenny, *6.10.1820 - †2.11.1887, švédská operní pěvkyně - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  2. Lindová Jenny. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]