Nathan Söderblom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nathan Söderblom
Narození15. ledna 1866
Trönö, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí12. července 1931 (ve věku 65 let)
Uppsala, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníKatedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.)
Alma materUppsalská univerzita
Povolánípastor, historik, teolog, klerik, vysokoškolský učitel a autor autobiografie
ZaměstnavateléLipská univerzita
Švédská církev
Uppsalská univerzita
OceněníNobelova cena za mír (1930)
čestný doktor Oxfordské univerzity
čestný doktorát Univerzity v St Andrews
čestný doktor Univerzity Umeå
čestný doktor Humboldtovy univerzity
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťAnna Söderblom (od 1894)
DětiHelge Söderblom
Sven Söderblom
Staffan Söderblom
Jon Olof Söderblom
Brita Brilioth
RodičeJonas Söderblom
PříbuzníStaffan Söderblom (vnuk ze synovy strany)
Robert Söderblom (vnuk)
Funkceuppsalský arcibiskup (1914–1931)
seat 16 of the Swedish Academy (1921–1931)
PodpisNathan Söderblom – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 1866 Trönö12. července 1931 Uppsala) byl švédský evangelický teolog a religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Byl představitelem moderní protestantské teologie a zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nathan Söderblom při udílení doktorátů (spodní řada uprostřed)

Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.

Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.

V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.

Typologická metoda[editovat | editovat zdroj]

Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:

Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:

  • národní náboženství
  • mysticismus nekonečna
  • prorocké zjevení

Teologie a církev[editovat | editovat zdroj]

Biskupské svěcení N. Söderbloma ve švédské luterské církvi

Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 instaloval slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Švédská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 764 (Sveriges statskalender / 1915). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. 842 (Sveriges statskalender / 1921). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  3. 7 (Sveriges statskalender / 1931. Bihang). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  4. a b 349 (Sveriges statskalender / 1905). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. 493 (Sveriges statskalender / 1921). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  6. a b 509 (Sveriges statskalender / 1925). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 
  7. a b c 559 (Sveriges statskalender / 1931). runeberg.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (švédsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Heller, Jan; Mrázek, Milan: Nástin religionistiky, (Praha: Kalich 2004).
  • Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]