Nathan Söderblom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nathan Söderblom
Nathan Soderblom.jpg
Narození 15. ledna 1866
Trönö
Úmrtí 12. července 1931 (ve věku 65 let)
Uppsala
Místo odpočinku Katedrála Uppsala
Alma mater Uppsalská univerzita
Zaměstnavatelé Lipská univerzita
Švédská církev
Uppsalská univerzita
Ocenění Nobelova cena za mír (1930)
Manžel(ka) Anna Söderblom (od 1894)
Děti Helge Söderblom, Sven Söderblom, Staffan Söderblom a Jon Olof Söderblom
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 186612. července 1931) byl švédský, evangelický teolog, částečně také religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Je představitelem moderní protestantské teologie. Zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.

Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.

V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.

Typologická metoda[editovat | editovat zdroj]

Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:

Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:

  • národní náboženství
  • mysticismus nekonečna
  • prorocké zjevení

Teologie a církev[editovat | editovat zdroj]

Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 vysvětil v apoštolské posloupnosti (kterou si Švédská církev nárokuje) slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Heller, Jan; Mrázek, Milan: Nástin religionistiky, (Praha: Kalich 2004).
  • Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]