Kongemoská kultura

Kongemoská kultura, datovaná do období přibližně mezi lety 6000 až 5200 př. n. l., je mezolitická kultura lovců a sběračů, jejíž lidé obývali území od Anglie po severní, střední a východní Evropu a jižní Skandinávii. Navazuje na maglemoskou kulturu a je předchůdkyní ertebölské kultury. Kultura byla pojmenována podle místa na dánském ostrově Sjælland.

Prostředí

Kolem roku 6000 př. n. l. se pobřeží Severního a Baltského moře změnilo kvůli teplému a vlhkému podnebí. Průměrná letní teplota tehdy dosahovala kolem 20 °C, což je podstatně více než v novověku. To vedlo k tání zbytků ledu, načež hladina moří ještě stoupla a zaplavila další pevninu. Dánsko bylo rozděleno na Jutský poloostrov a ostrovy.

Podnebí, flóra a fauna

Teplé podnebí vedlo ke změnám flóry a fauny. Les se postupně proměnil v prales s dubem, olší, jasanem, lípou a jilmem. Břízy, smrky a lísky se přesunuly do oblastí vlhkých nížin a vodních břehů. Ve středním a západním Jutsku zůstal les světlý a otevřený. Teplé klima umožnilo šíření živočišných i rostlinných druhů, které se v moderní době nachází pouze v jižněji položených oblastech. Týká se to zejména jmelí, pelikánů, supů a v moři rejnoků a mečouna obecného.

Lov

Lov, rybolov a sběr určovaly jakým způsobem žili lidé této kultury. Běžně lovenými zvířaty byla divoká prasata a jelenovití. Z dánských ostrovů v té době zmizeli losi i pratuři. Moře bylo teplejší a slanější a poskytovalo více potravy. Proto zde žilo i více ryb. Poskytovalo také zdroje pro lov mořských ptáků, ploutvonožců a velryb.

Nejstarší nálezy této kultury pochází z pozdního boreálu z lokality Holmegård IV na dánském ostrově Sjælland. Podle výsledků pozdějšího průzkumu provedeného J. Troels-Smithem nálezy pocházely z vrstvy, která vykazovala souběžné rysy s ertebölskou kulturou.^[1] Jedná se o nálezy dvou luků z jilmového dřeva, z nichž jeden byl zachován celý a druhý zhruba napůl. Vnitřní strany luků jsou ploché a vnější strany zaoblené. Úchopové oblasti jsou jasně zpracované. Původní délka zachovalého luku byla 154 cm a u zčásti zachovalého luku je odhadována na 184 cm.

Archeologické nálezy

Na sídlištích se našly pozůstatky otopných zařízení, nebyly ale nalezeny žádné pozůstatky domů. Pro kongemoskou kulturu jsou typické zdobené dýky vyrobené z kostí a pazourkových čepelí, které sloužily jako břit a které do kosti byly připevněny pomocí březové smoly, jak ukazuje nález v Flynderhage ve východním Jutsku.

Podle nálezů z hrobů nosili lidé na opasku nože. Novinkou u této kultury bylo využívání velkých, těžkých tzv. křivých nebo kosočtvercových šípů vyrobených z pazourku a objevují se také nejstarší známé vrše na lov ryb. Lana a sítě byly nalezeny na vřesovišti v oblasti Friesacku v Braniborsku.

Pohřby

Nalézané pohřby se zachovanými kostrami umožňují rekonstrukci vzhledu a životních podmínek těchto lidí. Dámské oblečení bylo zdobeno vyšívanými vzory tvořenými ulitami a zvířecími zuby. Muži, ženy i děti bývali pohřbeni vleže na zádech s pohřební výbavou. Někdy bylo společně pohřbeno více lidí, většinou žen a dětí. Existuje také několik případů hrobů s několika dospělými jedinci. Z oblasti Skåne ve Švédsku jsou známy izolované kremační pohřby. Poblíž Vængsø na poloostrově Helgenæs byl nalezen hrob mladšího muže, jenž byl položen na hromádce lastur. Na dánském ostrově Fyn v Tybrind vig bylo u pohřbeného mladého jedince nalezeno poranění lebky. Stopy po násilí vykazují i další mužské kostry patřící této kultuře. Kostry nenesou stopy podvýživy. Na druhou stranu byla běžná revmatická onemocnění a jedinci vykazují vysokou míru opotřebení chrupu. K tomu došlo pravděpodobně v důsledku hrubého jídla a zvyku žvýkat zvířecí kůže za účelem je změkčit. Tento zvyk dodržují i moderní lovecké národy.

Dospělí muži dosahovali výšky 170 cm a ženy 155 cm. U této kultury lze také pozorovat vzdálený vztah s kromaňonci z mladšího paleolitu. Zvlášť obličejové rysy žen jsou ve srovnání s moderními lidmi poměrně hrubé. Dožívali se maximálně 60 let. Občasný objev červeného okru v hrobech může svědčit o původním pomalování jejich těl.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kongemose-Kultur na německé Wikipedii.

↑ G. Rausing: The Bow: Some Notes on ist Origin and Development. In: Acta Archaeologica Lundensia 6. Lund (C. W. K. Gleerups), 1967, S. 40.

Literatura

A. Damm: Dänemarks Ur- und Frühgeschichte im Museum Moesgård. Ǻrhus 1993 ISBN 87-87334-21-6
Agneta Ǻkerlund: Separate Worlds? Interpretation of the Different Material Patterns in the Archipelago and the Surrounding Mainland Areas of East-central Sweden in the Stone Age. In: European Journal of Archaeology 3, Nr. 1, 2000, S. 7–29
Soren H. Andersen: Kokkenmoddinger (Shell Middens) in Denmark: A Survey. In: Proceedings of the Prehistoric Society 66, 2000, S. 361–384
Bernhard Gramsch, Klaus Kloss: Excavations near Friesack: An Early Mesolithic Marshland Site in the Northern Plain of Central Europe. In: The Mesolithic in Europe Papers Presented at the Third International Symposium, Edinburgh 1985. Clive Bonsall (Hrsg.), S. 313–324. Edinburgh: John Donald, 1989

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kongemoská kultura na Wikimedia Commons

[1] G. Rausing: The Bow: Some Notes on ist Origin and Development. In: Acta Archaeologica Lundensia 6. Lund (C. W. K. Gleerups), 1967, S. 40.

[1]