Stockholm-Bromma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stockholm-Bromma
Stockholm-Bromma flygplats
Terminál letiště Stockholm-Bromma
Terminál letiště Stockholm-Bromma
Základní informace
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelSwedavia
Otevření23. květen 1936
Nejbližší městoStockholm (8 km od centra)
Kód letiště ICAOESSB
Kód letiště IATABMA
Souřadnice
Nadmořská výška14 m
Hub proBRA Braathens Regional Airlines
Statistika (2019)
Cestujících2 354 051
Vzletové a přistávací dráhy
12/30 – asfalt, 1668×45 m
Odkazy
Webwww.swedavia.com/bromma/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Stockholm-Bromma (ve švédštině Stockholm-Bromma flygplats, původní historický název Bromma flygfält, kód IATA: BMA, kód ICAO: ESSB) bylo od roku 1936 do začátku 60. let 20. století hlavní stockholmské letiště. I když se poté větší část letecké přepravy přesunula na nově vybudované letiště Stockholm-Arlanda, je Stockholm-Bromma podle statistik z let 2013 až 2019 třetím největším letištěm ve Švédsku podle počtu cestujících (právě po Stockholm-Arlanda a letišti Göteborg Landvetter), především pro svou blízkost do centra Stockholmu (jen asi 8 kilometrů).

Historie a budoucnost letiště[editovat | editovat zdroj]

Poloha, výstavba a počátky[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 30. let 20. století se potřeba výstavby pořádného letiště pro Stockholm, hlavní město Švédska, stávala stále naléhavější. Jako místo pro nové letiště byla vybrána lokalita ve čtvrti Bromma, při severozápadním okraji Stockholmu, ale přitom jen asi 8 kilometrů od centra. Současně nedaleko od měst Sundbyberg a Solna (tato dvě města jsou se Stockholmem propojena ekonomicky, dopravně i urbanizací, ale nejsou součástí Stockholmu a zachovaly si status samostatné územně-správní jednotky). Nová městská zástavba Sundbybergu dosahuje skoro až k severovýchodní straně letiště, Solna je vzdušnou čarou vzdálena jen asi 2 kilometry východním směrem.[1]

Bromma je původně také samostatná osada a farnost, ale součástí hlavního města se stala již v roce 1916. Tato část čtvrti však v době zahájení výstavby měla vysloveně venkovský charakter, rozkládaly se zde převážně pozemky několika farem a pouze pár budov, navíc často zchátralých. Když však v roce 1933 začala výstavba letiště, ukázala se potřeba provést rozsáhlé záchranné archeologické výzkumy. Na osmi pohřebištích bylo nalezeno nejméně 243 hrobů. Nejstarší hrob byl datován do doby mezi druhou polovinou 5. století a začátkem 6. století.

Letiště bylo vůbec prvním v celé Evropě, které od počátku mělo zpevněnou vzletovou a přistávací dráhu. Letiště Bromma bylo slavnostně otevřeno 23. května 1936 králem Gustavem V. Projevy přednesli také starostové Yngve Larsson a Wictor Karlsson, dále předseda správní rady Johan-Olov Johansson. Na novém letišti přistálo několik švédských i zahraničních letadel a princ Bertil se stal prvním cestujícím. Krátce nato následoval přelet vojenských letadel a akrobatické ukázky.[2]

Během druhé světové války odsud létala švédská a britská letadla do Velké Británie. Protože Švédsko zůstalo během druhé světové války neutrální a tyto lety někdy přepravovaly také norské a dánské uprchlíky z okupovaných území, začali se o letiště zajímat němečtí špiony a dva švédské stroje Douglas DC-3 (Dakota), které odsud vzlétly, byly Němci sestřeleny. Po válce obecně nastal velký rozmach letecké dopravy, a tak i letiště Bromma vzkvétalo. Jako mateřské letiště ho využívala státem vlastněná společnost Aktiebolaget Aerotransport (ABA), která se posléze transformovala jako švédská součást nově vzniklé společnosti Scandinavian Airlines System (SAS): společný letecký dopravce Dánska, Norska a Švédska. Dále společnost Linjeflyg, která se stala největší švédskou leteckou společností zaměřující se na vnitrostátní lety. Nicméně už v polovině 50. let bylo zřejmé, že letiště Stockholm-Bromma již nevyhovuje pro stále větší dopravní letadla, což bylo ještě zesíleno nástupem proudových dopravních letounů.

Úpadek a nový rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Jelikož letiště Stockholm-Bromma neumožňovalo podstatněji prodloužit stávající vzletovou a přistávací dráhu a problémem byla i hluková zátěž pro okolní bytovou zástavbu (která se mezitím velmi rozrostla), bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nového a mnohem většího letiště Stockholm-Arlanda. To se nachází více než 40 kilometrů severně od Stockholmu, zhruba v polovině cesty mezi Stockholmem a městem Uppsala. Nové letiště bylo oficiálně otevřeno v roce 1962, ale pro mezikontinentální lety bylo používáno už od roku 1960, protože krátká dráha na letišti Stockholm-Bromma (1668 metrů) byla pro tato největší dopravní letadla již zcela nevhodná. V roce 1983 byly na letiště Stockholm-Arlanda přesunuty i všechny zbývající vnitrostátní lety a zdálo se, že je to prakticky definitivní konec letiště Stockholm-Bromma.

Samospráva Stockholmu dokonce chtěla ukončit smlouvu se švédským úřadem pro civilní letectví ohledně provozu letiště Bromma.[3] K tomu sice nakonec nedošlo, ale letiště bylo řadu let používáno jen pro malá, převážně soukromá letadla, dále pro několik leteckých škol a příležitostně také pro některá menší letadla švédské vládní letky. Celkový počet přepravených cestujících tak byl velmi nízký. Několik starých hangárů bylo dokonce z letiště vyčleněno a přeměněno na outletová nákupní centra. Teprve po deregulaci letecká dopravy v 90. letech a následně poté, co si letecká společnost Malmö Aviation (nyní po fúzích BRA: Braathens Regional Aviation) si vybrala letiště pro své linky do Malmö a Göteborgu, později i pro mezinárodní lety na London City Airport, došlo k určitě obnově letiště. V roce 2002 byla postavena nová řídící věž a v roce 2005 byla dokončena renovace a rozšíření řadu let chátrajícího terminálu, která mimo jiné umožnila oddělit pasažéry ze Schengenského prostoru od pasažérů z jiných zemí. Počet přepravených cestujících začal opět významně vzrůstat, až se letiště v roce 2013 dostalo na 3. místo ve Švédsku. Na této pozici setrvalo do roku 2019, v roce 2020 došlo v důsledku pandemie k obrovskému propadu počtu cestujících (viz Tabulka 2).

Nejistá budoucnost letiště[editovat | editovat zdroj]

Existuje smlouva mezi Stockholmem a společností Swedavia AB (státem vlastněná společnost, která provozuje deset švédských letišť s největším provozem), která dovoluje využití letiště až do roku 2038.[4] Přesto dlouhodobá budoucnost letiště byla nejistá již před rokem 2020, tedy před obrovským propadem počtu letů na všech letištích v důsledku pandemie covidu-19. Bez ohledu na tuto krizovou situaci, další případná modernizace letiště je limitována nedostatkem místa, hlukovou zátěží pro okolí a též památkovou ochranou některých letištních budov.

Navíc po dokončení třetí ranveje na letišti Stockholm-Arlanda (přičemž na první a třetí ranveji mohou letadla přistávat současně), má toto letiště dostatečnou kapacitu na mnoho let dopředu. Délka třetí ranveje je 3315 metrů, což umožňuje vzlety a přistání i těch největších letadel jako je Airbus A380 (zbylé dvě dráhy mají délku 2500 metrů). Naproti tomu délka jediné ranveje na letišti Stockholm-Bromma je poloviční, pouhých 1668 metrů, což dostačuje jen pro letadla střední velikosti. A tak stejně jako u jiných letišť přímo na území velkých měst, se zde střetávají zájmy zastánců a odpůrců letiště, včetně úvah přeměnit celou plochu letiště na obytnou anebo komerční zónu.

Když bylo letiště v roce 1936 otevřeno, okolí bylo jen řídce osídleno. Za desítky let se hustá obytná zástavba Stockholmu (ale též Sundbybergu a Solny) rozrostla ze všech směrů až do blízkosti letitě. Pro omezení dopadu hluku na obyvatele bylo nutné omezit starty a přistání v určitých časech, pečlivě navrhnout letové trasy v blízkosti letiště a v řadě případů bylo též nutné dodatečně zvukově izolovat domy a byty.

V reakci na celkový stav letecké dopravy, společnost Swedavia v září 2020 oznámila, že předloží švédskému Ministerstvu průmyslu a inovací požadované posouzení dopadů možného předčasného uzavření letiště Stockholm-Bromma. Dále uvedla, že vzhledem k nové situaci na trhu je možná konsolidace veškerého letového provozu ve stockholmské oblasti jen na letiště Stockholm-Arlanda. Konečné rozhodnutí však musí učit vláda.[5][6]

Hlavní výhodou letiště Stockholm-Bromma oproti mnohem většímu letišti Stockholm-Arlanda zůstává jeho blízkost do centra Stockholmu (přibližně 8 km). Ale i tato výhoda byla značně oslabena zprovozněním rychlovlaku Arlanda Express v roce 1999. Ten při rychlosti až 210 km/h urazí více než čtyřicetikilometrovou vzdálenost z hlavního stockholmského nádraží (Stockholms centralstation) na letiště Arlanda za přibližně 20 minut, což je zcela srovnatelné s cestou na letiště Stockholm-Bromma. Samozřejmě ne všichni cestují na letiště vlakem, nebo odjíždějí z hlavního nádraží, takže výhoda polohy do určité míry zůstává, zejména pro obyvatele čtvrtí, které jsou v blízkosti letiště.

Infrastruktura letiště[editovat | editovat zdroj]

Nová zastávka přímo u letiště (otevřená 12/2020)

Letiště má jednu vzletovou a přistávací dráhu o délce jen 1668 metrů. Terminál letiště (který je zajímavým architektonickým dílem z 30. let 20. století) po rekonstrukci v roce 2005 umožňuje oddělit vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Její podíl ještě před pandemií covidu-19 byl ovšem malý a mimo schengenský prostor řadu let není žádná pravidelná linka, jen lety soukromých letadel. Součástí letiště je také VIP salónek, který je příležitostně využíván členy královské rodiny a ministry švédské vlády (na letišti přistávají menší letadla vládní letky).

Mezi letištěm a hlavním stockholmským nádražím jezdí speciální přímý autobus (švédsky Flygbussarna, cca 20 minut), dále dvě linky zastávkových autobusů, které jsou součástí systému stockholmské městské dopravy (SL: Storstockholms Lokaltrafik). Od roku 2013 vedla okolo letiště trať tramvaje, resp. lehké železnice (švédsky Tvärbanan) přes stockholmskou čtvrt Alvik do samostatných měst Sundbyberg a Solna. V roce 2014 byla trať dále prodloužena ze stanice Solna business park až ke stanici metra Solna centrum (další možný přestup na metro je ve čtvrti Alvik). Zastávka ovšem byla od letiště poměrně vzdálena. Trať proto byla upravena a 13. prosince byla otevřena nová zastávka Bromma flygplats (viz obrázek), která je od příletové haly jen necelých 100 metrů (59°21′23″ s. š., 17°56′49″ v. d.). Stavba byla zahájena v roce 2019, jen shodou okolností k otevření zastávky došlo v době, kdy kvůli covidu-19 není na letišti skoro žádný provoz.

Na letišti jsou také parkoviště pro krátkodobé, střednědobé (160 míst) i dlouhodobé parkování (600 míst). Zapůjčení vozu na letišti nabízejí společnosti Avis, Europcar, Hertz, Mabi (čistě švédská společnost) a Sixt. Na letišti se nacházejí také dva letecké kluby (Stockholms Flygklubb, SAS Flygklubb) a letecká škola (LidAir).

Letecké společnosti a destinace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 provozovali pravidelné a charterové lety na letišti Stockholm-Bromma následující letecké společnosti do uvedených destinací.[7]

Tab. 1: Letecké společnosti a jejich destinace z letiště Stockholm-Bromma (2018)
Letecká společnost Destinace
AirGotland letiště Visby
Air Leap letiště Ängelholm Helsingborg, letiště Göteborg Landvetter, letiště Halmstad, letiště Malmö, letiště Ronneby, letiště Visby
Amapola Flyg letiště Ängelholm Helsingborg, letiště Malmö, letiště Visby
Brussels Airlines letiště Brusel
Finnair letiště Helsinky-Vantaa

Statistiky letiště[editovat | editovat zdroj]

Počty cestujících[editovat | editovat zdroj]

V letech 2011 a 2012 bylo letiště již na čtvrtém místě ve Švédsku podle počtu přepravených cestujících, od roku 2013 do roku 2019 pak vždy bylo dokonce na třetím místě, i když rozdíly mezi letišti na 3. až 5. místě jsou velmi malé (60 až 300 tisíc v jednotlivých letech), a naopak letiště Göteborg Landvetter (které je na druhém místě) přepraví každoročně skoro třikrát více pasažérů. Největší švédské letiště Stockholm-Arlanda pak dokonce více než desetkrát tolik cestujících (viz Tabulka 2).

Navíc z tabulky je vidět, že v uvedeném desetiletí počty cestujících na letišti Stockholm-Bromma rostly i procentuálně výrazně méně než na dvou větších letištích. V roce 2020, v důsledku pandemie covidu-19, se počet cestujících drasticky propadl přibližně na čtvrtinu oproti předchozímu roku (stejně jako na téměř všech ostatních letištích). Na letišti Stockholm-Bromma pak byly od 6. dubna 2020 po určitou dobu zrušeny veškeré lety.[8] V roce 2021 lze na všech letištích opět očekávat výrazně nižší počty cestujících než v letech 2011–2019.

Tab. 2: Srovnání počtu cestujících na letištích Stockholm-Arlanda, Göteborg Landvetter a Stockholm-Bromma v letech 2011–2020
Počty cestujících Bazické indexy (2011 = 100)
Rok Arlanda Göteborg Bromma Arlanda Göteborg Bromma
2011 19 056 143 4 899 973 2 181 064 100 100 100
2012 19 688 266 4 860 038 2 293 500 103 99 105
2013 20 682 948 5 005 154 2 277 567 109 102 104
2014 22 443 782 5 215 928 2 379 752 118 106 109
2015 23 156 098 6 164 202 2 488 779 122 126 114
2016 24 703 171 6 376 298 2 503 961 130 130 115
2017 26 642 034 6 759 689 2 532 403 140 138 116
2018 26 846 720 6 808 059 2 503 382 141 139 115
2019 25 642 703 6 671 361 2 354 051 135 136 108
2020 6 535 782 1 576 787 573 229 34 32 26
2020/2019 [%] 25,5 23,6 24,4 x x x

Zdroj: [9]

Nejvytíženější linky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka 3 uvádí 15 nejčastějších vnitrostátních a mezinárodním linek v roce 2019. Na prvních dvou místech jsou se značným náskokem trasy do třetího a druhého největšího švédského města, tedy do Malmö a Göteborgu. První zahraniční linka (do Bruselu) je na čtvrtém místě.[10]

Tab. 3: Nejvytíženější linky na/z letiště Stockholm-Bromma (2019)
Pořadí Letiště Cestujících Změna v %
(2018/2019)
1 Švédsko, letiště Malmö 465 251 –7,9
2 Švédsko, Letiště Göteborg Landvetter 346 214 –14,8
3 Švédsko, letiště Visby 224 897 –2,6
4 Belgie, letiště Brusel 207 944 +28,8
5 Švédsko, letiště Ängelholm Helsingborg 202 968 –1,7
6 Švédsko, letiště Umeå 169 522 –20,7
7 Finsko, letiště Helsinky-Vantaa 136 179 +4,6
8 Švédsko, letiště Halmstad 109 315 –7,4
9 Švédsko, letiště Åre Östersund 92 890 –22,9
10 Švédsko, letiště Ronneby 87 877 –5,8
11 Švédsko, letiště Kalmar 83 583 –5,2
12 Švédsko, letiště Växjö 65 009 –12,1
13 Švédsko, letiště Sundsvall-Timrå 58 130 –12,3
14 Švédsko, letiště Kristianstad 39 727 +179,4
15 Švédsko, letiště Trollhättan 36 982 –15,5

Cestující podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Tabulka 4 uvádí počty cestujících z/na letiště Stockholm-Bromma podle jednotlivých zemí. Podíl mezinárodních letů je ale dlouhodobě nízký, výrazně převládají vnitrostátních linky (především na letiště Malmö a Göteborg).

Cestující z/do Stockholm-Bromma podle zemí (2019)
Pořadí Země Cestující Změna v %
2019/2018
1 BelgieBelgie Belgie 207 968 +28,8
2 FinskoFinsko Finsko 139 194 +4,6
3 DánskoDánsko Dánsko 9 945 –21,6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stockholm Bromma Airport na anglické Wikipedii, Stockholm-Bromma flygplats na švédské Wikipedii a List of the busiest airports in the Nordic countries na anglické Wikipedii.

  1. Hansson Hans, De Geer Gerard (Eds.). Bromma flygplats: beskrivning av dess tillkomst och utbyggnad. Brommafältets äldre kulturhistoria. Stockholm: [s.n.], 1936. (švédština) 
  2. TOPELIUS, Christer. Vår egen tid [online]. (švédština) 
  3. Kronologi över flyget i Sverige Archivováno 21. 8. 2014 na Wayback Machine
  4. MACCA, Marco. Swedavia: Stockholm Bromma no longer commercially viable [online]. 2020-09-15 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. EISELIN, Stefan. Stockholm Bromma Airport could fall victim to the Coronavirus crisis [online]. AeroTelegraph, 2020-09-14 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (angličtina) [nedostupný zdroj]
  6. Swedavia överlämnar begärd konsekvensanalys av en eventuell förtida avveckling av Bromma Stockholm Airport till ägaren [online]. Swedavia, 2020-09-14 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (švédština) 
  7. Bromma Stockholm Airport Timetable [online]. Swedavia [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. Flygbolaget BRA: Alla avgångar inställda
  9. Flygplatsstatistik [online]. Transport Styrelsen [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (švédština) 
  10. Swedavia. Dostupné online. (švédština) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]