Bohumil Böhm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ing. architekt Bohumil Böhm
Narození 1. února 1926
Český Krumlov
Úmrtí 8. července 2004
České Budějovice
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Böhm (1. února 1926 Český Krumlov8. července 2004 České Budějovice) byl český architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1946–1952 studoval na fakultě architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze. Po studiích nastoupil do Stavoprojektu České Budějovice, kde pracoval až do odchodu do důchodu.[1]

Jeho praxe v padesátých letech 20. století zahrnovala spolupráci na vytváření sídliště Havířov-Bludovice. Po té jeho činnost byla zaměřena na stavby především v Českých Budějovicích. V prvé řadě na rekonstrukcích a obnově budov poškozených v době druhé světové války v duchu socialistického realismu. Koncem padesátých let se přiklání ke vzorům západní architektury (Koldům, Plavecký stadion). V sedmdesátých letech 20. století se přiklání k brutalismu (návrh Muzea a památníku dělnického revolučního hnutí (1971, nerealizováno) a Krajská politická škola (1971, nerealizováno), objekt OV KSČ, OOR a OV SSM, Prachatice (1978–1979).[2][3]

Bohumil Böhm zemřel 8. července 2004 v Českých Budějovicích.

V roce 2017 byla podle jeho jména pojmenována ulice v Rožnově, jižní části Českých Budějovic.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Bytový dům s obchodem, Lannova třída 18/17, České Budějovice 6 (spoluautor Fencl Miroslav, 1954)
  • Bytový dům, Jeronýmova 19/25, České Budějovice 6 (spoluautor Fencl Miroslav, 1954)
  • Bytový dům, Lannova 62/39, České Budějovice 6 (1956–1957)
  • Bytový dům s lékárnou, Lannova 87/43, České Budějovice 6 (1956–1957)
  • Bytové domy, Štítného 83/8, 84/6, 85/4, 86/2, České Budějovice 6 (1956–1957)
  • Koldům, Pražská 1255/19, České Budějovice 3, (spoluautoři Jaroslav Škarda, Bohumil Jarolím, 1958–1964)
  • Obytný soubor Lidická třída, České Budějovice 7 (1960–1964)
  • Taneční kavárna Regina, Lidická třída, České Budějovice 7 (1964)
  • Obytný soubor Pekárenská ulice, České Budějovice 3 (1963–1966)
  • Sídliště Plešivec, Český Krumlov (1966)
  • Plavecký stadion, Sokolský ostrov čp. 402, České Budějovice (1966–1971), prohlášeno za kulturní památku ČR v roce 2017
  • Komplex sekretariátu OV KSČ, ROH a SSM, Strakonice (1967–1973)
  • Věžové bodové domy sídliště Staré město (T06B), České Budějovice, (1979)
  • Kino Družba, Český Krumlov, (projekt 1973, 1976)
  • Budova OV KSČ, Český Krumlov (1976–1979)
  • Objekt OV KSČ, OOR a OV SSM, Prachatice ( 1978–1979)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Databáze architektury. www.archindex.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  2. JANDOVÁ, Eva. Poválečná architektura v Českých Budějovicích v kontextu dobové ideologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta, 2016. Dostupné online. 
  3. Böhm Bohumil | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. OTTA, Edwin. Tři muži dají jména novým ulicím. Českobudějovický deník. 2017-06-20. Dostupné online [cit. 2018-10-19]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]