Pražské sídliště (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražské sídliště
České Budějovice, Pražské sídliště.JPG
Lokalita
Obec České Budějovice
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území České Budějovice 3
Pražské sídliště
Pražské sídliště
Další údaje
Kód ZSJ 022047
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražské sídliště (též Sídliště na Pražské, v letech 1971-1989 Sídliště Pařížské komuny) je sídliště v Českých Budějovicích. Sídliště je součástí části obce a katastrálního území České Budějovice 3. Nachází se mezi Pražskou třídou a Vltavou (Jiráskovým nábřežím), na severu jej Plzeňská ulice odděluje od sídliště Za Voříškovým Dvorem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pražské sídliště vzniklo ve své jižní části v místě zástavby Starého města (vzniklého z původní osady Budivojovice, založené 1251 Čéčem z Budivojovic[1][2]), které bylo demolováno a zachoval se z něj pouze Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se hřbitovem. Kromě kostela dnes původní osídlení připomínají pouze názvy ulic, např. Čéčova, Budivojova nebo Staroměstská, která v podstatě kopíruje původní historickou ulici, okolo které stály statkářské domy. Tuto trasu rozděluje panelový dům ze 70. let 20. století, nicméně k zachování linie původní ulice je opatřen průchody pro chodce v přízemí.

V polovině 20. století pokračující industrializace vedla k enormnímu nárůstu počtu obyvatel města, což zapříčinilo nedostatek bytů.[3] Také z toho důvodu proběhla rozsáhlá asanace Starého města, v jejímž rámci bylo strženo mnoho původních venkovských stavení i činžovních domů z 19. století[4], včetně Staroměstské školy z roku 1861[5] a budovy zvané Šmídovna, ve které byl v 19. století zájezdní hostinec a později ubytovna pro nejchudší obyvatele.[6][7]

Koldům byl postaven na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou "Perla" a kinem "Vesmír".

Jedním z první panelových domů v Českých Budějovicích a prvním na Pražském sídlišti je Komplex činžovních domů Perla v podobě tzv. Kolektivního domu (zkráceně Koldomu), jež byl vystavěn v letech 1959-1964 na místě historického Knappova dvoru z roku 1777[7] a je ukázkou soudobé architektury bruselského typu. Zároveň se jedná o první celomontovaný panelový bytový dům v Jižních Čechách.[8] V prostorách domu byla kromě bytů vybudována také restaurace, střešní kavárna, kino, mateřská školka a další prvky typické pro kolektivní bydlení.

Na západ od koldomu bylo na návrh architektů Ladislava Konopky a Aloise Hlouška v letech 1964-1969 vybudováno 7 unikátních čtrnáctipodlažních věžových panelových domů o 65 bytech, které tvoří hlavní panorama sídliště. V jejich těsné blízkosti byla vybudována mateřská a základní škola s kapacitami uspokojujícími plánovaný počet obyvatel sídliště.[9]

Zajímavým prvkem sídliště je také dvojice dlouhých deskových domu, která ho dělí na drobnější úseky, ale díky průchodům nevytváří bariéru.[4][9] Jeden z nich je kvůli svému zakřivení obyvateli sídliště přezdívaný "hokejka".

Převážná část domů Pražského sídliště využívá konstrukční soustavy panelových domů T06B, která se v Českých Budějovicích objevila již o několik let dříve na sídlišti Lidická v oblasti Modré hvězdy.[4]

Obchodní dům Družba, rok 1985, vpravo pylon autorů Leopolda Petříka, Zdenka Vojty a Ladislava Konopky
loubí u Družby

V pokračování historické Pekárenské ulice (jejíž část byla v důsledku výstavby sídliště také demolována) je umístěno společenské a obchodní centrum sídliště, včetně obchodního domu Družba otevřeného v roce 1975 a promenádou s dalšími malými prodejnami. Před obchodním domem se nachází nejvýznamnější umělecký prvek výzdoby Pražského Sídliště v podobě železobetonového čedičem obloženého pylonu ve tvaru hvězdy z roku 1976, který má symbolizovat události Pařížské komuny, po kterých bylo sídliště zpočátku pojmenováno.[4] Za obchodním domem měl být dle návrhů architektů vybudován také dům kultury, k jeho výstavbě ale nedošlo a na určeném místě je dodnes jen výkopová jáma.[10] Významným prvek je také zastřešení chodníku mezi obchodním domem Družba a Koldomem, jež se nachází ve špatném stavu a dlouhodobě se jedná o jeho stržení nebo opravě.[11]

V roce 1970 byla architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem navržena druhá etapa výstavby Pražského sídliště v severní části v okolí ulice Plzeňská. Centrem části je malé náměstíčko a restaurace Juvel. Dominantou jsou třináctipodlažní bodové bytové domy podle návrhu Miloslava Vyhnánka.[10]Na severu sídliště sousedí s nejmladším českobudějovickým sídlištěm Za Voříškovým Dvorem.

Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 žilo v jižní (starší) části sídliště 4 002 obyvatel ve 1 802 bytech a v severní části 6 047 obyvatel ve 2 588 bytech.[10]

Pražské sídliště bylo jednou z nejvíce postižených částí města během povodní v roce 2002.

V současné době většina panelových domů prošla zateplením a renovací fasády a díky dobré občanské vybavenosti a poloze blízko centra města se jedná o velmi žádané bydlení.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Na sídliště Pražské sídliště zasahují tyto ulice:

  • Pražská
  • Staroměstská
  • Kubatova
  • Nerudova
  • Puklicova
  • F. Hrubína
  • Čéčova
  • U Trojice
  • Kněžskodvorská
  • Průběžná
  • Plzeňská
  • Jiráskovo nábřeží

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čéč z Budivojovic | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  2. založení města | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  3. dějiny města | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  4. a b c d Skřivanová Lucie. projekt Panelová sídliště v České republice jako součást životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. [s.l.]: garant Umělockoprůmyslové museum v Praze, 2016. 
  5. LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. DRBNA HISTORIČKA: Stará Staroměstská byla zvláštní soudržná budějovická enkláva. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. LIBOR@DRBNA.CZ, Trima News, s r o. Drbna historička: Zima ve Staroměstské. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Budějovické Staré město pohltily paneláky. Zbyl jen kostel a špitálek. iDNES.cz [online]. 2017-04-22 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  8. Koldům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  9. a b Pražské sídliště. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b c Pražské sídliště | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  11. LIBOR@DRBNA.CZ, Trima news, s r o. Část modrého loubí z Pražské třídy zmizí. Co bude se zbytkem zatím není jasné. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky)