Pražské sídliště (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pražské sídliště
České Budějovice, Pražské sídliště.JPG
Lokalita
ObecČeské Budějovice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíČeské Budějovice 3
Pražské sídliště
Pražské sídliště
Další údaje
Kód ZSJ022047
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražské sídliště (též Sídliště na Pražské, v letech 1971-1989 Sídliště Pařížské komuny) je sídliště v Českých Budějovicích. Sídliště je součástí části obce a katastrálního území České Budějovice 3. Nachází se mezi Pražskou třídou a Vltavou (Jiráskovým nábřežím), na severu jej Plzeňská ulice odděluje od sídliště Za Voříškovým dvorem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pražské sídliště vzniklo ve své jižní části v místě zástavby Starého města (vzniklého z původní osady Budivojovice, založené 1251 Čéčem z Budivojovic[1][2]), které bylo demolováno a zachoval se z něj pouze Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa se hřbitovem. Kromě kostela dnes původní osídlení připomínají pouze názvy ulic, např. Čéčova, Budivojova nebo Staroměstská, která v podstatě kopíruje původní historickou ulici, okolo které stály statkářské domy. Tuto trasu rozděluje panelový dům ze 70. let 20. století, nicméně k zachování linie původní ulice je opatřen průchody pro chodce v přízemí.

V polovině 20. století pokračující industrializace vedla k enormnímu nárůstu počtu obyvatel města, což zapříčinilo nedostatek bytů.[3] Také z toho důvodu proběhla rozsáhlá asanace Starého města, v jejímž rámci bylo strženo mnoho původních venkovských stavení i činžovních domů z 19. století[4], včetně Staroměstské školy z roku 1861[5] a budovy zvané Šmídovna, ve které byl v 19. století zájezdní hostinec a později ubytovna pro nejchudší obyvatele.[6][7]

Koldům byl postaven na rohu Pražské třídy a Staroměstské ulice jako obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou Perla a kinem Vesmír.

Jedním z první panelových domů v Českých Budějovicích a prvním na Pražském sídlišti je Komplex činžovních domů Perla v podobě tzv. Kolektivního domu (zkráceně Koldomu), jež byl vystavěn v letech 1959-1964 na místě historického Knappova dvoru z roku 1777[7] a je ukázkou soudobé architektury bruselského typu. Zároveň se jedná o první celomontovaný panelový bytový dům v Jižních Čechách.[8] V prostorách domu byla kromě bytů vybudována také restaurace, střešní kavárna, kino, mateřská školka a další prvky typické pro kolektivní bydlení.

Na západ od koldomu bylo na návrh architektů Ladislava Konopky a Aloise Hlouška v letech 1964-1969 vybudováno 7 unikátních čtrnáctipodlažních věžových panelových domů o 65 bytech, které tvoří hlavní panorama sídliště. V jejich těsné blízkosti byla vybudována mateřská a základní škola s kapacitami uspokojujícími plánovaný počet obyvatel sídliště.[9]

Zajímavým prvkem sídliště je také dvojice dlouhých deskových domu, která ho dělí na drobnější úseky, ale díky průchodům nevytváří bariéru.[4][9] Jeden z nich je kvůli svému zakřivení obyvateli sídliště přezdívaný Hokejka.

Převážná část domů Pražského sídliště využívá konstrukční soustavy panelových domů T06B, která se v Českých Budějovicích objevila již o několik let dříve na sídlišti Lidická v oblasti Modré hvězdy.[4]

Obchodní dům Družba, rok 1985, vpravo pylon autorů Leopolda Petříka, Zdenka Vojty a Ladislava Konopky
loubí u Družby

V pokračování historické Pekárenské ulice (jejíž část byla v důsledku výstavby sídliště také demolována) je umístěno společenské a obchodní centrum sídliště, včetně obchodního domu Družba otevřeného v roce 1975 a promenádou s dalšími malými prodejnami. Před obchodním domem se nachází nejvýznamnější umělecký prvek výzdoby Pražského Sídliště v podobě železobetonového čedičem obloženého pylonu ve tvaru hvězdy z roku 1976, který má symbolizovat události Pařížské komuny, po kterých bylo sídliště zpočátku pojmenováno.[4] Za obchodním domem měl být dle návrhů architektů vybudován také dům kultury, k jeho výstavbě ale nedošlo a na určeném místě je dodnes jen výkopová jáma.[10] Významným prvek je také zastřešení chodníku mezi obchodním domem Družba a Koldomem, jež se nachází ve špatném stavu a dlouhodobě se jedná o jeho stržení nebo opravě.[11]

V roce 1970 byla architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem navržena druhá etapa výstavby Pražského sídliště v severní části v okolí ulice Plzeňská. Centrem části je malé náměstíčko a restaurace Juvel. Dominantou jsou třináctipodlažní bodové bytové domy podle návrhu Miloslava Vyhnánka.[10]Na severu sídliště sousedí s nejmladším českobudějovickým sídlištěm Za Voříškovým dvorem.

Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 žilo v jižní (starší) části sídliště 4 002 obyvatel ve 1 802 bytech a v severní části 6 047 obyvatel ve 2 588 bytech.[10]

Pražské sídliště bylo jednou z nejvíce postižených částí města během povodní v roce 2002.

V současné době většina panelových domů prošla zateplením a renovací fasády a díky dobré občanské vybavenosti a poloze blízko centra města se jedná o velmi žádané bydlení.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Na sídliště Pražské sídliště zasahují tyto ulice:

  • Pražská
  • Staroměstská
  • Kubatova
  • Nerudova
  • Puklicova
  • F. Hrubína
  • Čéčova
  • U Trojice
  • Kněžskodvorská
  • Průběžná
  • Plzeňská
  • Jiráskovo nábřeží

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čéč z Budivojovic | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  2. založení města | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  3. dějiny města | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  4. a b c d Skřivanová Lucie. projekt Panelová sídliště v České republice jako součást životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. [s.l.]: garant Umělockoprůmyslové museum v Praze, 2016. 
  5. LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. DRBNA HISTORIČKA: Stará Staroměstská byla zvláštní soudržná budějovická enkláva. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. LIBOR@DRBNA.CZ, Trima News, s r o. Drbna historička: Zima ve Staroměstské. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Budějovické Staré město pohltily paneláky. Zbyl jen kostel a špitálek. iDNES.cz [online]. 2017-04-22 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  8. Koldům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  9. a b Pražské sídliště. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b c Pražské sídliště | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  11. LIBOR@DRBNA.CZ, Trima news, s r o. Část modrého loubí z Pražské třídy zmizí. Co bude se zbytkem zatím není jasné. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. (česky)