Václav Dragoun

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Dragoun
Václav Dragoun, 1928 (zdroj Česká pošta s.p., Poštovní muzeum)
Václav Dragoun, 1928 (zdroj Česká pošta s.p., Poštovní muzeum)
Narození27. září 1865
Vondrov u Hluboké nad Vltavou, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. března 1950 (ve věku 84 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísrdeční selhání[1]
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy[1] v Praze (část: 9; oddělení: 6; číslo hrobu: 84–85)[2] (50°4′49,62″ s. š., 14°28′1,27″ v. d.)
BydlištěPraha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16; Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 856/74; Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 910/88[1]
Vzdělánígymnázium v Klatovech
Povolánípoštovní asistent, poštovní úředník, vrchní poštovní oficiál, první ředitel Poštovního muzea
Aktivní rokyředitelem Poštovního muzea v letech 1918 až 1925
ZaměstnavateléRakousko–Uherská pošta, prvorepubliková Československá pošta
Domovské městoPraha
Znám jako„badatel v oboru poštovnictví“
NásledovníkJiří Karásek ze Lvovic – druhý ředitel Poštovního muzea
ChoťMarie Dragounová (rozená Lamblová)[1]
Dětiprvorozená dcera: Anna (Marie, Augusta) Dragounová (provdaná Brotanová);[1] dcera: Marie (Kateřina) Dragounová (provdaná Kytková);[1] dcera: Věnceslava Dragounová (provdaná Potůčková)[1]
RodičeBartoloměj Dragoun;[1] Kateřina Dragounová (rozená Kubešová)[1]
Příbuzníbratr: Jan Dragoun;[1] sestra: Anna Dragounová[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Dragoun (27. září 1865, Vondrov[3] – 24. března 1950, Praha)[3] byl český poštovní úředník a první ředitel Poštovního muzea.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vondrově č.60 dne 27. září 1865 do rodiny Bartoloměje Dragouna[p 1] a jeho manželky Kateřiny Dragounové.[p 2] Měl bratra Jana a sestru Annu.[3][4]

Vystudoval gymnázium v Klatovech a věnoval se studiu archivnictví. Do poštovních služeb nastoupil roku 1889,[5] poštovním asistentem v Českých Budějovicích se stal roku 1894.[6]

Jeho odborné kvality byly uznávány již za Rakousko-Uherska. V roce 1910 byl (tehdy poštovní oficiál) členem komise, která měla sepsat publikaci k třístému výročí dějin poštovnictví na Moravě. Václava Dragouna přitom tisk označil za „známého badatele v oboru poštovnictví“.[7]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. října 1892 se Václav Dragoun v Praze na Královských Vinohradech v kostele svaté Ludmily oženil s Marií Lamblovou.[1][p 3] Dne 27. října 1892 se novomanželům Dragounovým narodila v Praze na Královských Vinohradech prvorozená dcera Anna.[1][8][p 4] O necelé tři roky později se manželům Dragounovým narodila dcera Marie.[1][8][p 5] Manželé Dragounovi měli ještě jednu (třetí) dceru Věnceslavu.[1][p 6]

  • Václav Dragoun – dobové fotografie, portréty
  • S manželkou a dcerkou
    S manželkou a dcerkou
  • Kabinetka (ateliér J. Tomáš Praha)
    Kabinetka (ateliér J. Tomáš Praha)
  • Portrét (American Photo Studio Prague)
    Portrét (American Photo Studio Prague)
  • Portrét (z roku 1949) od René Roubíčka
    Portrét (z roku 1949) od René Roubíčka
  • Václav Dragoun – dokumenty (od kolébky po hrob)
  • Křestní list (Hluboká nad Vltavou, 1887)[1]
    Křestní list (Hluboká nad Vltavou, 1887)[1]
  • Domovský list (Volešník, 1889)[1]
    Domovský list (Volešník, 1889)[1]
  • Oddací list (Praha, 1892)[1]
    Oddací list (Praha, 1892)[1]
  • Domovský list (Praha, 1939)[1]
    Domovský list (Praha, 1939)[1]
  • Křestní a rodný list (Hluboká nad Vltavou, 1940)[1]
    Křestní a rodný list (Hluboká nad Vltavou, 1940)[1]
  • Úmrtní list (Praha 12, 1950)[1]
    Úmrtní list (Praha 12, 1950)[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poštovní muzeum[editovat | editovat zdroj]

Poštovní muzeum v Karolinu 1928, dobový pohled zvenku
Poštovní muzeum v Karolinu 1928, expozice obrazů

Výnosem Ministerstva pošt a telegrafů ze dne 18. prosince 1918 byl vrchní poštovní oficiál Václav Dragoun pověřen „přípravnými pracemi k zařízení samostatného poštovního muzea".[9] Ředitelem poštovního muzea byl oficiálně jmenován počátkem roku 1921.[10]

Trvalé zásluhy Václava Dragouna spočívají především v tom, že po rozpadu Rakousko-Uherska zahájil budování nového Poštovního muzea v Praze. Do té doby neexistující muzeum nemělo vlastní sbírky ani prostory. V roce 1925 vyhlásilo Ministerstvo pošt a telekomunikací první odvodovou akci s cílem soustředit a zachránit starožitné předměty, které byly umístěny na jednotlivých poštovních pracovištích. Tato akce byla velmi úspěšná. Současně jednalo Československo s Rakouskem, aby mu ve smyslu poválečných dohod byly předány části archiválií a sbírkových předmětů z oblasti pošty. Archiválie předány byly, trojrozměrné předměty ze sbírek vídeňského poštovního muzea nikoliv. Sbírky pražského poštovního muzea obohacovaly i dary a nákupy.[11]

Šedesátiletý Václav Dragoun byl v roce 1925 vystřídán ve funkci ředitele poštovního muzea Jiřím Karáskem ze Lvovic. Otevření první stálé expozice poštovního muzea v roce 1928 v Karolinu se tak Václav Dragoun dožil až ve výslužbě.

  • Výročí 60 let Václava Dragouna v dobovém tisku
  • Novinový tisk: Večerní České Slovo[12][1] (1925)
    Novinový tisk: Večerní České Slovo[12][1] (1925)
  • Novinová portrétní fotografie: Nová Praha[13][1] (1925)
    Novinová portrétní fotografie: Nová Praha[13][1] (1925)

Knižně vydané spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Titulní a úvodní stránky knižně vydaných spisů
  • „Počátkové poštovnictví na Moravě až do konce války třicetileté.“ (1909)[1]
    „Počátkové poštovnictví na Moravě až do konce války třicetileté.“ (1909)[1]
  • „Dějiny ústředí československých poštovních a telegrafních zřízenců: 1873-1923“ (1923)[1]
    „Dějiny ústředí československých poštovních a telegrafních zřízenců: 1873-1923“ (1923)[1]
  • „Dějiny ústředí československých poštovních a telegrafních zřízenců: 1873-1923“ (1923)[1]
    „Dějiny ústředí československých poštovních a telegrafních zřízenců: 1873-1923“ (1923)[1]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Přispíval články do časopisu Československá pošta, telegraf a telefon[5][14]
  • O výsledcích svého bádání též přednášel.[15]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • K 85. výročí založení Poštovního muzea vydala v roce 2003 Česká pošta dopisnici s portrétem Václava Dragouna.[16]
  • Ke 100. výročí založení Poštovního muzea vydala (8. srpna 2018) Česká pošta poštovní známku s portrétem Václava Draguouna.[17]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1923 se v Praze konala velká slavnost poštovních zřízenců. Její účastníci navštívili slavnostní představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Ve vestibulu je přivítal špalír postilionů v historických krojích, které navrhl Václav Dragoun.[18]
Z kruhů poštovních. „Academia Iberoamericana de historia postal“ (Iberoamerická akademie poštovních dějin) v Madridu jmenovala Václava Dragouna, ředitele poštovního muzea a knihovny ministerstva pošt a telegrafů ve výslužbě v Praze, jednomyslně svým dopisujícím členem v uznání zásluh o dějiny poštovnictví.

Redakce, Václav Dragoun – dopisující člen, Český deník Národní politika ze dne 3. června 1930, strana 3[1]

  • Pro historii pošty na území Československa neexistovala před rokem 1920 žádná dokumentace.[19] Přesto byla objevena sbírka pramenů k dějinám pošty (zachycená v opisech) a vedená dokonce v několika řadách.[19] Jednalo se o 360 svazků přesných rukopisných poznámek psaných poštovním ředitelem Václavem Dragounem, jako podklad pro rozsáhlou historickou práci.[19][1] Tu však již Václav Dragoun nestačil napsat (zemřel v roce 1950).[19]

Marie Dragounová (rozená Lamblová)[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Dragounová (rozená Lamblová) – manželka Václava Dragouna – dokumenty a památka
  • Křestní list (Klatovy, 13. března 1866)[1]
    Křestní list (Klatovy, 13. března 1866)[1]
  • Domovský list (Přeštice, 3. srpna 1892)[1]
    Domovský list (Přeštice, 3. srpna 1892)[1]
  • Oddací list (Praha, 8. října 1892)[1]
    Oddací list (Praha, 8. října 1892)[1]
  • Křestní list dcery Anny (Praha, 27. října 1892)[1]
    Křestní list dcery Anny (Praha, 27. října 1892)[1]
  • Křestní list dcery Marie (Praha, 10. května 1895)[1]
    Křestní list dcery Marie (Praha, 10. května 1895)[1]
  • Ozdobný hrnek s letopočtem 1900[1]
    Ozdobný hrnek s letopočtem 1900[1]
  • Úmrtní list (Praha, 13. února 1929)[1]
    Úmrtní list (Praha, 13. února 1929)[1]

Olšanské hřbitovy v Praze[editovat | editovat zdroj]

  • Hrob rodiny Brotanovy a Dragounovy
  • Celkový pohled (část: 9; oddělení: 6; číslo hrobu: 84–85)[2]
    Celkový pohled (část: 9; oddělení: 6; číslo hrobu: 84–85)[2]
  • Detail náhrobku[2]
    Detail náhrobku[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Bartoloměj Dragoun (* 18. dubna 1823 – 31. října 1892) byl šafářem u jeho jasnosti knížete Schwarzenberga v hlubocké Nové Oboře u Hluboké nad Vltavou, ale dříve byl poklasným ve Vondrově.[1]
  2. ↑ Kateřina Dragounová (rozená Kubešová) byla dcera Josefa Kubeše – gruntovníka (sedláka) z Opatovic. Její matkou byla Rozina – rozená Marešová z Opatovic.[1]
  3. ↑ Marie (Anna) Dragounová (rozená Lamblová) (* 13. března 1866, Klatovy č. 138 – 13. února 1929, Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 910/88) se narodila v Klatovech č. 138. Jejím otcem byl Augustín Lambl – diurnista (soudní písař placený za denní mzdu) u c.k. okresního soudu v Klatovech. Její matkou byla Anna – dcera statkáře Jana Dobnera z Přeštic.[1] Marie Lamblová pocházela z rodu, který se do Čech dostal původně z Anglie.[1]
  4. ↑ Anna (Marie, Augusta) Dragounová (* 27. října 1892, Praha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16 – ????) provdaná Brotanová. Jejím manželem byl Rudolf Brotan (* 30. dubna 1885 – 22. února 1941). Spolu měli dceru Annu a syna Rudolfa.[1]
  5. ↑ Marie (Kateřina) Dragounová (* 10. května 1895, Praha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16 – 12. ledna 1966) provdaná Kytková.[1] Jejím manželem byl Jan Kytka (* 28. dubna 1896 – 22. března 1970).[1] Měli dceru Miluši Kytkovou (* 22. července 1922, Praha – 21. srpna 2015, Kamenický Šenov) – provdanou Roubíčkovou.[1]
  6. ↑ Věnceslava Dragounová (provdaná Potůčková). Jejím manželem byl Ing. Dalibor Potůček. Spolu měli dva syny: Dalibora a Luďka.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar Ústní konzultace nad rodokmenem, dobovými dokumenty rodinných příslušníků rodu Dragounových a dalších (přivdaných, přiženěných) rodin i nad jinými (nepísemnými) památkami: konaná kolem 15. července 2020 v Kamenickém Šenově s českou grafičkou, výtvarnicí, ilustrátorkou, šperkařkou a kreslířkou Michaelou Lesařovou–Roubíčkovou.
  2. ↑ a b c Vyhleávání v databázi hrobů dle zesnulých [online]. Správa pražských hřbitovů (SPH) [cit. 2020-10-30]. Vstupní data: Hřbitov = Olšany; Příjmení = Dragoun; Jméno = Václav. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Matrika N, Vondrov, 1853-1868, snímek 166, Záznam o narození a křtu a pozn. o úmrtí
  4. ↑ Poděkování za soustrast s úmrtím Bart. Dragouna. Budivoj. 10. 11. 1892, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Jubileum odb. spisovatele Václava Dragouna. Národní listy. 26. 9. 1925, s. 10. Dostupné online. 
  6. ↑ Budivoj. 14. 10. 1894, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Vzácné poštovní jubileum. Národní listy. 21. 4. 1910, s. 5. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Policejní přihlášky, Praha, Dragoun Wenzel, 1865
  9. ↑ Poštovní muzeum: Poštovní muzeum bylo založeno...
  10. ↑ Jmenování. Lidové noviny. 22. 1. 1921, s. 4. Dostupné online. 
  11. ↑ Jan Kramář: Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918-1938 (Resumé). www.nacr.cz [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-15. 
  12. ↑ Novinový tisk: Večerní České Slovo, Praha, středa 30. září 1925, ročník VII., číslo 202, strana 5, „Jubileum spisovatele Václava Dragouna“
  13. ↑ Novinová portrétní fotografie: Nová Praha (ilustrovaný čtrnáctideník pro národní hospodářství, cestovatelství a sport) ze dne 1. října 1925, v Praze, číslo 18.–19., ročník VI.
  14. ↑ Peněžní nesnáze starých poštmistrů. Lidové noviny. 31. 3. 1926, s. 1. Dostupné online. 
  15. ↑ Král. česká společnost nauk. Národní politika. 7. 3. 1909, s. 1. Dostupné online. 
  16. ↑ Filatelie.sbiram.cz: Dopisnice s portrétem Václava Dragouna
  17. ↑ 100 let Poštovního muzea (Příležitostný poštovní aršík se třemi různými známkami - katalogová čísla 988, 989 a 990) [online]. 2018-08-08 [cit. 2018-12-22]. Způsob tisku: ocelotisk z ploché desky kombinovaný plnobarevným ofsetem; Námět známky: Václav Dragoun, český poštovní úředník a první ředitel Poštovního muzea (18. 12. 1918 – 1925); Datum vydání: 8. srpna 2018; Nominální hodnota: 19 Kč; Rozměr obrázku: 26 x 40 mm; Výtvarný návrh: Jan Maget a Eva Hašková; Rytina: Václav Fajt. Dostupné online. 
  18. ↑ Slavnost poštovních zřízenců v Praze. Lidové noviny. 30. 9. 1923, s. 4. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d Deník Lidová demokracie ze dne 18. července 1967, článek: „Poštovní muzeum do jižních Čech“; autor: POLANSKÝ Karel.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Dragoun&oldid=22519269“