Václav Dragoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Dragoun
Václav Dragoun, 1928 (zdroj Česká pošta s.p., Poštovní muzeum)
Václav Dragoun, 1928 (zdroj Česká pošta s.p., Poštovní muzeum)
Narození27. září 1865
Vondrov u Hluboké nad Vltavou, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. března 1950 (ve věku 84 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísrdeční selhání[1]
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy[1] v Praze (část: 9; oddělení: 6; číslo hrobu: 84–85)[2] (50°4′49,62″ s. š., 14°28′1,27″ v. d.)
BydlištěPraha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16; Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 856/74; Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 910/88[1]
Vzdělánígymnázium v Klatovech
Povolánípoštovní asistent, poštovní úředník, vrchní poštovní oficiál, první ředitel Poštovního muzea
Aktivní rokyředitelem Poštovního muzea v letech 1918 až 1925
ZaměstnavateléRakousko–Uherská pošta, prvorepubliková Československá pošta
Domovské městoPraha
Znám jako„badatel v oboru poštovnictví“
NásledovníkJiří Karásek ze Lvovic – druhý ředitel Poštovního muzea
Manžel(ka)Marie Dragounová (rozená Lamblová)[1]
Dětiprvorozená dcera: Anna (Marie, Augusta) Dragounová (provdaná Brotanová);[1] dcera: Marie (Kateřina) Dragounová (provdaná Kytková);[1] dcera: Věnceslava Dragounová (provdaná Potůčková)[1]
RodičeBartoloměj Dragoun;[1] Kateřina Dragounová (rozená Kubešová)[1]
Příbuzníbratr: Jan Dragoun;[1] sestra: Anna Dragounová[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Dragoun (27. září 1865, Vondrov[3]24. března 1950, Praha)[3] byl český poštovní úředník a první ředitel Poštovního muzea.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vondrově č.60 dne 27. září 1865 do rodiny Bartoloměje Dragouna[p 1] a jeho manželky Kateřiny Dragounové.[p 2] Měl bratra Jana a sestru Annu.[3][4]

Vystudoval gymnázium v Klatovech a věnoval se studiu archivnictví. Do poštovních služeb nastoupil roku 1889,[5] poštovním asistentem v Českých Budějovicích se stal roku 1894.[6]

Jeho odborné kvality byly uznávány již za Rakousko-Uherska. V roce 1910 byl (tehdy poštovní oficiál) členem komise, která měla sepsat publikaci k třístému výročí dějin poštovnictví na Moravě. Václava Dragouna přitom tisk označil za „známého badatele v oboru poštovnictví“.[7]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. října 1892 se Václav Dragoun v Praze na Královských Vinohradech v kostele svaté Ludmily oženil s Marií Lamblovou.[1][p 3] Dne 27. října 1892 se novomanželům Dragounovým narodila v Praze na Královských Vinohradech prvorozená dcera Anna.[1][8][p 4] O necelé tři roky později se manželům Dragounovým narodila dcera Marie.[1][8][p 5] Manželé Dragounovi měli ještě jednu (třetí) dceru Věnceslavu.[1][p 6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poštovní muzeum[editovat | editovat zdroj]

Poštovní muzeum v Karolinu 1928, dobový pohled zvenku
Poštovní muzeum v Karolinu 1928, expozice obrazů

Výnosem Ministerstva pošt a telegrafů ze dne 18. prosince 1918 byl vrchní poštovní oficiál Václav Dragoun pověřen „přípravnými pracemi k zařízení samostatného poštovního muzea".[9] Ředitelem poštovního muzea byl oficiálně jmenován počátkem roku 1921.[10]

Trvalé zásluhy Václava Dragouna spočívají především v tom, že po rozpadu Rakousko-Uherska zahájil budování nového Poštovního muzea v Praze. Do té doby neexistující muzeum nemělo vlastní sbírky ani prostory. V roce 1925 vyhlásilo Ministerstvo pošt a telekomunikací první odvodovou akci s cílem soustředit a zachránit starožitné předměty, které byly umístěny na jednotlivých poštovních pracovištích. Tato akce byla velmi úspěšná. Současně jednalo Československo s Rakouskem, aby mu ve smyslu poválečných dohod byly předány části archiválií a sbírkových předmětů z oblasti pošty. Archiválie předány byly, trojrozměrné předměty ze sbírek vídeňského poštovního muzea nikoliv. Sbírky pražského poštovního muzea obohacovaly i dary a nákupy.[11]

Šedesátiletý Václav Dragoun byl v roce 1925 vystřídán ve funkci ředitele poštovního muzea Jiřím Karáskem ze Lvovic. Otevření první stálé expozice poštovního muzea v roce 1928 v Karolinu se tak Václav Dragoun dožil až ve výslužbě.

Knižně vydané spisy[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Přispíval články do časopisu Československá pošta, telegraf a telefon[5][14]
  • O výsledcích svého bádání též přednášel.[15]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • K 85. výročí založení Poštovního muzea vydala v roce 2003 Česká pošta dopisnici s portrétem Václava Dragouna.[16]
  • Ke 100. výročí založení Poštovního muzea vydala (8. srpna 2018) Česká pošta poštovní známku s portrétem Václava Draguouna.[17]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1923 se v Praze konala velká slavnost poštovních zřízenců. Její účastníci navštívili slavnostní představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Ve vestibulu je přivítal špalír postilionů v historických krojích, které navrhl Václav Dragoun.[18]
Z kruhů poštovních. „Academia Iberoamericana de historia postal“ (Iberoamerická akademie poštovních dějin) v Madridu jmenovala Václava Dragouna, ředitele poštovního muzea a knihovny ministerstva pošt a telegrafů ve výslužbě v Praze, jednomyslně svým dopisujícím členem v uznání zásluh o dějiny poštovnictví.

—Redakce, Václav Dragoun – dopisující člen, Český deník Národní politika ze dne 3. června 1930, strana 3[1]

  • Pro historii pošty na území Československa neexistovala před rokem 1920 žádná dokumentace.[19] Přesto byla objevena sbírka pramenů k dějinám pošty (zachycená v opisech) a vedená dokonce v několika řadách.[19] Jednalo se o 360 svazků přesných rukopisných poznámek psaných poštovním ředitelem Václavem Dragounem, jako podklad pro rozsáhlou historickou práci.[19][1] Tu však již Václav Dragoun nestačil napsat (zemřel v roce 1950).[19]

Marie Dragounová (rozená Lamblová)[editovat | editovat zdroj]

Olšanské hřbitovy v Praze[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bartoloměj Dragoun (* 18. dubna 1823 – 31. října 1892) byl šafářem u jeho jasnosti knížete Schwarzenberga v hlubocké Nové Oboře u Hluboké nad Vltavou, ale dříve byl poklasným ve Vondrově.[1]
  2. Kateřina Dragounová (rozená Kubešová) byla dcera Josefa Kubeše – gruntovníka (sedláka) z Opatovic. Její matkou byla Rozina – rozená Marešová z Opatovic.[1]
  3. Marie (Anna) Dragounová (rozená Lamblová) (* 13. března 1866, Klatovy č. 138 – 13. února 1929, Praha XII, Královské Vinohrady, Slezská 910/88) se narodila v Klatovech č. 138. Jejím otcem byl Augustín Lambl – diurnista (soudní písař placený za denní mzdu) u c.k. okresního soudu v Klatovech. Její matkou byla Anna – dcera statkáře Jana Dobnera z Přeštic.[1] Marie Lamblová pocházela z rodu, který se do Čech dostal původně z Anglie.[1]
  4. Anna (Marie, Augusta) Dragounová (* 27. října 1892, Praha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16 – ????) provdaná Brotanová. Jejím manželem byl Rudolf Brotan (* 30. dubna 1885 – 22. února 1941). Spolu měli dceru Annu a syna Rudolfa.[1]
  5. Marie (Kateřina) Dragounová (* 10. května 1895, Praha, Královské Vinohrady, Belgická 131/16 – 12. ledna 1966) provdaná Kytková.[1] Jejím manželem byl Jan Kytka (* 28. dubna 1896 – 22. března 1970).[1] Měli dceru Miluši Kytkovou (* 22. července 1922, Praha – 21. srpna 2015, Kamenický Šenov) – provdanou Roubíčkovou.[1]
  6. Věnceslava Dragounová (provdaná Potůčková). Jejím manželem byl Ing. Dalibor Potůček. Spolu měli dva syny: Dalibora a Luďka.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar Ústní konzultace nad rodokmenem, dobovými dokumenty rodinných příslušníků rodu Dragounových a dalších (přivdaných, přiženěných) rodin i nad jinými (nepísemnými) památkami: konaná kolem 15. července 2020 v Kamenickém Šenově s českou grafičkou, výtvarnicí, ilustrátorkou, šperkařkou a kreslířkou Michaelou Lesařovou–Roubíčkovou.
  2. a b c Vyhleávání v databázi hrobů dle zesnulých [online]. Správa pražských hřbitovů (SPH) [cit. 2020-10-30]. Vstupní data: Hřbitov = Olšany; Příjmení = Dragoun; Jméno = Václav. Dostupné online. 
  3. a b c Matrika N, Vondrov, 1853-1868, snímek 166, Záznam o narození a křtu a pozn. o úmrtí
  4. Poděkování za soustrast s úmrtím Bart. Dragouna. Budivoj. 10. 11. 1892, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b Jubileum odb. spisovatele Václava Dragouna. Národní listy. 26. 9. 1925, s. 10. Dostupné online. 
  6. Budivoj. 14. 10. 1894, s. 2. Dostupné online. 
  7. Vzácné poštovní jubileum. Národní listy. 21. 4. 1910, s. 5. Dostupné online. 
  8. a b Policejní přihlášky, Praha, Dragoun Wenzel, 1865
  9. Poštovní muzeum: Poštovní muzeum bylo založeno...
  10. Jmenování. Lidové noviny. 22. 1. 1921, s. 4. Dostupné online. 
  11. Jan Kramář: Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918-1938 (Resumé). www.nacr.cz [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-15. 
  12. Novinový tisk: Večerní České Slovo, Praha, středa 30. září 1925, ročník VII., číslo 202, strana 5, „Jubileum spisovatele Václava Dragouna“
  13. Novinová portrétní fotografie: Nová Praha (ilustrovaný čtrnáctideník pro národní hospodářství, cestovatelství a sport) ze dne 1. října 1925, v Praze, číslo 18.–19., ročník VI.
  14. Peněžní nesnáze starých poštmistrů. Lidové noviny. 31. 3. 1926, s. 1. Dostupné online. 
  15. Král. česká společnost nauk. Národní politika. 7. 3. 1909, s. 1. Dostupné online. 
  16. Filatelie.sbiram.cz: Dopisnice s portrétem Václava Dragouna
  17. 100 let Poštovního muzea (Příležitostný poštovní aršík se třemi různými známkami - katalogová čísla 988, 989 a 990) [online]. 2018-08-08 [cit. 2018-12-22]. Způsob tisku: ocelotisk z ploché desky kombinovaný plnobarevným ofsetem; Námět známky: Václav Dragoun, český poštovní úředník a první ředitel Poštovního muzea (18. 12. 1918 – 1925); Datum vydání: 8. srpna 2018; Nominální hodnota: 19 Kč; Rozměr obrázku: 26 x 40 mm; Výtvarný návrh: Jan Maget a Eva Hašková; Rytina: Václav Fajt. Dostupné online. 
  18. Slavnost poštovních zřízenců v Praze. Lidové noviny. 30. 9. 1923, s. 4. Dostupné online. 
  19. a b c d Deník Lidová demokracie ze dne 18. července 1967, článek: „Poštovní muzeum do jižních Čech“; autor: POLANSKÝ Karel.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]